Hrozivý úpadek hostinských živností po EET je třeba zastavit. Konečně zaznělo, že pivo se musí v Čechách stát součástí eucharistie.

Stížnosti pracujících ze závodů, družstev, vojenských útvarů i soukromých občanů nemůže nechat bez povšimnutí ani církevní manegement. V naší společnosti je hluboký příkop, který rozděluje i věřící. Tato diskuse ukazuje, jak jsou dezorientováni, když se boří církevní dogmata.- Ani já jsem k tomu v bibli nic nenašel. Jasno by v tom mohl udělat nový koncil. Vhodným místem by mohla být Kostnice. Jak je někde pivo jsou Češi nepoučitelní.. Tohle skončí u Lipan.

Nemůžeme za to, co se mezi našimi zeměmi děje i my sami? Kde jsou ty časy idylických vztahů Čechů a Slováků. V roce 1961 pamatuji na pedagogický kolektiv, vojenské vysoké školy, který řešil slabé studijní výsledky slovenského posluchače a navrhl jeho odchod ze školy. Ovšem horké hlavy radikálů zchladil příslušný náčelník, který upozornil, že odchodem slovenského soudruha by byl porušen posvátný poměr Čechů a Slováků na škole a bylo vymalováno. Z pozdější doby je i podobný příklad, když nám SSSR dodal snad nějaký dělostřelecký systém a pro jeho obsluhu se nezdařilo rozdělit podle sovětských tabulek obsluhu mezi Čechy a Slováky na celého vojáka.. Soudruzi tehdy stáli před vážným problémem. Naplnit posvátné sovětské tabulky, nebo stejně posvátný poměr Čechů a Slováků u děla. Naši předkové byli jiní kabrňáci., Přidali navíc dalšího vojáka slovenské národnosti a bylo opět vymalováno. Podobný přístup byl zvolen i při federalizaci, opět stanovením posvátného poměru koryt mezi Čechy Slováky. Šťastné zítřky jsme tak mohli budovat spojenými silami, která nám dneska chybí. Prostě jsme se dříve ke Slovákům chovali jinak, žádní umělci je do Bratislavy nejezdili poučovat. Že je to dávno? O česko-sloivenské vzájemnosti už hezky psal i Alois Jirásek. Námezdný válečník Jiskra z Brandýsa se musí obracet v hrobě.

Kdo ještě vzpomene, jak někdy v padesátkách ovládl Moskvu nový tanec kačeli (houpačka).Zpravodaj Čs.. rozhlasu byl přímo unesen a několikrát nás oblažil přímým přenosem z parketu. Také velký moskevský hit Kačeli byl v našem rozhlasu často opakován. I s malými znalostmi ruského jazyka jsme mohli od interpreta slyšet, jak miluje houpačky a chystá se na kolotoč. Prostě v týnažerském věku bomba. a kdo poslouchal rozhlas všeobecně očekával konec rokenrolu. ve světě. Nějak se nestalo, ale je jiná doba, v Moskvě mají letos našlápnuto jinak!

Československá socialistická republika měla i mezinárodně dobrý zvuk. Byla druhou nejlepší lidovou a socialistickou džamahirií na světě, hned po Lybii. Sovětský Svaz se do toho nepočítal, protože už tenkrát budoval komunismus.

Není jednoduchá doba. Paní Koldínská dvakrát změnila účes. Veřejnost vystresovaná letošním rozhodováním poroty Star Dance to nedobře nese. Televizní rada je zahlcena rozhořčenými dopisy pracujících ze závodů, zemědělských družstev,, vojenských útvarů i soukromých občanů. Zbabělý dramaturg utekl, aniž by si řádně posypal hlavu popelem. Vláda mlčí. Tak musí jednat alespoň televize.

Generál Klíma byl také velký diplomat. Na vojenském letišti ve Kbelích povolil civilnímu sektoru ( VZLÚ, Výzkumný a zkušební letecký ústav) poprvé snad 6000 letových pohybů za rok. Přitom jich tam měl VZLÚ v průměru jen několik stovek.. Přiblblé občanské iniciativy se tak zaměřily v boji proti hluku na civilní sektor. Generál Klíma potom v následujících letech snižoval tuto kvótu o další tisícovku .Aktivisté tleskali a chválili pana generála i v denním tisku, jako bojovníka proti hluku a na letišti jsme od nich měli pokoj.

