Asi by si měl pan Kocáb dostudovat Německou historii, pak by nepsal "Těžko by se v Německu stalo, aby se bývalý nacista stal prezidentem,“ Takže Karl Carstens - prezident 1979-1984, člen NSDP od roku 1937. Heinrich Lübke - prezident 1959-1969, za války člen stavebního štábu pro budování zajatých a vězeňských táborů. Walter Scheel - prezident 1974-1979, člen NSDAP do roku 1945.
Absolvoval jsem první třídu ve dvojtřídce o 34 žácích (16 prváků +18 třeťáků), bez asistenta. A paní učitelka se ani nehroutila, ani nehysterčila, ani nešidila svoji rodinu. Nemám pocit, že by nás naučila méně, než se naučí dnes moje vnoučata. Ale je pravda, že to byla PANÍ UČITELKA, nikoliv pedagog 🙂. A jen dodám, že si nemyslím, že je to dobou, ta s tím nemá nic společného.
Přesně, protože si přece nemůžou dovolit přestat se orientovat na městského liberálního voliče, což je mimořádně úspěšná strategie, které se věnuje dobrá polovina tradičních politických subjektů potácejících se na hranici volitelnosti 😛
Miluju tohle dělení venkov/město. Městský volič je podle Vás liberál, zatímco venkovan je balík, který je dobrý akorát k tomu, aby makal a jinak držel hubu a nechal městské, aby se starali o politiku. Vraťte se, prosím, do 19. století. Stěhováním obyvatelstva došlo k tomu, že podíl hlupáků ve městech je úplně stejný jako na venkově. Úspěšnost či neúspěšnost strany nemá s orientaci na cílovou lokalitu mnoho společného.
Řešením je: 1) stanovit počty míst lékařů v nemocnicích - takže toho nového nebudou moci vzít. 2) nepovolovat praxi v obvodech, kde je lékařů určité specializace dostatek 3) stanovit minimální ordinační dobu, a důsledně kontrolovat její dodržování 4) stanovit koeficient hodnoty bodu ve vazbě na objednací dobu 5) stanovit povinnost pacienta ve spádové oblasti přijmout (jako školy). Ale chápu, že tohle pan doktor slyšet nechce. On vidí platy v nemocnicích - ale nevidí noční, nevidí víkendové služby....Hodinový průměr praktického lékaře nebo ambulantního specialisty je podle mne vyšší než plat lékaře v nemocnici.
Odpovím vám přesto, že se mě snažíte urazit. Jako většina zaměstnanců měla jsem i já cca půl roku problém najít si stálé zaměstnání. Zaskakovala jsem tu dobu za nemocné kantory. Teď jsem 6. rokem ve škole, kde už hodlám zůstat, vedení je se mnou spokojeno. To nejdůležitější zůstává. Za 29 let, co pracuji jako učitelka v msk kraji, jsem bez práce byla 2 dny.
Nesnažím se Vás urazit. Nemám k tomu důvod. A pokud Vám to tak připadá, je mně to líto. Jen nepovažuji za normální vystřídat 7 škol. Přeji Vám, aby Vaše místo bylo trvalé a byla jste tam spokojena Vy i Vaše vedení. Jen si dovolím otázku (prosím, neurážejte se). Předchozí školy jste měnila proto, že místa nebyla (což dokládá že učitelů není nedostatek, jak ostatně píši), nebo proto že Vy jste nebyla spokojena s vedením nebo vedení s Vámi? Ale chápu, že to může být i otázka aprobace apod. Děkuji za odpověď.
Ziju v msk kraji, učím témeř 30 let, vystřídala jsem cca 5-7 škol. Nezaměstnaná jsem byla za tu dobu 2 dny.
No, pokud skutečně měníte zaměstnavatele každé 4 roky, o něčem to vypovídá. Nevím jestli víc o kvalitě škol nebo Vaší. To soudit nehodlám. Nicméně nemluvím o situaci před 30 lety, ani před 20 lety, kdy byli učitelé opravdu zapálení fandové a byli podprůměrně placeni. Hovořím o situaci dnešní. Myslím, že dnes byste si hodně rozmyslela své místo opustit a hledat si nové. Nebo opět měníte?
Vážená paní ředitelko, mně přijde zase ponižující, jak se jedná se všemi ostatními zaměstnanci státu ve srovnání s pedagogy. Chápu, že zastoupení pedagogů v PSP je poměrně vysoké a tomu odpovídá i protekcionismus vůči této profesi. Je to jediná profese, kde platy rostou bez ohledu na sestupný trend úrovně školství. Názor, že růstem platů se zvýší kvalita učitelů nebo výuky je podle mne naprosto mylná. Již dnes to vedlo k zakonzervování těch kteří nechtějí nic měnit. Není pravdou, že není zájem o učitelskou profesi - jen ti mladí nemají kam jít. Protože starší kolegové prostě odejít nechtějí (což do jisté míry chápu, že po hubených letech si chtějí užít svých 7 let hojnosti) a mladé lemply ze školy nikdo nedostane. Tohle prostě platí, s výjimkou Prahy, možná Středních Čech a regionů navazujících na Německo a Rakousko. Zkuste najít učitelské místo např. v Moravskoslezském kraji - ve valné většině Vám ředitel školy ani neodpoví, nebo brzy zjistíte že komunikace je pouze formální.
Ano sice jste si neceho vsim, ale o vás to taky moc nevypovídá. Prectete si to jeste jednou a dojde vam ze jde o chybu. Jelikoz u sacharidu nema zadnou hodnotu a u cukru ze sacharidu prave tech 8,5.
Chyba, úmysl....kdopak ví. Ale jestli jsou takhle přesné i ostatní údaje včetně alergenů a Eček, mám pochybnosti o kvalitě tohoto produktu. Ale asi jsou i horší věci k pití.
stačí se podívat na složení tary drinku Už jen to že obsahuje 0 (nula) gramů tuku, a z toho nasycené mastné kyseliny 8,5 g svědčí o tom, že podle nich jsou zákazníci blbci. Neumím posoudit, ale asi to tak bude. Nicméně...co na to potravinářská inspekce nebo ČOI, není to klamání spotřebitele. Ale chápu, kšeft je kšeft. Odkaz
A Špilaz dvojnásob, jééé, byl jsem tam na večeři tak v pětaosmdesátém a nikdo mi nevěřil, že chtěli za blbej biftek 120 Kčs, teď by možná 1200 Kč nestačilo. Ale tenkrát i sedmička vína v Interconti stála 120 (ale žádný druhák to nebyl). No jo, 40 let a těch změn, samá pozitiva.
hmm, v pětaosmdesátem jsem na ten blbej stejk dělal tři dny. Dneska by za třídenní plat bylo stejků podstatně víc.
1
Sledujících
2
Sleduje
1
Sledujících
2
Sleduje
„Asi by si měl pan Kocáb dostudovat Německou historii,“
A vy na oplátku český jazyk. 😀
1 odpověď
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Souhlasím.