Není to rozumná debata, když je česká společnost rozdělena hlubokým příkopem kvůli rozhodování poroty ve Star Dance. Přitom se tu nabízelo elegantní řešení, kdyby ministerstvo školství pověřilo rozhodováním v soutěži svůj Cermat. Má skvělou pověst, mohl rozhodovat objektivně, spravedlivě a digitálně. Ostatně je to z rozhovoru s panem ředitelem zřejmé. Pokud pan ministr školství přijme jeho demisi, bude to pováženou, ale u velké části naší veřejnosti může zabodovat, pokud novým ředitelem jmenuje pana Chlopčíka.
Něco mi tu nehraje. Někdy počátkem padesátých let dostal v SSSR občanství jakýsi americký námořník. Ve výrazné podobě to proběhlo u nás všemi medii. Ve škole jsme pravidelně pracovali s Rudým Právem,. dokonce to bylo i na nástěnce. Pan Roblese tedy rozhodně nebyl první!. Digitalizované Rudé Právo je každému k dispozici a každý si to tam může dohledat.
V roce 1965 emigroval do SSSR jistý voják základní služby, který překonal hraniční závory nákladní tatrovkou. Dozvěděli jsme se o tom v podniku, protože riskantní jízdou poškodil několik chladírenských přepravníků, čekajících na odbavení.. Nic se tenkrát o tom nepsalo, sovětské občanství zřejmě nezískal, protože skončil v domácím psychiatrickém zařízení.
Diví se někdo miliardářům a jejich nespokojenosti. Z průzkumů se ukazuje, že jsou nejohroženějším druhem naší společnosti. Vláda sice s cukáním přidává kde komu, ale miliardářům přibývají jejich miliardy pomalu nebo vůbec. Je to krátkozraká politika. Počet miliardářů na jednoho obyvatele je ze základních kritérií pro stanovení ratingu země, podle kterého si bude vláda v tomto století půjčovat. Výchova nových miliardářů, pokud není v dohledu nová privatizace .je běh na dlouhou trať.
Zatím si toho málokdo všiml, ale většina miliardářů tady vstoupila do časově neomezené stávky. Zkuste zavolat Křetínskému, Rittigovi, Soukupovi, Kellnerové a dalším. Nikdo se s vámi nebude bavit. Prostě stávkují. Středula se zlobí a dává za vzor lékaře, učitele a soudní personál. Žádná stávková pohotovost, debaty v televizi a pod. Taky si mohli s předstihem opatřit nějaký nález Ústavního soudu!. Důsledky stávky už jsou vidět. Michelinské restaurace zejí prázdnotou, rauty a večírky musí zachraňovat Agáta Hanychová. bez Soukupa. Sponzorské dary jsou na nule a jak je vidět z diskuze, obavy fanoušků Sparty a Slávie jsou na místě. Číňané už nikoho zachraňovat nebudou. Vláda by měla zbystřit pozornost, miliardy mohou zmizet na Bahamách, pokud pro ně cosi neudělá. Až miliardáři založí vlastní odborovou organizaci, bude zle! Táta pracujících vidí pracujícího, jako pracujícího, byť to je pracující miliardář. Všichni si zaslouží jeho ochranu v ČMKOS.
Nevím, proč autor ironizuje věk Marka Prchala? Před lety svazáci před šedesátkou na sjezdech velebili stranu, že dává jím mladým příležitost
Česká televize je nepoučitelná. Dokud do StarDance nenatečou nové miliardy, nebude nejen na pana Chlopčíka. Sám jsem napsal jejímu řediteli, že záchranou pořadu mohou být jen politici a odboráři. Stále se drží dávno přežité dogmatické téze „S politiky netančím!“ a zatím odmítá i účast odborářů v Star Dance. To, že by neuměli tančit je nesmysl. Máme tu umělou inteligenci! Nedávno TV opustila známá sportovní moderátorka a kupodivu je stále na její obrazovce. Jen špičkově proškolený ajťak poznává, že jde o umělou inteligenci.
