Já bych tedy jako poslanec vyvolal mimořádnou schůzi o tom, zda může být poslancem člověk neznající češtinu a astronomii.

Docela se bavím všemi těmi příspěvky, když si vzpomenu, že o tzv. ZÁKOSu neboli základním komunikačním systému, který měl obkružovat Prahu, se mluvilo již při zprovoznění první linky metra, tj. v roce 1974. Do této chvíle neznám jediné vedení magistrátu, jež by představilo jasnou a srozumitelnou verzi řešení dopravy ve městě. Já sám tedy volím dva způsoby dopravy - metrem, nebo pěšky.

Pan restauratér poznává trh z té druhé strany mince. Nikdo k němu totiž nemusí chodit, aby naplnil jeho představy. Naopak má ty představy naplňovat on podle svých zákazníků, neboť jedině ti ho platí.

Miroslava Ševčíka mám dodnes zapsaného coby zkoušejícího z předmětu dějin ekonomických učení v rámci Ústavu marxismu-leninismu. Dále si ho velmi dobře pamatuji coby člena Liberálního institutu Praha, díky němuž se v roce 2000 mohla konat v Praze Výroční zasedání Mezinárodního měnového fondu a Skupiny Světové banky. Pak si pana Ševčíka pamatuji jako zarytého odpůrce Miloše Zemana v pořadu Duel, který provozovala Česká televize. A nakonec jsem jsem ho viděl v řadě podporovatelů Miloše Zemana na funkci prezidenta ČR proti Karlu Schwarzenbergovi. Nyní si můžete všichni vybrat, jaký byste takovému člověku přiřadili charakter. Hezké odpoledne.

Bohužel se budu opakovat - jako opozičního politika i premiéra jsem Miloše Zemana přijímal, coby prezidenta ČR už jenom respektoval, protože byl zvolen proti mým představám. Ale stalo se. Jako starého muže je mi ho teď už jen líto. Přitom je nepochybně ohromně vzdělaný, pamatuji si ho třeba i z Ekonomického fóra na Žofíně, kde dokázal bez papíru řečnit anglicky skoro hodinu a půl. Promeškal však tu životní šanci, aby si ho okolí zapamatovalo jako moudrého i laskavého člověka, s nímž je radost posedět a pobýt. Teď už je mi ho jenom líto jako zlobného starce.

Zrcadlo nemilosrdné, i když pravdivé. Hlavně aby se v něm uviděli všichni, kdož mají zájem v českém fotbalu vidět něco víc, než jen prostor pro své kšefty.

Já bych to shrnul tímto konstatováním, a administrátora diskuze prosím v tomto případě o shovívavost: "Keď nebol fejsbúk, tak len tvoja rodina vedela, že si jebnutý ... "

Autor článku sice hezky píše: „Češi chtějí bydlet ve svém, protože jim nic jiného nezbývá. Nájemní bydlení na rozdíl od toho vlastního nezajišťuje bydlícím dostatečnou jistotu, pocit bezpečí a útočiště, se kterým si mohou nakládat, jak potřebují, a učinit z bytu domov.“ Jen opomíná uvést, že ten byt na hypotéku - nemáte-li po ruce hned potřebných deset či kolik milionů - bude každému patřit až po splacení poslední dlužné částky. Jinak ten byt totiž patří bance, která poskytla hypotéku. Na celém tomto lhaní je založen obchod s hypotékami. Takže přestaňte laskavě lhát, přiznejte barvu, a kdo si pořídí byt na hypotéku, má vědět, do čeho jde. Ten byt do poslední splátky jeho prostě nebude.

Toto je příběh ze základní školy, kam chodila má dcera. V roce 2008 byl její ředitel odsouzen za šíření dětské pornografie přímo ze svého počítače. Byl vystopován policií na základě rozboru různých IP adres, přičemž jedna z nich vedla právě k němu. Navíc mu byla při odborném vyšetření diagnostikována heterosexuální pedofilie. Rozsudek - vinen, ne však uvězněn, 10 let zákaz práce s mládeží. A to ho ještě někteří rodiče žáků v té samé škole dokázali obhajovat slovy - on nic nedělal, on se jenom díval a předával obrázky.

