Chudáci rodiče a chudáci děti.
Bohužel narativ co je a co není bití se pod tlakem progresivistů, woke magorů a dalších, zcela změnil. Po tisíce let platilo, že plácnutí přes ruku není bití, ale upozornění, že to dítě fakt nemá dělat. Bití bylo, když někdo dítě opravdu zbil. Uvedu příklad - jak upozornit dítě, že nemá sahat na horká krbová kamna, když kolem nich neustále chodí, to teplo ho přitahuje a líbí se mu plamínky? To ho mám nechat na ta kamna sáhnout, ono se popálí, skončí v nemocnici a ten stejný idiot, který píše tyhle bláboly o "nebití" na mne podá trestní oznámení pro zanedbání péče?
Něco jiného je, když někdo bije zcela bezdůvodně své dítě či si na něm vybíjí nějaké své frustrace či nedostatek intelektu. Tam si zaslouží potrestat a to přísně.
Bohužel se této "kampaně" chytají spolky jako je Locika či Acorus, které mnohdy obracejí děti proti rodičům či partnery proti sobě a přivádí pak k rozvratu rodiny, protože cokoliv je přeci násilí.
Dnes už se z pohledu těchto progresivistů, woke magorů a dalších stává násilím i to, když na dítě křičíte, aby si splnilo své povinnosti - a kdo by nekřičel, když dítě ví, že realně žádný trest nepřijde a proč by tedy něco muselo plnit, když nemusí a nikdo ho nepřinutí. A výsledkem je, že za vše opět může rodič, protože "nezvládl svou úlohu".
A chudáci děti, až přijdou do života, kde se s nimi nikdo nebude mazat, nikdo jim nebude "vysvětlovat", že "tohle Petříčku je špatně a to že biješ Aničku jí brání v přátelství s Tebou", pokud kluka rovnou nezavřou či nevyhodí z práce, protože "potřebuje prostor k rozvoji osobnosti".
Měl jsem na týden půjcený tento hybrid, ale v Rafale (s řiditelnou zadní nápravou) a nemohu proti němu říci nic negativního. Je pravdou, že jsem spíše defenzivní jezdec, takže jsem autu "přiliš nešlapal za krk", ale nemohu říci že bych byl nespokojen. Kupodivu i ta oturbená 1.2 táhla poměrně slušně a spotřeba byla velmi dobrá. Žádné "cukání" atd. Zpracování skvělé.
Ovšem domnívám se, že autům velikosti Espace daleko více sedí diesel - sám jsem měl několik Renaultů s dieselem a byl jsem s nimi nadmíru spokojen.
Já jsem nenapsala, že jsou všichni Češi blbci. Ani si to nemyslím. Jen neuznávám ten český většinový názor na výchovu. Dceru jsem vychovávala po svém a potkalo se to s tím, jak byl vychován její přítel. A proto si rozumíme.
Líto vám jich být nemusí, jsou to dva šťastní pohodoví lidé, mají hezký život. A dost se vašim komentářům smějí.
Tak to je dobře 👍
Nevím, kdo vám dal právo urážet mě, že nemám žádné dítě!
Nevím, kdo vám dal právo posuzovat můj vztah s dcerou!
Kdybychom na sobě byly závislé a měly nezdravý vztah, tak by dcera nebyla jednou nohou z domu a neměla by fungující partnerský vztah.
Mužským vzorem nemusí nutně být biologický otec.
Muže mi nikdo nahrazovat nemusí, protože pro mě osobně není partnerský vztah důležitý. Tím neříkám (abyste to zase nepřekroutil), že pro jiné lidi to není důležitá součást života a já jim všem z celého srdce přeju hodně štěstí.
To samé přeju i vám a taky ať naleznete toleranci a pochopení pro druhé a opustíte to urážení a odsuzování.
Vážená paní,
jednu takovou jako je vaše dcera jsem měl doma, tak vím o čem mluvím - chudák holka a chudák její partner.
Mám dospělou dceru, studuje VŠ, přivydělává si na brigádách, je schopná žít samostatně a postarat se o sebe, a to i delší dobu a v zahraničí. Nemá problém si cokoli sama zařídit a vyřídit. Co se rodičovství týče, jsem už vlastně pár let bez práce, ale samozřejmě moje maminkovská náruč je stále otevřená a dcera ví, že může kdykoli s čímkoli přijít, svěřit se. Když se nedávno vrátila z delšího pobytu v zahraničí, tak mi řekla, že je moc ráda za to, jak jsem jí vychovala a co jsem jí do života předala. Tak si myslím, že jsme to zvládly dobře. I když vím, že s mým způsobem výchovy by většina diskutujících zde nesouhlasila a stejně tak by jim praskla žilka, kdyby věděli, že to všechno proběhlo bez otce dítěte 🙂
Vážená paní, mít jedno dítě a ještě holku, znamená nemít žádné dítě. A tím, že jste neměly v "rodině" muže jste se s dcerou navázaly zcela nezdravý vztah vzájemné závislosti - takže to, že "hrdě" píšete, že jste výchovu "zvládla bez otce" je spíše ke škodě dcery, která neměla otcovský vzor a je nezdravě vázaná na Vás, kdy pro Vás dcera vlastně nahrazuje muže a Vy jí nahrazujete partnera - chudák holka.