Sami odboráři správně poukazují, že statisticky na televizní obrazovce daleko převyšují celebrity z uměleckého světa, sportovce, kuchaře, influencery, atd. Měli by tudíž mít v soutěži odpovídající zastoupení. Nikdo nepochybuje, že by odboráři tancovali za hubené televizní honoráře. Táta pracujících Josef Středula slíbil, že by protlačil vyšší výdělky i pro osvětlovače, kulisáky, svačinářky (catering) a další. Přítomnost odborářů v soutěži by zamezila i takovým excesům, jako byl vyhazov Zdeňka Chlopčíka, který směřuje k Ústavnímu soudu. Uvidíme, jestli tentokrát milionové odškodné probudí daňové poplatníky, vystrašované zvýšením televizních poplatků
Hezká diskuse, odráží v podstatě spektrum názorů na tuto soutěž. ČT udělala obrovskou chybu, když do soutěže dosud nepozvala žádného politika. Mohlo to být další zábavné téma kočkování koalice a opozice v parlamentu a Senátu, zejména před volbami. Účast politiků by pochopitelně měla pozitivní vliv na výše honorářů, jistě by si polepšil i pan Chlopčík.
Útoky na porotce budou vždycky. Kdo je vtipnější a odbornější je poněkud relativní, ne všichni snášejí určitý typ humoru, který produkuje porota a konečně i pan Eben s paní Kostkovou. Jeho právní kvalifikace by je patrně všechny zaskočila a pokud by soutěžící vzali vážně mojí radu a tančili v doprovodu právních zástupců, nepadaly by kontraverzní body, ale trestní oznámení.
Jak z toho ven jsem už několikrát navrhl. Jediný objektivní orgán, který umí spravedlivě cokoliv hodnotit je u nás polostátní Cermat. Špatné by nebylo povolat k hlasování třeba i Celostátní pirátské fórum. Paní dramaturgyně by měla jednat, než zase piráti začnou znovu řídit zeměkouli.
Reakce partají na pirátský úprk je tragická zpráva pro developery. Jejich první analýzy programů dostupného bydlení ukázaly, že po přijetí pirátského zákona by mohli už v roce 2026 stavět metr čtvereční za milion korun. To by znovu nakoplo naše skomírající stavebnictví. Takhle to vypadá, že developeři skončí na podpoře. O nic lépe na tom není ani socialně demokratický programem řešení dostupného bydlení cestou výstavby perníkových chaloupek. Přes perník z Agrofertu vlak nejede! Opět naděje pro nové vizionáře.
Malé kosmetické úpravy letošní soutěži moc nepomohou. Nářky nad objektivitou moderátorů a poroty budou ještě hlasitější. Soutěžící by už neměli tancovat bez právních zástupců. O porotě jakbysmet. Přitom je tu polostátní Cermat, který je známý svým objektivním a nestranným rozhodováním čehokoliv. Při řízení zeměkoule si udělalo dobré jméno i pirátské internetové fórum. Taky dobrá volba pro příští ročníky.
Naše zdravotnictví je nemocné také tím, že se míjí s pacienty. U zmíněných supervyšetření je to zřejmě relativní, ale obecně se stále prodlužují objednávací doby. i tam, kde se ještě před desítkou let chodilo na zaklepání. Senior zmítaný různými neduhy se ke specialistovi dostane za dva měsíce, kdy ho už trápí něco dalšího. Specialista, který Vás objednal za ty dva měsíce vás vypeskuje, proč jste nepřišli, když vás to bolelo! Drahé, zbytečné vyšetření ale udělá, protože si ho za trpělivost zasloužíte a pokladna ho zaplatí. V čekárně pak zjistíte, že jsou na tom ostatní pacienti úplně stejně. V tu chvíli už vás bolí něco dalšího a za dva měsíce si to zopakujete u dalšího specialisty.
