Z vlastní zkušenosti - silnice pro motorová vozidla, v pravém pruhu jede kolona 105 km/h. Předjedu je a za mnou majáky. V čele kolony jela Oktávka a místní, kteří to znali, jeli za nimi. Já z venkova jsem si dovolil tu kolonu předjet, takže jsem v tom okamžiku měl 118 km/h. Flastr na místě, kluci ke mně byli slušní, dva body a zkažený výlet, jinak pohoda. Proč to píšu. Protože policie taky umí jezdit tak, aby vás donutila udělat něco, co byste jinak neměli potřebu dělat, třeba trochu přidat, když nechcete jet za kolonou jako s hnojem, nebo předjet z prava, když jedou na dálnici 120 km/h v levým pruhu...
Jen tak mimochodem, kdo tu ještě nikdy nepřekročil rychlost?
Bolesti pod pravým žebrem znám. Vyšetření jsem dostal, bylo konstatováno ztučnění jater. Bez jakéhokoliv vysvětlení, co je špatně, co mi hrozí, co s tím mám dělat. Několik let jsem se dál cpal na noc a zalejval to pivem. Když jsem se probral a začal jsem se sebou něco dělat, shodil jsem a ejhle, bolesti pod pravým žebrem přestaly. Až při čtení toho článku jsem si to uvědomil, že mám od toho pokoj. Kromě toho jsem "ožil", jsem vitálnější, pohyb mi dělá radost. Chtělo to srovnat si to v hlavě, trošku změnit životní styl a hlavně vynechat noční žraní a pivo vrátit na sváteční stůl.
Napadlo někoho, jak se tohle dostalo k soudu? Někdo to musel nahlásit, někdo to musel zažalovat... Právě tihle lidé tu dělají bachaře demokracie.
Nesmíš mít vlastní názor a když ho máš, nesmíš ho říkat, když ho říkáš, nesmíš ho psát, když už ho píšeš, nesmíš ho podepisovat, když ses podepsal, nesmíš se přiznávat, když ses přiznal, tak se nediv... Nepřipomíná vám to něco?
Zaplať pámbu za rozumnou soudkyni. Mimochodem, nemám rád advokáty, ale tenhle měl naprostou pravdu.
Zabíjet ty, co nebojují, ale odnášejí raněného, není to trochu přes čáru? Bez ohledu na to, jakou nosí uniformu. Ještě nedávno se vědělo, že tohle je špatně. Za druhé - když jste zranění, jste rádi, že vás někdo odnese. Když kolem vás začnou padat granáty, nastoupí adrenalin a utíkáte si zachránit život bez ohledu na zranění. Zase to začne bolet, až adrenalin opadne. Opět nic k smíchu. Kdo v tomhle hledá zábavu, měl by se sám léčit.
V pořádku, ať si kouří na svém balkóně, jak chce, ale ať si tam ten svůj kouř taky nechá a neexportuje ho do bytu sousedů. Tak jako on má právo kouřit na svém balkóně, tak mají sousedi právo větrat a nemít zakouřený byt. Práva jednoho končí tam, kde začínají práva druhého. A tohle je právě ten případ. Ale kde kdo má hubu plnou vlastních práv bez ohledu na práva druhých. Tenhle příběh může být klidně vymyšlený od stolu, nebo může pasovat na každý panelák v republice, v každým se najde bezohledný kuřák, kterýmu je jedno, že udí záclony sousedům.
Tohle rád slyším od představitele Slovenského Štátu. Co si tak prostudovat dějiny, než si milostpán pustí hubu na špacír? Není to zase tak dávno...
Apropó, víte, proč se stavělo Gabčíkovo? No přece, aby příští Slovenské národní povstání mohlo být zakončeno bravurní námořní bitvou. Fraška... A my že jsme nacisti? Víš co, Sašo?
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Trendy? Tohle? Svět se zbláznil...
Vypadá jako šmudla.