Sorry, já už si pletl zkratky.. před 40 lety, jsem ještě létal kluzáky a tak, jsem už ani nepotřeboval o IFR a VFR nic vědět. UL byly poměrně v počátcích, jak konstrukčně (přerostlé modely letadel) a bylo jich pod Svazarmem velmi málo. Ale pocit při vlétnutí do mraku, jsem měl hrůzný. letěl jsem vytrvalostní pětihodinovku a v "psí výšce" se konečně objevilo stoupání kolem 1 m/s. Takže jsem tak dlouho hleděl na Variometr, pod sebe a na horizont, až jsem zaspal, že z té čisté bezoblačné termiky, se začal dělat kumul. Na to jsem přišel až skoro ve dva a půl tísících metrech, kdy se mi v kabině při stoupání kolem 8 m/s setmělo a ochladilo...Najednou mlha jak v prádelně, horizont nikde, jen stoupání, které mě tlačilo do sedačky. Absolutně jsem zmatkoval, nevěřil přístrojům a řídil se pocitem, že sedím rovně v sedadle a nadále, dle tlaku do zadku, stoupám. Blaník co jsem měl, nebyl vybaven umělým horizontem, takže i přes mé pocity, jsem si nemohl porovnat skutečnou polohu. Jedinné, co se točilo dokola byl kompas, takže jsem létal v kruhu a podle sklonoměru výkluzově a periodicky ztrácel a nabíral rychlost. Nakonec mě konečně napadlo podle kompasu zastavit zatáčení, srovnat podle zatáčkoměru se sklonoměrem kluzák do rovného letu, abych vyletěl ze středu stoupavého proudu. Vytáhl bjsem brzdy naplno, pro zmírnění stoupání a udržoval rychlost kolem 120. Asi tak v 1200 metrech jsem z mraku vyletěl v jeho polovině výšky a tak tak, to dotáhl v nepředpisové výčce na letiště přímo z kurzu, mimo okruh. no ještě, že to byl Blaník, jiné éro by se v tom mraku asi rozlámalo.
Běhá mi mráz po zádech, jen když to čtu. Jen jednou se mi podařilo regulérně vlítnout do mlhy v psí výšce, po fakt debilní chybě, zážitek nadosmrti. A v tu chvíli to vypadalo, že to fakt nebude dlouho trvat, to nadosmrti. Nějak jsem se z toho dostal, prostě jsem měl obrovské štěstí. Podařilo se mi srovnat možná 20m nad zemí, v nějaké vesnici kousek od letiště, kde jsem chtěl přistát. A od té doby fakt od mraků dál, i s nejlepším vybavením, pokud to není certifikované éro s pravidelnými kontrolami IFR vybavení. Ani za volného pádu není mrak nic moc, slepota a mokro. Prostě lítáme a skáčeme pro radost, ne proto, že musíme...
Některé UL, jsou pro VFR vybaveny. Záleží i na tom, zda pilot vlastní kvalifikaci pro tyto lety i když letoun tuto výbavu má.
Všechna UL jsou vybavena pro VFR lety. UL může létat pouze lety VFR den. IFR znamená Instrumental Flight Rules, létání dle přístrojů, VFR znamená Visual Flight Rules, létání za vidu = ve dne, za viditelnosti země, oblačnost max. 4/8 pokrytí oblohy. Některá UL jsou vybavena pro IFR lety, lidé si toto vybavení nechávají instalovat kvůli teoretickému zvýšení bezpečnosti letu v případě vlétnutí do špatných podmínek, ale realita je bohužel často opačná - pilot má pocit, že si může dovolit víc, protože má přece vybavení, kdyby něco. Nicméně toto IFR vybavení není certifikované, typicky není zdvojené a piloti nemají IRF výcvik. Životnost neškoleného IFR pilota v mraku je pár desítek sekund, maximálně. Létat IFR s UL je zakázané a je to moc dobře.
Pro VFR (visual flight regime) režim za vidu země se může létat nejpozději do 15 minut před
tabulkovým západem slunce. Pro IFR (instrument flight regime) režim bez vidu země musí být přístrojově vybaveno letadlo, letiště s řízeným provozem a vyškolený pilot. Bez těchto podmínek nelze bezpečně provést přiblížení a přistání. Tenhle pilot už neměl dávno ve vzduchu co dělat.