Jiným příkladem jsou rehabilitace. Po zákroku vám lékař předepíše rehabilitaci a hned upozorní, že to má smysl pokud následuje neprodleně. a hned upozorní, že s tím budete mít problém. Za měsíc za dva se rehabilitace dočkáte, kde uslyšíte něco podobného jako v předchozím, ale byli jste trpěliví, tak to s vámi odcvičí a pokladna zaplatí.
Trpělivý pacient se tak paradoxně vlastně léčí sám jakýmsi samospádem, ke kterému zřejmě ani zdravotnictví nepotřebuje Tento způsob léčení by měl pan ministr Válek více propagovat a pojišťovny přemýšlet, jak takové (ne)pacienty odměnit.
Sociologové to vidí jako logický vývoj úpadku středních tříd na úkor rostoucího počtu malých a středních milionářů. V tomto směru je taktika Fialovi vlády opírat se o podporu této vrstvy relativně úspěšná. Samozřejmě vždycky bude někdo brblat. Křetínský, Soukup, Janoušek, Rittig apod. nebudou nikdy se svými miliardami spokojeni, ale statisticky jejich váha na spokojenost ve společnosti je mizivá. Ve skutečnosti je situace pro vládu mnohem komfortnější, než uvádí autor článku. Analytici se většinou shodují, že vláda má podporu i milionářů na úvěr. Těm navíc nabídne ministr Jurečka nový program sociální podpory. Vláda oprašuje vizionářský program levného stravování Ládi Hrušky masivními dotacemi na dovoz kuřecích kůžiček a tlustého od šunky.
Na stole je i další Hruškův námět, řešení bytové krize cestou výstavby perníkových chaloupek. Tady je situace delikátnější, protože výrobu perníkových směsí monopolně ovládl Agrofert. Po volbách to může být silná karta pro Babiše, růst počtu milionářů je i v zájmu ihnutí ANO.
Fialova vládu má ještě další trumf pro nárůst malých a středních milionářů. Pokud prosadí pirátský návrh dostupného bydlení, očekávají developeři dosažení hranice milionu korun za čtvereční metr už v roce 2026. S nevelkým podílem nově budovaných ubytoven by potom do konce desetiletí vznikl v české republice nový model sociálního státu, kde by prakticky všichni občané byli certifikovanými milionáři.
Nic nového pod sluncem. Kdo zasedal za reálného socialismu v normotvorných komisích to potvrdí. Tuny papíru s návrhy a připomínkami se stěhovaly republikou a odpovědní pracovníci institucí byli svými nadřízenými rovněž hodnoceni podle toho, kolik vyprodukovali nových návrhů a připomínek. Každá norma byla také prestižní záležitostí vedení příslušné komise, které si tím vytvářelo pomník.
Bylo to dost legrační, zejména u dynamicky se rozvíjejících oborů. Než byl český název přeložen, vydiskutován a schválen celou obludnou mašinerií byl obvykle termín mimo zájem zainteresovaných a kdo ho ke své činnosti potřeboval zůstal u angličtiny. Každému např. je léta úplně jasné, když se řekne video. Že odborné komise pro to za léta handrkování vytvořily termín kinematoskop je dávno k pousmání. . Po listopadu toto blbnutí naštěstí skončilo a komise v tichosti zmizely ze světa. Jak je vidět na některé se patrně zapomnělo a skončily až po prezentaci jistě mnohaleté práce. Škoda, je tu řada socialistických skanzenů a zakonzervovaná papoušková komise by se tam mohla docela dobře vyjímat.
Trochu přitaženo za vlasy, že by nový ředitel ČT byl jen v područí politiků. V rámci objektivity se podívejme kým je tlačen i na druhé straně. Každý den je na Kavkách podatelna přetížena stovkami rezolucí ze závodů, zemědělských družstev i
vojenských útvarů, kde si pracující i soukromí občané stěžují na kvalitu její produkce, neúměrnou televizním poplatkům. Není náhodou, že se tam opakují stále stejná jména, Železný, Moravec Fridrichová, Wollner, atd. Nenajdete tu jedinou stížnost na Novu, Primu a pod!
