V článku se píše, že adepty prověřovali, zda nebyli příslušníky SS a gestapa. Kdysi jsem četl knížku, myslím, že se jmenovala Ďábelská divize (takových divizí bylo zjevně víc, je např. i film, ale ten je o americké armádě 🙂 ). Do cizinecké legie se po válce hlásilo nemalé množství německých vojáků, z podobného důvodu - zajištění obživy a nový život. Legie ve Vietnamu používala mnoho kořistní neměcké vojenské techniky - samopaly MP 40, Hakly, Ju-52 a další. "Výhodou" těchto vojáků byla znalost boje s partyzánskými skupinami, kterou pak uplatňovali i na tomto bojišti. Zda se rozlišovalo, že adept byl pouze voják werhmachtu, či se zkoumalo, zda byl v SS a gestapu si už přesně nepamatuji, ale nějak si vybavuju, že tahle skutečnost až tak moc nevadila (viz znalost protipartyzánského boje). Takže je otázkou, jak to vlastně s těmi prověrkami ve skutečnosti bylo.
Ano, lidé se EV (elektrovozů) bojí, někdy oprávněně, jindy neoprávněně. Určitě mají své místo na slunci - pokud jezdím krátké tratě, město, rozvážka zboží po městě, MHD (trolejbusy, tramvaje) apod. Auto se v klidu dobije přes noc a není problém. Otázkou je skutečný stav baterky u třeba osmiletého aut. Pokud "klekne", mohl si "šťastný" kupec rovnou za ty prachy koupit auto nové (a možná by mu ještě něco zbylo). Pro čudáky hraje cena, byť se propagátoři EV snaží všelijak jejich provoz komplikovat. Jde o již zmiňované dotace na EV a nesmyslné danění čuďáků (důvod, aby EV vycházely cenově lépe). Jsem pro, aby obě technologie běžely vedle sebe a každý si pořídil, co mu vyhovuje. Ten, kdo jezdí dálky, si velmi pravděpodobně vybere "traktora", tedy dieseláka, jezdec po městě nejspíš EV. Pokud někdo hovoří o láci provozu EV, zapomíná, že zhruba 50 % ceny "shnilých dinosaurů" (PHM) tvoří daně, přičemž EV zatím nijak podobně daněny nejsou. Ale až se přestane využívat ropa, bude se muset provoz EV také hrubě zdanit. Pak teprve bude možné srovnávat provozní náklady obou technologií.
Pokud dostanu povinnost něco udělat, má mi na to ten, kdo povinnost určil, dát prostředky na realizaci. Zateplení domu, tepelné čerpadlo (ne vždy pro daný objekt vhodné), FVE a další ekoprostředky, nejsou vůbec levné a u RD se to, i po započtení dotací (na které si sami zaplatíme v daních), vyhoupne klidně na řádově menší miliony. Při našich platech na to běžný člověk bude vydělávat hezkých pár let, ale ušetřit tu částku, to bude na desítky let. Oni ti ekoteroristé pro nás to životní prostředí zachrání, i kdybychom měli chcípnout. Nejsem proti ochraně životního prostředí, třídím odpad, nadávám, že určité výrobky jsou zbytečně balené do plastu, jezdím do práce MHD (nemám s tím problém). Ale všechno má své meze.
Bus či taxi - no problém, ale auto bych si tam nepůjčoval. Ta hromadná doprava (městskou se asi moc nazvat nedá, spíš mezimestskou - města na sebe často navazují) jezdí slušně. Mají apku (podobnou, jakou má DP Praha), kde se dají spoje vyhledat. Malta je relativně malá na půjčení auta, i tím busem se dá přejet z jednoho konce na druhý za "chvíli", nehledě na cenu. Malta není typická destinace, jako Turecko, Egypt, Tunisko či Španělsko, pláže (aspoň co jsme viděli), byly vesměs skály (s upravenými vstupy). Historie snad na každém kroku. Kdo nechce být zavřený v luxusním areálu hotelu a rád se večer projde po nábřeží a staví se někde na skleničku, doporučuji. Jsem rád, že jsme se tam dostali a nebyl bych proti návratu. Je toho moc, co jsem nestihl prohlédnout.
Subotnik - prichadili za Váňom z Komsomola i skazali: Váňa, chadi s nami, u nas subotnik!
-Počemu?
U meňa sexualnyj deň.
Nu, vot, charašo.
Čerez mjesac věrnulis i opjať skazali: Váňa chadi s nami, u nás subotnik.
-Tovaryšči, izvinitě, nemagu.
-Počemu?
-Nu, charašo.
Čerez mjesac opjať prichodili a opjat skazali: Váňa, chadi s nami, u nás subotník!
Ty, Váňa, skaži, čto takoj sexuálnyj deň.