VFR let musí přistát do třiceti minut po tzv. občanském soumraku. Občanský soumrak nastává, když je střed slunečního kotouče 6° pod horizontem. Když je nutno večer přistát proti zapadajícímu slunci, je lepší pár minut počkat a sednout až po jeho západu. Je to zcela legální postup. Přistání proti slunci je celkem nepříjemné a může být i nebezpečné.
Asi bych úplně nepředbíhal události a počkal na závěrečnou zprávu UZPLN.
RIP, pane kolego...
Baví mě ten newspeak, kdy se napíše "prodlužovač dojezdu", aby se nemuselo napsat, že je tam spalovací motor... 😄
Jinak ovšem tahle koncepce, kdy spalovák pouze dobíjí baterii, ale není přímo spojen s koly, je známá už od samého úsvitu moderních elektromobilů - a podle mého názoru je to snad jediná koncepce, která mi dává smysl, akorát se mi patnáctistovka zdá být až moc velká, ale možná ji Mazda použila prostě proto, že ji má k dispozici... já bych čekal spíš něco menšího (a taky lehčího), s objemem pár set ccm (ale zase ne motůrek ze sekačky!).
Výhody jsou totiž jasné a už je tu pár lidí napsalo. Zkuste si to představit v běžném životě: jaké můžou nastat situace?
1) mám kde nabíjet, je ráno, mám nabito, jedu do práce: jedu jen na elektriku, "prodlužovač dojezdu" se ani nenastartuje
2) jedu trochu dál, baterka by nedostačovala, a já nemusím někde stavět a dobíjet kvůli posledním 20 km cesty, "prodlužovač dojezdu" mi umožní dohrabat se do cíle a nemuset být nervózní, jestli baterka vydrží či ne. V cíli si dobiju baterku na cestu zpět.
3) jedu na dovolenou, kamkoliv, ale můžete si představit obligátní Chorvatsko: není kde dobít, protože stejný nápad na stejnou cestu mělo dalších pár set řidičů a všechna dobíjecí místa na trase jsou obsazená. Já nemusím být nervózní, že zůstanu stát někde na krajnici dálnice, nebo že budu čekat hodiny a hodiny na odpočívadle, než se uvolní nabíjecí místo. Prostě jedu dál a když někde bude příležitost (a čas) dobít, dobju, když ne, do cíle se taky dostanu...
Za mě je to optimální řešení, a kdybych si měl kupovat elektromobil, tak takovýto.
Ještě bych doplnil bod 4., v zimě může vymrzlé auto při spuštění hned nastartovat benzínový motor a jeho teplem ohřát baterku a kabinu. Mám EV z roku 2014, první generace, v létě dojezd cca 110km, v zimě možná 70km, protože zbytek energie jde na výše uvedené.
Za mě má tato koncepce smysl, sice spalovák, ale může být malý a jednoduchý, 1.5l je zbytečně moc. Mazda dělá malý wankel s výkonem tuším 25kW, čistě motor+generátor, žádná těžká převodovka, lehký motor, co se hned ohřeje, minimum oleje uvnitř. Konstantní otáčky a tedy podstatně menší spotřeba, než kdyby poháněl kola. A na 25kW to auto pojede 100km/h určitě. Žádná hitparáda, ale pojede. Na nouzové dojetí ok, případně stačí chvíli počkat, než se trochu nabije baterie.
Cpt. Doležal byl kapitánem bombardéru B24 Liberator, který v roce 1943 potopil Alsterufer, 96m dlouhou loď plnou životně důležitých zásob (cín, kaučuk, wolfram apod.). Tato událost zásadně ovlivnila fungování říšské válečné mašinerie a velmi pravděpodobně také přispěla ke konci WWII.. Většina osádky bombardéru emigrovala a dožila v zahraničí, vyhnula se tím uranovým dolům. Takto tehdy komunisti děkovali válečným hrdinům z nesprávné strany...
To platí když máte ŽL. Bez živnosťáku je sazba 20% a odečítání nákladů je také omezeno, paušály bez ŽL nelze uplatnit.
Není mi jasné, kde jste k tomu přišla. Pronájem je definován jako svobodné povolání a nepodléhá vydání ŽL. Příjmy z nájmů jsou daněny dle Zákona o daních z příjmů č. 586/1992 Sb,.§ 9. Část dotčeného paragrafu:
Příjmy z nájmu
(1) Příjmy z nájmu, pokud nejde o příjmy uvedené v § 6 až 8, jsou
a) příjmy z nájmu nemovitých věcí nebo bytů
(4) Neuplatní-li poplatník výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů, může je uplatnit ve výši 30 % z příjmů podle odstavce 1, nejvýše však do částky 600 000 Kč. Způsob uplatnění výdajů podle tohoto odstavce nelze zpětně měnit.