Nezávislá veřejnoprávnost už se v médiích dávno překonala a ve světě ji neznají. Jedinou veřejnoprávní institucí by měl být v České republice ČEZ, pochopitelně nezávislou, žádná nějaká burza v Lipsku či kde!. Nikomu by nevadilo, že by místo televize platili pevné elektrické poplatky všichni a nějaký pravidelný nárůst o pár desetikorun by nikoho nevzrušoval.
Je to trochu pomotané, stačilo by si o tom něco přečíst v historické literatuře. Jinak uvedená sportovní letadla Be 150, Zlín XII a B 60 nepatřila aeroklubu. První citované je omyl, jednalo se o Be 250 Beta Major. Ještě se zmíněným Zlínem přečkaly válku na Slovensku a do Českých Budějovic byly po válce dopraveny a vedeny do uvolnění MNO jako materiál kořistný.O letadle Be 60 není nikde zmínka.
Bohužel náš stát v rámci technologické revoluce úplně zklamal ve vývoji influenčích technologií. Většina protagonistů této scény jsou samouci a jejich vliv je hodnocen pouze kvantitativně součtem lajků. Na počet obyvatel je jich málo, analytici upozorňují že jejich dnešní generace je přestárlá a v příštím desetiletí bude v Česku chybět minimálně 1500 influencerů. Je to bezesporu chyba Ministerstva školství, které zcela rezignovalo na jejich výchovu. a jak se zdá přenechává ji politickým stranám a možná i panu prezidentovi. Optimální věk influencera se pomalu přesouvá k tak třinácti letům, s výchovou je nutné začít už v mateřské školce. Ministr školství má samozřejmě jiné starosti, než budoucnost infuencingu v ČR. Vláda by neměla jen tak přejít nedávný povzdech Agáty Hanychové, že tady nebude věčně.
Není to dávno, co bývalý politik nabídl ministryni Schillerové, že když ho pustí na dopoledne na MF najde tehdy potřebných 40 mld Kč. Dnes chybí miliard stovky, pro něj tak den, dva na MF. Samozřejmě samolibí ministři financí bývalého politika na dvorek nepustí.
Karlovi před rokem chybělo 40 táců. Je to kámoš, půjčil jsem mu alespoň tisícovku na večeři a upozornil ho na tuto. nabídku. Moc jsem tomu nevěříl, ale za týden Karel přiběhl a tisícku vrátil.
Představ si, v úterý přišel bývalý politik a pustili se do rodinných financí. Karla pochválil, za podvojné účetnictví: Na MNO jsem to zavedl a vše zprůhlednil. Chcete fusakle, tak hezky Hospodářskou smlouvu!. Příspěvkové organizace jsem nechal bez příspěvku a ukázalo se , armáda si může na sebe vydělat! Obranu vlasti jsme s Václavem postavili na tržních principech. Ale přišla socdem a všecko pobourala.
Karlovi před zrakem se účetnictví plnilo poznámkami a už o půl jedné bývalý politik oznámil, že má oněch 40 000 Kč. Ale ukázal se i jako bystrý psycholog. Nechal odtáhnou kanape, rozešít slamníky a nakonec prolistoval tisíce svazků z knihovny.
Karel býval roztržitý.a měl divný zvyk, že si odkazy zakládal stokorunami. Za komunistů to byla nejvyšší bankovka. Nebudu protahovat, ve čtyři Karlovi oznámil, že je milionářem! Odmítl nálezné. a za den vypil jen dvě kávy z Pražské kavárny..Odmítli i koláčky Karlovy manželky. Nedoložila nulovou agrofertnost výchozích surovin.
Posílám tuto story obratem Zbyňku Stanjurovi. Až se budou na podzim hledat stovky miliard ať ví, kam zavolat.