Okrádání dnešních důchodců plánovanou reformou týkající se padesátníků či mladších je asi stejně věrohodné jako pořád živená fáma o vykradení nikdy neexistujícího důchodového účtu.

Podle mě článek vyvolává vůči Miloši Zemanovi nezaslouženou pozornost. Exprezidentovi přeji jako člověku, ať si užívá život ve zdraví a normální lidské pohodě. Už je plně na něm, zda je obojího schopen.

Základní prvky lidské slušnosti mohl dodržet sám Ivan Bartoš, a to odstoupením z funkce, když nezvládl termín pro plně funkční digitalizaci stavebního řízení. Ať se zeptá kohokoli mimo státní a veřejnou správu, co se stane, když dotyčný nepodá v termínu daňové přiznání, nezaplatí daň z nemovitosti, nájemné, služby a podobně.

Panu "politikovi" moc děkuji, že se mu podařilo na sebe nabrat 3900 podobných intelektuálně obdařených jedinců. Alespoň vůči společnosti splnil svou informační povinnost, aby ostatní věděli, komu všemu se vyhýbat.

Čerpám rád, a je to na mně doufám znát

Čerpám rád a z EU chci si odčerpat

Častokrát, když Kája s Alčou šli už spát

Fondy štěstí já slyšel v dálce znít a hrát

Čerpanie mám zo všetkého najradšie

Čerpanie sú moje chvíle najkrajšie

Čerpanie, som ako v rozprávkovom sne

Fondy šťastia mi na rozlúčku prinesie

Čerpání - čerpanie

Krásně zní - krásně znie

Táto melódia ozaj zázračne

Poslouchám a chvěje se mi trémou hlas

Fondy štěstí já čerpám od každého z vás ...

Všem, kdož si pletou schodek státního rozpočtu s celkovým dluhem státu, doporučuji tento odkaz:

Odkaz 1  

Neboli jako Česká republika máme dluh již od roku 1993.

Co s tím která vláda (ne)udělala, nechám na individuálním posouzení každého ze zde přítomných.

Kouzelný je úvod: "Přes letošní zvýšení daní a snahy o úspory navrhl šéf státní kasy Zbyněk Stanjura (ODS) na příští rok státní rozpočet se schodkem 230 miliard korun po 252 miliardách naplánovaných pro letošek. V roce 2026 má deficit klesnout na 225 miliard a teprve v roce 2027 by se měl ocitnout pod hranicí 200 miliard. Zároveň má ovšem výrazně vzrůst státní dluh – z letošních 3,3 bilionu na více než čtyři biliony korun."

Autorovi bych doporučil toto: Schodek první rok 3, druhý rok 2, třetí rok 1. Dluh první rok 3, druhý rok 5, třetí rok 6. Jde o princip, nepočítám dluhovou službu, ani průběžné splácení dluhu. Takže proč autor konstatuje navyšování státního dluhu, je mi záhadou.

Já bych nezatčení prezidenta Putina bral coby blahosklonnost Mongolska coby předchozího vládce veškerých nynějších ruských území. Takže žádný problém.

Za takovou věc mě napadá jeden trest - obličej pachatele či pachatelky, a k tomu video, kde dotyčný či dotyčná dostávají od obětí na holý zadek. Všechno pěkně na sociálních sítích. No, asi utopie z důvodu ochrany osobních údajů.

Rozmohl se nám tu takový nešvar - existence seriálů. A řečeno kdysi s hercem Jiřím Sovákem, vlastně je otázka, zda podobná díla vznikají pro diváky, nebo pro zisky produkčních společností. Naštěstí mám u své televize pořád ještě možnost přepnutí někam jinam, případně přímo vypínač. Každý ať si vybere po svém.

Zní to cynicky, avšak já vlastně závidím svým rodičům, kteří se nedožili ruských carských požadavků, i když kdysi Sovětskému svazu přáli. Nevěřili by nikdy tomu, co dnes Rusko ústy svého novodobého Napoleona začalo. A přitom měli ruskou zemi rádi.