Zásadní je, že nám už desítky let chybí energetická koncepce, na které by se shodli politici napříč spektrem.
A pro ty, kteří vidí v jakékoliv těžbě jen to špatné, bych doporučil, aby si tedy zkusili (nebo alespoň představili) jak by vypadal jejich život bez tepla, elektřiny, kovů, plastů.....A taky aby se zeptali skutečných (kvalifikovaných) ekologů, jak je leckde krajina po ukončení těžby a rekultivace krásnější, než před zahájením těžby.
Dvě připomínky:
Chyběla mně tady jedna důležitá informace. A to, že plynaři těžko mohou zabránit tomu, aby plyn vybuchl, když jim někdo udělá do potrubí díru. Takže prevence musí být v tom, aby jim nikdo tu díru do potrubí naudělal. A konkrátně v případě Divadelní to byl proud okolo 1.000 A po dost dlouhou dobu (aby udělal díru o průměru 20 mm v železném potrubí o tloušťce stěny cca 7 mm). A to by se určitě dalo včas detekovat a vypnout. Ale když se na to kašle, tak příště to může bouchnout zrovna tam, kde budete stát......A zase se řekne: za to může plyn!
Kecy. O chuti piva, čaje, kávy rozhoduje do značné míry (někdy se uvádí, že přes 50 % - no nevím, jak ty procenta dokážou vyhodnotit) použitá voda. To vám ale málokdo přizná. Ale zpátky k plzeňskému. Kolik hl se v Plzni za rok vyrobí? A myslíte, že by to mohla dát nějaká studna?
Takže ať už je to s ostatními složkami piva jakkoliv, když se zrovna vaří z vody ze studně, musí to zákonitě chutnat jinak, než když se vaří z vody z vodovodu. A už tím vznikají dvě rozdílné chuti Pilzner Urquel.
Stejně jako pan Havlíček. A opět nic o tom, co úžasného Karel IV. vytvořil mimo současné české území. A tak to málo Čechů zná:
Ojbín
Lauf
Tamgermuende
Lucca
Všechy tyto památky rozhodně stojí za návštěvu. V Tangermuende dokonce strávil víc času, než na Karlštejně.
A na desku, upomínající na pobyt Karla IV. jsem narazil i v dalekém Luebecku.
A už vůbec nikdo nevzpomene na část území, které přičlenil ka Králoství Českému pod názvem Neuboehmen (dnes Horní Falc).
Zajímavé je, že na některé podzemní prostory, které budovali nacisté na našem území (třeba i v blízkosti měst) se za pouhých pár desítek let zcela zapomnělo. Když se v osmdesátých letech tehdy na okraji Plzně stavělo sídliště Na Vinici, propadl se náklaďák do jednoho takového podzemního prostoru po nacistech. Prostory poměrně v zachovalém stavu (žádné závaly). A nikdo o těch chodbách neměl ponětí.
A znalců je málo ve všech oborech, protože platný zákon o znalcích je slušně řečeno "paskvil" a jeho zavádění do praxe naprosto zmateční - prováděcí vyhlášky vznikly se značným zpožděním (měly by být vydány zároveň se zákonem, resp. k době nabytí jeho účinnosti). A povinnosti ministerstva, které zákon stanoví, se dohání teprve po několika letech. Ale hlavně se uzákonily veliké pokuty, přičemž hodinová sazba se zvedla jen nepatrně. Mnoho znalců tedy se znaleckou činností skončilo. To, že se pak hodinová sazba zvýšila na jakž-takž vyhovující úroveň už nikoho zpět nepřivedlo, protože by musel skládat níže uvedené dvě části zkoušky, přičemž otázky v té obecné části a jejich hodnocení je mírně řečeno "zvláštní".
Pan reportér to všechno pořádně zmotal.
Podle platného zákona o znalcích musí každý adept kromě celé řady předpokladů také složit tzv. obecnou část zkoušky (v podstatě z právních záležitostí týkajících se znalectví obecně) a za to zaplatit příslušný poplatek, a pak zvláštní (odbornou) část zkoušky před komisí, jmenovanou ministerstvem.
Když za prezidenta Klase prodávala ČNB desítky tun zlata za 200 USD/trojskou unci, tak to bylo se slibem, že ty peníze, co za to utrží, dovede lépe investovat, aby to vynášelo. Komu to vynášelo, to jsme se nedozvěděli. bance ale určitě ne. Teď, když ČNB nakupuje za 2000 USD/unci, tak zase slibuje, jak to bude výnosné. Dozvíme se někdy, pro koho?
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Ověřený uživatel
Tento účet je ověřený Seznamem a představuje skutečnou osobu, registrovanou firmu nebo subjekt.
Letos na to dáte (vzhledem k tomu, že většinu ČEZu vlastní stát, tak bych klidně mohl říct "dáme") okolo deseti miliard. Nejoptimističtější varianta je, že první reaktory budou v roce 2034. Do té doby z toho nebude nejen žádný příjem, ale protože ve firmě máme podíl 20%, budeme se také finančně podílet na vývoji , odhaduji cca miliardou ročně (opět ta velmi optimistická varianta). Nějakou dobu potrvá, než se výroba rozjede naplno, takže ty miliardy by se nám pomalu mohly začít vracet tak od roku 2040. A pořád je tu otázka, jestli se to povede a jestli opravdu v té době na trhu modulárních reaktorů bude Rolls-Royce tou špičkou, nebo tím vzadu. Prostě kšeft jako víno - odhaduji, že to opět bude jeden z těch propadáků ČEZu, jak o nich psal pan Streit.
1 odpověď