Proboha, co dokáže 10-15 hodin ve fitku? Vůbec nic. Z různých zdravotních a osobních důvodů jsem začal před půl rokem cvičit, jedu minimálně 10 hodin týdně a teprve teď pomalu - POMALU - začínám vidět a cítit nějaké rozumnější výsledky, které nejsou jen typu "vypotím litr vody - jééé, já zhubnul kilo!"
Pokud pacient sám nechce cvičit a nemá k tomu dostatečně silnou motivaci, která by ho u toho dlouhodobě udržela, je nějaká nucená/předepisovaná návštěva fitka naprosto neefektivní, a ještě může některé pacienty zbytečně stresovat/traumatizovat.
Ano, stát by mohl přispívat na dobrovolné konzultace u fitness specialistů, kteří by pacientům připravovali osobní tréninkové plány - pokud o to budou mít pacienti zájem. Ale na rovinu, u rizikových skupin není moc co řešit. Chodit, jezdit na rotopedu, dělat základní cviky s lehkými činkami, dopřávat si drobné radosti za odměnu
Jakékoliv omezování "dle rasy psa" je nesmysl, protože už z principu jde vztáhnout jen k psům s PP. Půjdeme-li cestou regulace a ne výchovy a vzdělávání (nejen chovatelů, ale i obecné populace - "Pepíčku, nepíchej toho pejska do očička, nebo tě sežere!"), musí to být plošné. O co je nebezpečnější pitbull než pastevečák? Nebo než zanedbaný, nesocializovaný kříženec vlčáka a baseta? A pokud chce mít někdo "psa jako zbraň", ten si ho udělá klidně z labradora. Na to nejsou zapotřebí genetické dispozice psa, na to bohatě stačí, když je člověk bezcitná sv*ně.
Představa, že při rozvozu z bližšího skladu je nižší uhlíková stopa, je přece absolutní nesmysl. Při rozvážkách je zapotřebí počítat vzdálenost od poslední vykládky, ne od skladu. Auto, které bude mít 50 zásilek s jednokilometrovými rozestupy, bude mít u jednotlivých zásilek menší uhlíkovou stopu než auto, které sice obsluhuje menší oblast, ale kvůli nižší vytíženosti má jen 5 zásilek s pětikilometrovými rozestupy. A to je informace, kterou se jako zákazník nedozvím - můžu jen odhadovat, že firma s větším počtem zákazníků dokáže líp optimalizovat trasy. Ale to je asi tak všechno, co můžu dělat.
Dobře. A teď prosím statistiku, ve které bude, kolik nehod způsobily děti (či jiní chodci) tím, že se bez rozhlédnutí vrhly do vozovky z míst, kde je řidič nemohl vidět (i když jel naprosto podle předpisů a dával pozor), a kolik nehod způsobilo nevycválané auto, které zcela nečekaně vyhupslo na chodník a začalo pronásledovat nebohé chodce.
Jestli tomu dobře rozumím... Žádná tehdy platná pravidla porušena nebyla a žádné důkazy nebo svědectví o tom, že by se stalo něco nekalého, taky neexistují. Ale novináři bylo líto vyhozeného času, a tak ten článek přece jen vyplodil. Dozvěděli jsme se, že žena, která tou dobou pracovala 13 let v justici, se stala soudkyní, a že se Seznam Zprávy ve spolupráci s advokátem Frišmanem snaží vyhrabat špínu na Strnadovy už několik let, ale s nulovým výsledkem, protože to, co našli, je k smíchu.
Aneb "investigativní kauzy" v podání české žurnalistiky. Ach jo.
(A než někdo namítne, že hájím protekci apod. - ne, nehájím. Ale když se mi ani po letech nepodaří sehnat nějaké důkazy, o které bych článek opřel, tak buď hledám dál, nebo článek nenapíšu.
Dovolím si pár poznámek k tvrzení z článku:
Tím neříkám, že vlk do přírody nepatří atd. O tom vůbec nemluvím. Ale mrzí mě, když se ve veřejném prostoru objevují názory, že ochránit stádo před vlkem je levné (protože dotace a kompenzace) a jednoduché (protože pastevečák), to jenom my jsme blbí. Kdyby to bylo snadné, tak to děláme. Ale protože to tak není, spousta z nás ve "vlčích" regionech končí, protože funkční zabezpečení je neúnosně drahé, a vědomě vystavovat stádo riziku bolestivé smrti nikdo z nás nechce.
Pro všechny, kteří v tom vidí něco, co v tom není: Být konzervativec je samozřejmě naprosto v pořádku. Jen jde těžko být konzervativec a zároveň sedět v liberální frakci. O nic víc tady nejde. Přiklonilo se ANO ke konzervatismu? V pohodě, ale ať tím pádem vstoupí v europarlamentu do konzervativního křídla.