Toto samozřejmě neplatí, jestliže je nemovitost zahrnuta v majetku firmy, tam se daní dle § 7 a je to příjem firmy a je to celé jinak. Na druhou stranu lze uplatnit DPH na vstupu apod.
Z příjmů z pronájmu se platí daně. Daň jako daň, státu je jedno, z které kapsy sypete.
🙂 ano, to sice platí, ale pouze 15% s tím, že 30% nebo skutečné náklady si předtím odečtete. Příklad, čistý nájem bez služeb 15.000Kč měsíčně = 180.000Kč ročně, odečtu 30% a zaplatím 18.900Kč jako 15% ze zbytku. Zůstane mi 161.100Kč čistého ročně, plus za mě nájemník platí paušály energií a služby. Řekněmě, že v tomto případě bude rozdíl prázdného a obsazeného bytu 200.000Kč ročně. To už je celkem slušná dovolená někde v Karibiku. Každoročně.
Tyhle byty se většinou nepronajímají ale spekuluje se s nimi. A navíc když si to přečtete mluvím o symbolické dani u nemovitostí co slouží k trvalému bydlení, tak by se to mohlo týkat i těchto nemovitostí, jen by bylo nutno prokázat fungující nájem, nebo by ji nájemník od státu po prokázání užívání té nemovitosti dostával nazpátek. Pravda druhá varianta by byla trochu složitá.
Spekulací předpokládám myslíte peníze uložené v neobydleném bytě. Ono těch dlouhodobě prázdných bytů podle mě nebude moc, při dnešních cenách nájmů se vyplati na pár let pronajmout i s rizikem poškození vybavení. Prázdný byt stojí ročně řádově víc než jen tu daň z nemoviosti, paušály za energie, služby, příspěvky do fondu oprav apod., navíc i ty peníze má spekulant většinou půjčené na úrok. Je to jako koupit si auto a nejezdit s ním. Měsíční nájem dneska nenajdete pod deset tisíc nejspíš už nikde, ani v Horní Dolní. Kvalitní realitní kancelář, která si dá tu práci a budoucího nálemníka opravdu prověří, riziko je pak přijatelné.
Prokázat fungující nájem je nemožné, stačí napsat nájemní smlouvu na manželku, nelze prokázat, že tam nějakou dobu v roce pravidelně nebydlí.
V spoustě věcí máte pravdu, ale je tu to ale. Lidé, kteří bydlí ve svém a zdůrazňuji bydlí, by měli platit daň jen symbolickou. Ale spekulanti co vykupují nemovitosti jako investice nebo na spekulaci by měli platit jako mourovatí. Protože nám všem bydlení prodražují a některým dokonce znemožňují (než vyřídíte nějakou půjčku levnější nemovitost už koupí nějaký nenažraný spekulant). Takže asi takhle, výši daně navázat na to jak je majetek využíván.
Skvělý nápad. Tedy spekulant, co koupí byt jako investici a pronajímá ho, podle této logiky zaplatí nejvíc. A komu asi tak ty zvýšené náklady přeúčtuje v nájmu? Stejně jako už před pár let přeúčtoval zvýšené úroky. Nicméně ok, odstraníme investiční spekulanty a jeden ze tří nových bytů, co se dneska prodávají jako investice nabídneme těm hezky popsaným cestovatelům, užívajícím si života. Určitě se toho všeho rádi zbaví a pořídí si svoje bydlení, aby za něj museli doživotně platit. Nestane se to, na hypotéky nedosáhnou.
Tak mit bohate řidiče dela své. To by se plnily sny vsem deckam..
Bohaté rodiče? Spíš možná rodiče nekuřáky. Krabička cigaret stojí, nevím, 120Kč? Krabička denně táta + krabička denně máma = 7.200Kč měsíčně. Letová hodina bude stát možná 2.400Kč, tedy celkem přesně 36 letových hodin ročně. Výcvik bude stát možná 70 - 80 tisíc, to je cca deset měsíců nekouření. Znám spoustu kuřáků, není to tak dávno co jich byly plné hospody. A těm v těch hospodách většinou jedna krabička denně ani nestačila. Najednou to tak úplně nevypadá jako sport pro miliardáře, že?