Na závěr - vůbec netušíte nic o tom, co to je vychovávat více dětí, každé s rozličnou povahou, schoplnostmi atd.
Člověk není strom a vy nemáte žádné právo kohokoli ohýbat. Natož potom dítě, které je slabší. Je vaší chybou a selháním, že nedokážete vychovávat bez ohýbání. Poměrně častým jevem u dětí, které byly fyzicky trestány je, že rodičům nedůvěřují, protože mají z jejich reakce strach. Takže se dost rodičů nikdy nedozví, že jejich dítě má třeba psychické problémy. Nebo se to dozví, až když je pozdě.
Mohla by jste mi říci kolik dětí jste v životě vychovala? A jak jsou v životě úspěšné? Jak obstály v dnešním tlaku?
Tak to jsi extra stará generace , protože takhle to měli nastaveno moji prarodiče a ti se narodili ještě před válkou. Je tedy pravda že jim to fungovalo a strávili spolu celý život což je něco co v dnešní době takřka neexistuje.
No, podle fotky nejsem o tolik starší než ty. Asi spíše záleží na výchově.
Staré české přísloví říká: O zesnulém jen to dobré. Pana dr. Ptáčka, jsem neznal. nemohu tedy napsat o něm ani nic dobrého ani nic špatného, navíc jsem v dětské psychologii jen táta, který vychovával s manželkou dceru. Toť jediná moje praxe, naše manželství i rodina, to bylo velmi dobré. Dcera se zúčastňovala všech rodinných radostí i starostí, i problémů, nic jsme netajili, dovolené vždy společné, nikdy jsme nedali dceru k prarodičům.. Obdobně jsem vyrůstal i já, u svých rodičů. Moje maminka byla přísnější, otec byl více kamarád. Mohu jen odpovědně napsat, že nejsem toho názoru, že sem tam nějaký ten pohlavek nebo jedna na zadek je škodlivá. NIKDY žádné bití. Ale stanovení mantinelů pro dítě, tak to je dle mě velmi důležité. Platí to i o rodině, i o škole, i o kmarádech našich dětí. Nikdy nesmí padnout před dětmi slova "učitelka je kráva", nebo "děda je opilec" nebo "ta tvoje matka mně leze už na nervy", atd. I kydy tato slova byla stokrát pravda, tak před dítětem ve školním věku ne, ne a nikdy. Učitelka je a vždy bude pro dítě nejvyšší osobou ve třídě a ředitel ve škole, děda tě má rád, a tak se na to tak dívej, a tchýně je třeba tátova maminka, ví co dělá. Později můžeme dítěti vše vysvětlit. Tělesné tresty ne, ale upozornění pohlavkem, tady jsi překročil - překročila hranici, tak to tedy ano. To je moje zkušenost. Už ale nikoho nevychovávám, tak to berte jako pohled do minulosti, který se ale velmi, skutečně velmi osvědčil.
Naprostý, 100% souhlas. Žádný normální zdravý člověk nechce tělesně (či jinak) trestat své děti. Jak jim ale má člověk stanovit hranice, když je jim 1-15 let a vysvětlení co dělají špatně fakt neberou.
Budu kacíř, který zde bude zcela jistě kamenován, ale po zkušenostech s různými psychology musím potvrdit staré lékařské pravidlo: "Psychologii studují lidé, kteří sami mají velké psychické problémy a myslí si, že studiem psychologie najdou na své problémy odpověď.".
A tihle lidé Vám pak říkají jak máte žít, co dělat a co hůř, hodnotí Vás a Vaše chování.
Jak říká má dobrá kamarádka lékařka: "Psycholog je člověk, ke kterému přijdete s 1 svým problémem a odcházíte se 3 jeho.".
0
Sledujících
2
Sleduje
0
Sledujících
2
Sleduje
Končí,,násilí" na dětech a začíná násilí na rodičích, prarodičich i na ulici.
Láska byla součástí života, kam nám zmizela? Kdo hledá najde.
1 odpověď
1
Sledujících
0
Sleduje
1
Sledujících
0
Sleduje
Ano souhlasím a také začíná destrukce společnosti.