Jakožto OSVČ překladatel bych se chtěl od tohoto textu co nejdůrazněji distancovat. Naše živnost je spojená s prakticky nulovými náklady (v porovnání s jinými živnostmi), přesto si můžeme dát paušálem do nákladů 60 % příjmů. Cena 200 Kč za stranu se týká akorát beletrie, sazby u čehokoliv jiného jsou úplně jiné. Neživoříme. A ve chvíli, kdy se musí všichni nějakým způsobem uskrovnit a všem se hrábne do peněz, bylo by sobecké a falešné říkat: "Nám na peníze nesahejte, posviťte si radši na učitele nebo pošťáky!"
Takže prosím, mějte na paměti: To, co říká autor článku, jsou JEHO názory, není žádným hlasem překladatelů. Prostě jsme se mu hodili do noty, protože nedávno médii prošel průzkum, který se mu zrovna hodil do krámu.
Michelin má problém s monetizací svých výstupů. Je to celkem logické - laťku si postavil možná až nesmyslně vysoko a záměrně se nesnaží cílit své výstupy na obyčejné lidi, nýbrž jen na horních deset tisíc. A právě vzhledem k tomu bych považoval za celkem nemravné, aby tohle elitářství dotoval stát.
Nic proti elitářství jako takovému. Ukazuje obyčejným lidem jiný svět a umožňuje jim to snít. Supersporty a vesmírná turistika jsou úžasné - ale mimo jiné proto, že je financují ti, kdo si to mohou dovolit, a mají to jako svého koníčka.
Podniky, které zde chtějí Michelin udržet, ať si založí fond a v rámci něj dají dohromady potřebnou sumu. Ať si k tomu třeba založí i crowdfunding, aby jim na to mohli přispět i lidé, kteří k tomu mají z libovolného důvodu blízko. Ale vážně si nemyslím, že by se stát měl nějakým způsobem angažovat do hodnocení extrémně úzkého výřezu soukromých gastro podniků soukromou organizací.
No jako sorry. Třetina z 1300 kusů je cca 450 kusů. I kdyby byla zvěř celou zimu na seně - což nebude - ušetří se jejím vybitím max. půl milionu. Ale dobře. Pokud se správa Lán rozhodne, že ten půlmilion ušetří vybitím třetiny zvěře v oboře, prosím. Opravdu nevidím důvod, proč by mělo být v lánské oboře tolik zvěře, že je zapotřebí její chov dotovat z rozpočtu.
Nevím, školy nemám... ale zdá se jen mně, že v tomto případě cena NENÍ žádný velký faktor?
"Nezanedbatelný faktor je i cena. (...) Aspoň trochu slušné horské elektrokolo od české značky bude cca od 40 000 korun. (...) Trochu dobré celoodpružené od 75 000, ale spíš za 100 000 korun.
Porovnejte s obyčejnými koly. Docela kvalitní horské kolo s pevným rámem koupíte už za cca 37 000 korun, kvalitní celoodpružené od cca 70 000, ale spíš za 100 000 korun."
Jen bych chtěl upozornit diskutující, kteří se ohánějí NIMBY a podobnými argumenty. O to tady vůbec nejde. VRT byla v tomhle regionu zanesená do zásad územního rozvoje asi před dvaceti lety, obce ji měly ve svých plánech a řídily se podle toho. Počítají s ní, řídí se podle toho prodej pozemků, nová zástavba apod. Problém je v tom, že najednou přišlo oznámení, že se starý vyhrazený koridor ruší a trať povede úplně jinudy - protože Ústí chce terminál přímo ve městě a ne kus mimo, jak bylo dvacet let plánováno. Nikdo se tu nikoho na nic neptal, najednou naklusali zeměměřiči.
To, co platilo dvacet let, je najednou cár papíru. Lidé, kteří si postavili dům v domnění, že plánovaná trať povede kilometr od nich, ji budou mít za barákem. Firmy, které investovaly třeba do nového skladu, vyhodily ty peníze oknem. O to tady jde. Že někdo spoléhal na to, co stát dvacet let plánuje, a najednou se to jediným škrtem pera zrušilo, aniž by se někdo někoho ptal.
Jak říkám, s tou tratí tady všichni počítali. S čím nikdo nepočítal, je její přesunutí do jiného, naprosto nelogického koridoru. Takže neříkejte "lidi na Litoměřicku jsou pitomci, chtěli by všechno, ale sami nejsou ochotní pro to nic obětovat". Příště se to totiž může stát i vám. A nikdo se za vás nepostaví.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Ověřený uživatel
Tento účet je ověřený Seznamem a představuje skutečnou osobu, registrovanou firmu nebo subjekt.
Základní věta z toho článku zní: "Okolnosti srážky na křižovatce Wenzigovy a Sokolské známé nejsou." No a dokud nejsou známé, jsou všechny podobné řeči k ničemu. Nevíme, jakým způsobem to ujíždějící auto jelo, jak moc ohrožovalo provoz a veřejnost, jestli jelo 200 km/h, nebo 95... Až to vědět budeme, bude možné kritizovat. Ale kritizovat někoho za něco, co si myslíme, že se asi událo, je nehodné času novinářů i čtenářů.