Mám moc rád tento kanál, videa jsou super. Toto video je ale bohužel nejslabší z nich. Neznalost základních věcí a postupů ze strany moderátorky, až překvapivá.
Podmínky pro udělení ULLa dle předpisu UL3: sólové lety a závěrečná zkouška jsou možné po dovršení 16 let, začátek výcviku v patnácti. Teorie 45h, první letová úloha po minimálně 21h teorie v součtu jednotlivých kapitol. A mohli bychom pokračovat.
Předpis UL3 je volně dostupný na stránkách LAA. Chtělo by to věnovat trochu času přípravě rozhovoru...
Slečně držím palce, mám podobně mladou žákyni, není to pro takto mladé lidi úplně snadné
Ta Tesla byla 4 roky provozovaná v Německu. 1 rok jezdila tady, bez větších problémů a po zimě v roce 2022 už měla dojezd jen max.
100 km.
U Tesly je to způsobené právě rychlonabíjením, ty baterky to dlouhodobě nedávají. Kolega vloni prodal Leaf s nájezdem cca 300.000km, originální baterka, bez tepelného managementu, dojezd pořád celkem v pohodě. Ale nabíjel většinou jen doma, 22kW max.
Je fakt, že je to nějak málo. Leda, že si to mění sám, ale své práce si asi moc necení 🙂. Jinak vzduchový a kabinový filtr si asi většina lidí mění sama, to je "úkon" (jestli se to vůbec dá takto honosně nazvat) na 3 minuty a ceny nových filtrů se pohybují v řádu stovek korun...
Ani tak to moc nevychází. Filtr budou možná tři stovky, litr trochu kvalitního oleje o kus víc. Nevím kolik oleje potřebuje, já 6.5 litru. Kdyby to měly být tři litry po čtyřech stovkách plus filtr a nula za práci, je to pořád 0.15Kč/km/10.000km městského provozu.
Mám malé elektroauto na ježdění do práce a po městě, nikam dál bych s tím nechtěl jet, na to mám tu třílitrovou C5. Velký elektromobil na dálkové cesty je přesně stejný nesmysl jako malý spalovák na ježdění po městě
A po 6 letech si pořídíte novou baterku?
Za kolik?
Kamarád si tak pořídil ojetou Teslu a v Rakousku po něm chtěli za baterku tolik, kolik zaplatil za ojetínu.
😉
Mám Fiat 500e, r.v. 2015, najeto 92.000km, zase upadla klika ode dveří, už potřetí, stahování oken, třetí dveře atd., klasika Fiat prostě, ale baterka stále stejná. Jezdím do práce stále stejnou trasu a za ty cca 4 roky, co to auto mám, dojíždím se stále stejnými procenty. Velký vliv má zima, to je znát, ale zase, od začátku stejně. Určitě nějak degradovala, z principu, ale budou to nizké jednotky procent, co se schovají do venkovní teploty. Počítám cca 1.200 nabíjecích cyklů doteď. Fakt je, že to nemá rychlonabíjení, to asi udělá hodně
Já mám zase počty - malej spalovák - (taky Citroen) mi vychází na 2 Kč/km (5l/100 km při ceně 40 Kč/litr paliva) + olej s filtrem do motoru 0,06 Kč/ km = 2,06 Kč na kilometr.
Malej elektromobil jezdí za cca 12 kWh/100 km. kWh při nabíjení doma (naštěstí mám kde) stojí 6 Kč. Tj. 0,72 Kč/km. To je rozdíl 1,34 Kč/kilometr. Rozdíl v ceně mezi pohony je 150 000 Kč, takže musím najet 112 000 kilometrů, aby se to srovnalo. To se během cca 10 ti let najezdit dá, ale i tak to není kdovíjaká výhra.