Ústavní soud celkem logicky zvolil postup, jak si uvolnit ruce do příštího ruku, kdy ho čeká smršť podání ze Star Dance a televizní poplatky.

Na německé platy už je pozdě. ODS propásla jedinečnou šanci v devadesátých letech na počátku transformace. Václav Klaus neuposlechl Waltra Komárka, který viděl paritu marky a koruny jinak.

Většina ekonomů se domnívá, že liberalizaci cen, což bylo de facto zavedení cen německých mělo předcházet také zavedení německých mezd. Tzv. šoková terapie z nových cen, jak se ukázalo proběhla velice rychle a lze se domnívat, že šoková terapie z nových mezd by měla podobný průběh a podle sociologů by veřejností byla přijata s větším pochopením, než liberalizace cen.

Přitom stačilo stanovit paritu tehdejší německé marky rovnou koruně. Václav Klaus prakticky neměl opozici, která by takovýto krok obstruovala. Nebyl tu ani senát, který by se v tom vrtal a president Havel by v tom viděl první krok v tažení proti „blbé náladě“. V okamžiku, kdy do Německa přišlo euro se musel proces přibližování mezd německým, nutně zastavit na půl cestě, kdy se to stihlo pouze pro ústavní činitele.

Zajímavé, že to všichni s radostí přejí sociální demokracii. Těšme se, jak se budou tvářit za deset let, až nám všem soudy vystaví účet na stovky miliard za Diag Human.

Vzpomene si ještě někdo na inspirativní devadesátky? S uvolněním cen za Klause byla zastropována cena másla na hodnotě, ke které se právě blíží. Samozřejmě všichni obchodníci okamžitě nastavily maximální ceny všeho a hle, co se stalo. Aktivní podnikatelé vyrazili s kamiony do jihočeských mlékáren a máslo u pražských stanic metra prodávali přímo z náklaďáků., Za tři týdny bylo máslo pod třiceti korunami. Jinak najdeme na internetu, jak si máslo vyrobit doma Pražákům se vyplatí, zajet si pro máslo do Polska. Doporučují to i v NERVU.

Není to rozumná debata, když je česká společnost rozdělena hlubokým příkopem kvůli rozhodování poroty ve Star Dance. Přitom se tu nabízelo elegantní řešení, kdyby ministerstvo školství pověřilo rozhodováním v soutěži svůj Cermat. Má skvělou pověst, mohl rozhodovat objektivně, spravedlivě a digitálně. Ostatně je to z rozhovoru s panem ředitelem zřejmé. Pokud pan ministr školství přijme jeho demisi, bude to pováženou, ale u velké části naší veřejnosti může zabodovat, pokud novým ředitelem jmenuje pana Chlopčíka.

Něco mi tu nehraje. Někdy počátkem padesátých let dostal v SSSR občanství jakýsi americký námořník. Ve výrazné podobě to proběhlo u nás všemi medii. Ve škole jsme pravidelně pracovali s Rudým Právem,. dokonce to bylo i na nástěnce. Pan Roblese tedy rozhodně nebyl první!. Digitalizované Rudé Právo je každému k dispozici a každý si to tam může dohledat.

V roce 1965 emigroval do SSSR jistý voják základní služby, který překonal hraniční závory nákladní tatrovkou. Dozvěděli jsme se o tom v podniku, protože riskantní jízdou poškodil několik chladírenských přepravníků, čekajících na odbavení.. Nic se tenkrát o tom nepsalo, sovětské občanství zřejmě nezískal, protože skončil v domácím psychiatrickém zařízení.

Diví se někdo miliardářům a jejich nespokojenosti. Z průzkumů se ukazuje, že jsou nejohroženějším druhem naší společnosti. Vláda sice s cukáním přidává kde komu, ale miliardářům přibývají jejich miliardy pomalu nebo vůbec. Je to krátkozraká politika. Počet miliardářů na jednoho obyvatele je ze základních kritérií pro stanovení ratingu země, podle kterého si bude vláda v tomto století půjčovat. Výchova nových miliardářů, pokud není v dohledu nová privatizace .je běh na dlouhou trať.