Také já bych vzpomněl Karla Gotta. Už to bude tak padesát let, za časů dávné totality. Moje přítelkyně jako externí vyučující na jakémsi „učňáku“ byla v komisi u závěrečných zkoušek. Předsedou byl podle tehdejších zvyklostí shora nominován nějaký Soudruh. Hned úvodem přiznal, že o té škole nic neví a u zkoušky si vymínil jen závěrečnou, tzv. “politickou“otázku.
Bylo to krátce po sjezdu slovenských komunistů v Bratislavě, kde si první tajemník Dr. Gustáv Husák v hlavním projevu dovolil výpujčku z tehdy populárního hitu Karla Gotta, Hej páni konšelé. Také on chtěl jako Mistr, aby byl na zemi ráj. Večer to bylo v televizi a jestli si divák z nudy stranických sjezdů něco odnesl, tak akorát, že se tam partajní boss nějak otřel o Karla Gotta.
Ale vraťme se ke zkoušce. Když první adept zvládl odborné předměty, položil Soudruh politickou otázku: „Jaká byla největší vnitropolitická událost minulého týdne“? Zkoušený různě fabuloval, až se ho Soudruhovi zželelo a sám si odpověděl: „Byl to sjezd slovenských komunistů v Bratislavě“.
Za dveřmi si to studenti okamžitě vyříkali a další v pořadí už správně odpověděl: „Byl to sjezd slovenských komunistů v Bratislavě“.
„A o čem že jednali slovenští komunisté na svém sjezdu“? A zde tázaný už na nic nečekal a vítězně vyhrkl: „O Gottovi“!
Komise, vyjma Soudruha měla dost co dělat pro záchranu vážnost chvíle. Ta sice byla zachována, ale když potom asi po páté padlo Gottovo jméno Soudruh rezignoval a zbylí studenti absolvovali zkoušku bez politické otázky.
On to bohužel není problém personální. I špičky naší vědy v první reakci na demisi paní Langšádlové pochválily její koncepční kroky i odhodlání ke strategické komunikaci. Pokud tedy její nestrategická komunikace byla terčem kritiky, šlo jak už dnes víme o fatální nepochopení, způsobené mizernou akustikou. K tomu došlo konečně i na Hradě a to je úplně jiná liga. Ostatně o hradní akustice se mohl při své inauguraci přesvědčit minstr Ženíšek sám. Jisté je, že i Václav Havel tušil z Hradu, že v této zemi není něco v pořádku. Dnes víme, že za „blbou náladou“ stála mizerná akustika v České republice.
Sociologové potvrzují, že si u nás nerozumějí nejen politici, ale prakticky všechny vrstvy obyvatelstva. Jsme toho svědky v hospodách, na úřadech, v hypermarketech, na hokeji i v mobilní komunikaci atd. Díky TOP 09 konečně vidíme, kde to začíná.
Před ministrem Ženíškem stojí grandiózní úkol, vytáhnout v čele naší vědy za zlepšení akustiky v České republice. Je to obrovská výzva pro Fyzikální ústav Akademie věd. Podle prvních odhadů se ukazuje, že náprava akustiky v naší zemi vyjde řádově na stovky miliard korun, ale pro budoucnost našich dětí bychom s tím neměli otálet.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Vzpomene si ještě někdo na inspirativní devadesátky? S uvolněním cen za Klause byla zastropována cena másla na hodnotě, ke které se právě blíží. Samozřejmě všichni obchodníci okamžitě nastavily maximální ceny všeho a hle, co se stalo. Aktivní podnikatelé vyrazili s kamiony do jihočeských mlékáren a máslo u pražských stanic metra prodávali přímo z náklaďáků., Za tři týdny bylo máslo pod třiceti korunami. Jinak najdeme na internetu, jak si máslo vyrobit doma Pražákům se vyplatí, zajet si pro máslo do Polska. Doporučují to i v NERVU.