Olej s filtrem a prací za 600Kč (10.000km) mi přijde nereálně málo. Mám C5 HDi a výměna oleje včetně všech filtrů (olej, kabina, vzduch a nafta) vyjde v servisu skoro na 10.000Kč / 20.000km
jj naprosto souhlasim a je to dobre. U nas na letisti jsme nastesti resili za posledni dva roky jen jednu nehodu s pozskozenim kluzaku a dve neprijemne situace s vivatem, ale jednou jsme to vyresili s tim ze podvozek nastesti nakonec vysunout sel, nez doslo palivo a podruhe jsme rozsekali vrtuli, ale zachranne slozky se pro jistotu volaji pokazde i kdyz se nakonec vse vyresi a alkohol se testuje pokazde , zajimave ze testovali drogy, asi zalezi na posadce PCR tohle resi na miste oni a UPZLN, pokud neni vetsi pruser se spokoji s popsanim situace a pripadne navrhnuti vyvozeni dusledku, co se tyce chlastu, alespon za me si to na aeroklubove urovni nikdo nelajskne, ale nemuzu mluvit za vsechny mluvim za ty co znam. Ty stroje jsou drahe a pokud jde havarie za pilotem. Tak v prvni rade kazdy lita pro radost a chce se vecer v jednom kuse vratit domu a je to konicek, tak proste kdyz se necejtim pac jsem lil vcera proste to ten den ozelim, druha vec je ze ty stroje jsou sakra drahe a i kdyz neni totalka litaji min statisice. I kdyz treba takova vosa je jak normalni auto , nicmene pokud by to nejakej vul rozstrelil kvuli tomu ze se den predtim nacamral, tak mu ostatni minimalne rozbijou hubu 😄
No, ona to řešila brněnská Městská policie, dvě auta ostrých hochů, kteří zjevně prvně viděli eroplán takhle zblízka. Odhaduji z charakteru dotazů, co proběhly. Možná jsem působil jako sprostý podezřelý, proto ten test na drogy, fakt nevím. Ale co, SAR k upadenému přednímu kolu na rwy nakonec nevolali, testy provedli, zápis jsem dostal, nemůžu si stěžovat. Měl jsem pax, kluka 22 let, vylezli jsme z toho bez zranění, to jediné je podstatné. A éro už zase lítá, tedy dobrý konec. Ne všichni měli takovou kliku...
Dechova zkouska , v letectvi pri nehode vzdycky, mimo jine i proto, ze jsou letadla havarijne pojistena a pojistovna by se rada vyvlekla z plneni
Po mně chtěli po letecké nehodě kromě alkoholu i test na drogy, i když se zjevně jednalo o technickou závadu. Letecké incidenty a nehody se u nás naštěstí berou hodně vážně.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Pokud toto, jako my dva, nikdo nezažil a dosud žije a létá, je buďto nadprůměrně zodpovědný člověk, anebo mu zatím vše prošlo..Jsou bohužel mezi námi flígry jedinci, co berou za samozřejmost, že se nikdy nemůže nic stát, protože mají nalétáno X hodin na všm možném. A pak je přivede k sérii fatálních za sebou jdoucích chyb, do hrobu. Letecká nekázeń, předvádění se před diváky, také plní hřbitovy. Vždy musí člověk počítat během letu, že se něco stane s letadlem a v duchu si musí v hlavě nasimulovat, kde a v jaké výšce se nachází a podvědomě si během trasy vybírat místa, kam by se dalo z konkrétní výšky doklouzat a sednout, tedy myslet cca 5 km dopředu. Jako bývalý plachtař, jsem musel s těmito situacemi počítat. Pokud jsem na přeletu z bodu A do bodu B a ve vzduchu mne udrží jen díky stoupavým proudům nabraná výška, musím počítat i s tím, že ji letem ztratím a budu dobývat zpět. Ale opět nad místem, kde budu stoupák hledat si musím opět určit plochu, na kterou sednu, když prostě termika nebude, nebo to bude nosit jen 0 m/s. pokud se to nezlepší, na návrat není nikdy dost vžšky a raději po pečlivém výběru plochy sednu. A tak to může fungovat bezpečně. I mne se nevyhnolo sedání ve vojtěšce, nebo povláčeném poli. 🙂
1 odpověď
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Ověřený uživatel
Tento účet je ověřený Seznamem a představuje skutečnou osobu, registrovanou firmu nebo subjekt.
Naprosto přesně řečeno. Je potřeba naplnit prázdný pytel zkušeností dřív, než se vyprázdní pytel se štěstím. A je tedy zcela nezbytné se (alespoň) z vlastních špatných zkušeností poučit a nedělat stejné chyby, dokud to prostě jednou nedopadne špatně. Ono i UL může kdykoliv vysadit, je nezbytné vždy vědět kam kdyby. A mít při tom i kus toho štěstí...
1 odpověď