Zatím si toho málokdo všiml, ale většina miliardářů tady vstoupila do časově neomezené stávky. Zkuste zavolat Křetínskému, Rittigovi, Soukupovi, Kellnerové a dalším. Nikdo se s vámi nebude bavit. Prostě stávkují. Středula se zlobí a dává za vzor lékaře, učitele a soudní personál. Žádná stávková pohotovost, debaty v televizi a pod. Taky si mohli s předstihem opatřit nějaký nález Ústavního soudu!. Důsledky stávky už jsou vidět. Michelinské restaurace zejí prázdnotou, rauty a večírky musí zachraňovat Agáta Hanychová. bez Soukupa. Sponzorské dary jsou na nule a jak je vidět z diskuze, obavy fanoušků Sparty a Slávie jsou na místě. Číňané už nikoho zachraňovat nebudou. Vláda by měla zbystřit pozornost, miliardy mohou zmizet na Bahamách, pokud pro ně cosi neudělá. Až miliardáři založí vlastní odborovou organizaci, bude zle! Táta pracujících vidí pracujícího, jako pracujícího, byť to je pracující miliardář. Všichni si zaslouží jeho ochranu v ČMKOS.

Nevím, proč autor ironizuje věk Marka Prchala? Před lety svazáci před šedesátkou na sjezdech velebili stranu, že dává jím mladým příležitost

Česká televize je nepoučitelná. Dokud do StarDance nenatečou nové miliardy, nebude nejen na pana Chlopčíka. Sám jsem napsal jejímu řediteli, že záchranou pořadu mohou být jen politici a odboráři. Stále se drží dávno přežité dogmatické téze „S politiky netančím!“ a zatím odmítá i účast odborářů v Star Dance. To, že by neuměli tančit je nesmysl. Máme tu umělou inteligenci! Nedávno TV opustila známá sportovní moderátorka a kupodivu je stále na její obrazovce. Jen špičkově proškolený ajťak poznává, že jde o umělou inteligenci.

Sami odboráři správně poukazují, že statisticky na televizní obrazovce daleko převyšují celebrity z uměleckého světa, sportovce, kuchaře, influencery, atd. Měli by tudíž mít v soutěži odpovídající zastoupení. Nikdo nepochybuje, že by odboráři tancovali za hubené televizní honoráře. Táta pracujících Josef Středula slíbil, že by protlačil vyšší výdělky i pro osvětlovače, kulisáky, svačinářky (catering) a další. Přítomnost odborářů v soutěži by zamezila i takovým excesům, jako byl vyhazov Zdeňka Chlopčíka, který směřuje k Ústavnímu soudu. Uvidíme, jestli tentokrát milionové odškodné probudí daňové poplatníky, vystrašované zvýšením televizních poplatků

Hezká diskuse, odráží v podstatě spektrum názorů na tuto soutěž. ČT udělala obrovskou chybu, když do soutěže dosud nepozvala žádného politika. Mohlo to být další zábavné téma kočkování koalice a opozice v parlamentu a Senátu, zejména před volbami. Účast politiků by pochopitelně měla pozitivní vliv na výše honorářů, jistě by si polepšil i pan Chlopčík.

Útoky na porotce budou vždycky. Kdo je vtipnější a odbornější je poněkud relativní, ne všichni snášejí určitý typ humoru, který produkuje porota a konečně i pan Eben s paní Kostkovou. Jeho právní kvalifikace by je patrně všechny zaskočila a pokud by soutěžící vzali vážně mojí radu a tančili v doprovodu právních zástupců, nepadaly by kontraverzní body, ale trestní oznámení.

Jak z toho ven jsem už několikrát navrhl. Jediný objektivní orgán, který umí spravedlivě cokoliv hodnotit je u nás polostátní Cermat. Špatné by nebylo povolat k hlasování třeba i Celostátní pirátské fórum. Paní dramaturgyně by měla jednat, než zase piráti začnou znovu řídit zeměkouli.