Jak ví, že ta osoba byla opačného pohlaví? A jakého pohlaví vlastně vůbec byla? V dnešní době si přeci může každý vybrat své pohlaví (z nejméně 62) podle toho, v jaké náladě se ráno vzbudí. Vnější znaky nejsou rozhodující. Sorry, ale takový pohled na věc je v poslední době hodně prezentovaný jako jediný správný.
Myslím, že minimálně u jedné fotky je chyba v datování. Je to foto č. 10 (červen 1970), kde je vidět zadek zjevně Žigulíka. Ten se dle veřejných zdrojů začal na sovětský trh dodávat až od srpna 1970 - Odkaz . K nám o poznání později. Ale jinak zajímavé fotky.
Přiznávám, že jsem článek ani nedočetl, protože mě odradily jisté bláboly z jeho začátku. Ty opravy a funkcionality měly být provedeny ještě před spuštěním systému a nikoliv je řešit v provozu. Tabulka o vydaných stavebních povoleních končí v červenci, kdy spíše dobíhal starý systém a digitalizace se zde proto zjevně nemohla projevit. A když je to tak perfektní, tak proč (a to už v diskuzi také zaznělo) všichni nadávají na její nefunkčnost? V mediích byly rozhovory s lidmi, kteří se systémem pracují a jejich názor byl jednoznačný. Ano digitalizace je nutná a dobrá, ale musí být správně provedena. Ano, zlobil přihlašovací systém na školy, podařilo se ho rychle opravit a funguje to. Vím, že jsou i další systémy, některé fungují lépe, jiné hůře, ale žádný nebude stát daňové poplatníky takovou dardu, jako nejspíš zaplatí za tohle (škody velkým stavebníkům za zastavené projekty, škody obcím za nutnost vrátit dotace na nezapočaté, ale již plánované projekty atd.).
Letos jsem na Maltě trávil dovolenou a samozřejmě jsem si nemohl odpustit návštěvu National War Muzeum ve Vallettě. Je to průřez historií a přiznávám, že mě nejvíc zajímala expozice WW II, byť ne až tak velká. Vypadá malinko jinak, než foto v článku, pro zájemce velmi přínosné. Je tam ještě jedno muzeum, letecké v Il Rabatu. Tam jsem se bohužel nedostal. Ale pokud tam někdo pojede a bude tam dostatečně dlouho, aby si stihl užít moře (velmi pěkné) doporučuji i to druhé muzeum (prostudovat jsem webovky). Malta je poměrně malá, tak se to dá stihnout z jakéhokoliv konce ostrova. Místní hromadná doprava tam celkem funguje a existuje apka o spojích, tak není problém s dopravou, lístek (asi 2,5 € má platit 2,5 hod. a je přestupní). A pokud se někdo nechce trmácet busem, přes páku se dá objednat třeba Bolt.
Pro zdejší absolventy VŠŽ, přestupek je to už dnes. Nikdo nesmí veřejné nosit mundůry zaměnitelné s uniformách bezpečnostních složek státu, tedy pro veřejnost vypadat jako nositel určitých svěřených pravomocí. Rozdíl je tramp v lese, který si vezme jen blůzu, na zádech má tele, nebo usárnu, na hlavě lišku, dole džíny a Kanady a člověk, který má kompletní současnou uniformu vojáka či policisty, včetně distinkcí a promenuje se po Venclsplace.
Před vánoci jsem byl cosi koupit a vzpomněl jsem si, že ještě nemáme jmelí. V kapse, tedy přesněji v peněžence, pár korun, sotva na malou "kytičku" jmelí. Na můj dotaz, v podstatě jsem ani nečekal odpověď, že karty nejspíš nebere, prodavač odpověděl, že ano. Koupil jsem svazek větší za zaplatil kartou (asi 70,-Kč, už nevím), takže to jde. Hotovost nosím minimálně a pokud, tak velmi malou. Z hospody (restaurace), kde neberou kartu odcházím, ale nikoliv k bankomatu.
Vzorem byla zařízení vzniklá v kapitalistickém Rakousku, jejich autor se byl pozván. Postaveny byly nakonec celé tři (už tehdy jako neziskovka), s výstavbou se začalo v době uvolnění, tedy kolem r. 68. Státu (komunistickému) se to moc nelíbilo a tak je "zestátnil" a další už nestavel. Ale co stavěl, byly Dětské domovy s institucionální výchovou. Jen to chce uvést na pravou míru.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
"Vrtěti psem", jestli je to ta reportáž, kterou jsem viděl na CNN Prima News, připadalo mi to velmi, ale velmi nahrané. Muž ihned se po odkrytí zvedl proti kameře, místo strachu, co se kolem děje a přikrčení se, bez zjevné reakce na "příval" světla (měl být tři měsíce v cele bez světla a oken), ihned se bavil s lidmi kolem, bez obav z nich. Možná se pletu, nebyl jsem tam, ale dělá to dojem špatně zahraného divadla.