Je smutné, že v rámci "boje se symboly" se v průběhu posledních generací vytratil původní význam svastiky, který je většinou interpretován ve vztahu ke štěstí, případně štěstí přinesenému vírou, v některých kulturách má i kosmologické významy. Schliemann se ji snažil prosadit do obecného povědomí jako symbol indoevropských národů. Proběhnete-li si archeologická muzea (od Istanbulu, Athén přes Louvre a Britské muzeum až po Muzeum Mayů, všude ji na keramice najdete (i v Národním a Náprstkově muzeu v Praze). Pak je taková matka považována za nevzdělanou (a možná právem, neboť k wikipedii má zajisté přístup), přitom je jen oblblá symboly bořičskou propagandou. Obecně mi však přijde článek spíš edukační, než popisující reálnou situaci.
Prosím podložte článek zdroji. Takto je to velká splácanina, která z fyzikálního hlediska nedává smysl. Ideální je hnát auta mimo město (což např. Praha neumožňuje) nebo je hnát bez zastavování 60-70km/h, kdy mají optimální spotřebu (viz Vídeň a její průtahy). Pokud mám informace z Německa, města, která přešla na 30 výrazně zhoršila kvalitu ovzduší, nehledě na kvalitu života řidičů. Všechna města, o kterých mluvíte, jsou placatá (i když Lublaň je sevřená kopci a Bologna se o ně opírá), To Praha moc není. Současně je zjištěno, že řidič jedoucí nepřiměřeně nízkou rychlostí má tendenci se méně věnovat okolí, tedy bezpečí dětí je také Vámi vytvořený konstrukt bez důkazů. Celkově to tedy vypadá, že jste nadšený cyklista, který by rád měl pohodlnější dopravu a na ostatní lidi kašlete (i když to balíte do líbivých řečí). Takže prosím zdroje pro Vaše sny.
Příjde mi zavádějící, jmenovat pokladnici a klášter jako součásti města. Jsou to hrobky. Nabatejci až tak městsky nežili, město se rozvinulo až po dobití Římem (a tehdy vzniklo divadlo, chrám a následně bazilika, z těchto staveb ale moc nezbylo kvůli zemětřesení). Ve skále tesané hrobky mají jen výstavní průčelí a malou místnost uvnitř, kde pod podlahou byly hroby a v místnosti se oslavovali předci (hostinou). Žádné chodby, jak v Indiana Jonesovi. A když budete v Petře, nezapomeňte na křižácký hrad, nejlepší výhled na údolí. Jinak souhlas s ostatními diskutujícími, Jordánsko je milá bezpečná země vhodná na individuální cestování autem (půjčeným na letišti, byli jsme i s dětmi). Frmol je jen v Ammánu.
Proč? Takový nesmysl. Nabíječky obsahují spínané zdroje, které mají odběr naprázdno cca 0,1W, ne 1W , jak tvrdí článek (to bylo u transformátorových adaptérů), za rok je to tedy méně, než 900W. Daleko větší odběr mají standby režimy počítačů, televizí či rádií. A i ty jsou v pohodě ve srovnání s kávovary a ostatními tepelnými stroji. Uvaření dvojnásobku vody v rychlovarce kvůli jednomu čaji je dražší (cca 60Wh/ 0,5l nebo 90Wh / 0,75l). Stačí tedy 30x vařit trochu víc vody a máte spotřebu nabíječky za rok. Když si člověk vaří čaj 2x denně a dává trochu víc vody (tedy 700x za rok), spotřebuje 23x víc energie. Když už musíte blbnout, tak adekvátně situaci.
Malinko jednostranně posunuté. V normálním provozu má Octavia s těžkou nohou cca 5,5l/100km, při troše snahy 4,5, 8,5l/100km v článku si ani nedovedu představit. Také zůstatková cena je stanovena nesmyslně. Pokud však opravdu pánové zvládli naftu vypouštět výfukem, je pro ně pouťové vozítko vhodnější. Těžko někdy honí pachatele na delší vzdálenost. V podstatě tedy našli optimální aplikaci EV, které zatím na cestování není úplně vhodné.
Již první otázka je zavádějící. Málokoho zajímá, kolik ujede v průměru. Podstatné je, kolik může ujet, když je potřeba a za jak dlouho. Z mého hlediska cesťáka je požadavek na auto 4 hodiny frčet 130km/h, pak natankovat (je-li třeba) a dát kafe a zase 4 hodiny frčet. Tak se v pohodě ujede za 8 hodin 1000km i více (směr Francie, Holandsko, Dánsko). A dokud to elektrické vozítko nebude umět, nebude na cestování dávat smysl, i když takovou cestu absolvuji jen párkrát za rok. Pro pojíždění do práce je třeba něco jiného (ale za jinou cenu, než je nabízeno - dojezd 400/reál 300 a cena 300-400, to nikdo neplazivé nenabízí). Tímto stylem by měl mít člověk v garáži nejlépe 3-4 vozy a vybírat podle účelu cesty. A nebo jeden, který zvládne vše (a to EV není a dlouho nebude).
Článek je malinko popletený, leccos zveličené (rozhodně celá soutěska k monastery není trh) a jeden den je nesmyslně málo. Po třech dnech procházek jsme se museli ještě jednou vrátit(po dvou letech). Nádherný výhled je z křižáckého hradu, průchod za hradem ukáže současný život. Zcela opomenutá je druhá strana síku nad klenotnicí. Také cesta z Malé Petry k Monastery je dechberoucí. Samozřejmě je to rýžovište, kde turista je odírán téměř všude, z něčeho místní žít musí. Ale kdo rád smlouvá, užije si. Hned bych se vrátil. Obzvlášť když Petra je jen drobek toho, co Jordánsko nabízí.
Je to následek hloupě nastavené zelené úsporám. Jak píše níže pan Šimánek, ze starého domu A++ neuděláte. Pokud ano, budou i ty typové bungalovy hezčí než nafouklé příšernosti se střílnami namísto oken. Namísto aby se uvažovalo jak se zateplením pomoci a snížit energetickou náročnost na polovinu, nesmyslně se snaží snižovat na 10% a je jim jedno, že staré domy když nedýchají shnijou. Přitom 5cm grafitového děrovaného polystyrenu neznehodnotí vizáž domu a odpovídá 100 cm suché cihlové zdi, tedy je v podstatě dostatečných pro fungování. Ale to je mimo normy...
Hezký článek od autora, který se podílel (poradenstvím) na přístupových jednáních do EU za ČSSD 98-04 (nevím zda radil právě pánům Fenclovi nebo Palasovi s krávama) a který nyní dělá poradce největšímu českému výrobci másla. Nenarážím na provázanost cen s EU ale na tendenčnost pindů okolo (a je to škoda, počátek článku vypadal přínosně).
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Proč mám dojem, že tyto zázraky jsou pravidelně od r 2010 a ve výsledku kde nic, tu nic?
1 odpověď