Reakce partají na pirátský úprk je tragická zpráva pro developery. Jejich první analýzy programů dostupného bydlení ukázaly, že po přijetí pirátského zákona by mohli už v roce 2026 stavět metr čtvereční za milion korun. To by znovu nakoplo naše skomírající stavebnictví. Takhle to vypadá, že developeři skončí na podpoře. O nic lépe na tom není ani socialně demokratický programem řešení dostupného bydlení cestou výstavby perníkových chaloupek. Přes perník z Agrofertu vlak nejede! Opět naděje pro nové vizionáře.

Malé kosmetické úpravy letošní soutěži moc nepomohou. Nářky nad objektivitou moderátorů a poroty budou ještě hlasitější. Soutěžící by už neměli tancovat bez právních zástupců. O porotě jakbysmet. Přitom je tu polostátní Cermat, který je známý svým objektivním a nestranným rozhodováním čehokoliv. Při řízení zeměkoule si udělalo dobré jméno i pirátské internetové fórum. Taky dobrá volba pro příští ročníky.

Naše zdravotnictví je nemocné také tím, že se míjí s pacienty. U zmíněných supervyšetření je to zřejmě relativní, ale obecně se stále prodlužují objednávací doby. i tam, kde se ještě před desítkou let chodilo na zaklepání. Senior zmítaný různými neduhy se ke specialistovi dostane za dva měsíce, kdy ho už trápí něco dalšího. Specialista, který Vás objednal za ty dva měsíce vás vypeskuje, proč jste nepřišli, když vás to bolelo! Drahé, zbytečné vyšetření ale udělá, protože si ho za trpělivost zasloužíte a pokladna ho zaplatí. V čekárně pak zjistíte, že jsou na tom ostatní pacienti úplně stejně. V tu chvíli už vás bolí něco dalšího a za dva měsíce si to zopakujete u dalšího specialisty.

Jiným příkladem jsou rehabilitace. Po zákroku vám lékař předepíše rehabilitaci a hned upozorní, že to má smysl pokud následuje neprodleně. a hned upozorní, že s tím budete mít problém. Za měsíc za dva se rehabilitace dočkáte, kde uslyšíte něco podobného jako v předchozím, ale byli jste trpěliví, tak to s vámi odcvičí a pokladna zaplatí.

Trpělivý pacient se tak paradoxně vlastně léčí sám jakýmsi samospádem, ke kterému zřejmě ani zdravotnictví nepotřebuje Tento způsob léčení by měl pan ministr Válek více propagovat a pojišťovny přemýšlet, jak takové (ne)pacienty odměnit.

Sociologové to vidí jako logický vývoj úpadku středních tříd na úkor rostoucího počtu malých a středních milionářů. V tomto směru je taktika Fialovi vlády opírat se o podporu této vrstvy relativně úspěšná. Samozřejmě vždycky bude někdo brblat. Křetínský, Soukup, Janoušek, Rittig apod. nebudou nikdy se svými miliardami spokojeni, ale statisticky jejich váha na spokojenost ve společnosti je mizivá. Ve skutečnosti je situace pro vládu mnohem komfortnější, než uvádí autor článku. Analytici se většinou shodují, že vláda má podporu i milionářů na úvěr. Těm navíc nabídne ministr Jurečka nový program sociální podpory. Vláda oprašuje vizionářský program levného stravování Ládi Hrušky masivními dotacemi na dovoz kuřecích kůžiček a tlustého od šunky.

Na stole je i další Hruškův námět, řešení bytové krize cestou výstavby perníkových chaloupek. Tady je situace delikátnější, protože výrobu perníkových směsí monopolně ovládl Agrofert. Po volbách to může být silná karta pro Babiše, růst počtu milionářů je i v zájmu ihnutí ANO.

Fialova vládu má ještě další trumf pro nárůst malých a středních milionářů. Pokud prosadí pirátský návrh dostupného bydlení, očekávají developeři dosažení hranice milionu korun za čtvereční metr už v roce 2026. S nevelkým podílem nově budovaných ubytoven by potom do konce desetiletí vznikl v české republice nový model sociálního státu, kde by prakticky všichni občané byli certifikovanými milionáři.