Přiznám se, že jsem to jen ze zvědavosti proletěl, nicméně napsat v souvislosti s tiktaalikem, že "První nález byl učiněn letos u kanadského Ellesmerova ostrova", nějak nesedí, ne? Tedy pokud je publikovaný text aktuální. Letos je to totiž rovných dvacet let od objevu prvních fosilních pozůstatků tohoto tvora. Zmiňoval jsem zde: Odkaz 1  

V článku to je uvedeno, ale možná se to takhle uprostřed textu trochu ztratilo. Každopádně ten model je opravdu vynikající. :)

Teď jsem dokonce zjistil, že se v hračkářství i jinde dají koupit modely dunkleostea. Do článku už to dopisovat nebudu, aby to nepůsobilo jako reklama, ale je to vtipné.

Kdysi jsem ho četl, ale vůbec už si nevybavuju, co tam bylo za povídky. Možná nejvyšší čas dát si opáčko.

Spíše bych řekl, že lidé těžko snáší myšlenku, že nedokážou něco vysvětlit (což je mimochodem rys, který nám do vínku nadělila evoluce), a proto vymysleli boha/y, jehož/jejichž existence dokáže vysvětlit všechno na světě, a oni se tak nemusí o cokoli starat, stačí se smířit s osudem. Transformace druhů je samozřejmě nesmírně dlouhý proces, ale i tak ji pozorujeme, kupříkladu v reakci na klimatickou změnu. Zatímco stvoření nepředkládá žádné důkazy, pro evoluci jich svědčí na všech úrovních, kterými se biologie zabývá, tolik jako pro málokterou jinou teorii. A ano, nezvratné, v doslovném slova smyslu nejsou. Věda nikdy nepředkládá nezvratné důkazy, protože pak by nebyla vědou. Vědce proto dnes nezajímá primárně, jestli evoluce, probíhá (nic nenasvědčuje, že by neprobíhala), nýbrž jak probíhá, protože těch mechanismů, které se na tom podílejí, je celá řada. A o obrovském stáří života nesvědčí jen existence uhlí nebo ropy, ale třeba i tikot molekulárních hodin.

Děkuji za upozornění. Je pravda, že zmínit jsem ho v závěru mohl. Je to ale člověk, který by si bezpochyby zasloužil vlastní článek.

Je to tak. Ale ještě ne metodou objevenou Jennerem, ale popsanou variolací.

A Austrálie před čtyřmi staletími samozřejmě osídlena byla, a to už hodně dlouho. To, že tam ještě nebyli Evropané, neznamená, že tam nebyli lidi. I když minimálně do konce 19. století tento názor možná leckdo zastával. :)

Zrovna nedávno jsem se tu o něj také otřel, jen trochu zevrubněji: Odkaz 1  

Souhlas. Hlavně mi to přišlo hrozně neupřímné, respektive neautentické, jak se dnes s oblibou říká. Režisérka chtěla šokovat a z klobouku si náhodou vytáhla lísteček s nápisem „body horor“, tak prostě vsadila na body horor, aniž by k žánru měla jakýkoli vztah a věděla, jak s ním pracovat. Cronenberg by zaplakal.

Tak v tom případě se skutečně asi nikam posunout nemůžeme, neshodneme-li se na základní premise, kterou je stáří Země, respektive života. Víra, že život existuje méně než deset tisíc, je pro mě vzhledem k dosaženému poznání na úrovni tvrzení, že je Země placatá a že Slunce obíhá kolem ní. A že tomu věří jeden „vědec“ z milionu (a nepochybuju, že takoví skutečně jsou), nepůsobí zrovna přesvědčivě. Raději budu věřit tomu zbytku. Další možnost je, že tu máme konspiraci naprosto kolosálních rozměrů, do níž jsou zapojeny miliony lidí a která z nějakého důvodu ještě nepraskla.

Nerozumím tomu, proč by jakýkoli organismus musel „čekat“, až se cokoli dovyvine. Zatím nikdo nenašel jakýkoli orgán či biologickou strukturu, která by byla nezjednodušitelně složitá (ano, návrhy zazněly, ale pokaždé byly vyvráceny – od oka přes křídlo a mozek po ten neblaze proslulý bičík). Destrukce? Co to? Jakože imperativ života množit se rovná se destrukce? A ne, cíleně se nic nesestavuje. Evoluce nesměřuje k žádném předem definovanému cíli. Zatím jen staré, dávno vyvrácené argumenty. A vykřičníky ani CapsLock na tom nic nezmění.

Děkuji za reakci. Inu, ve stepních tundrách, respektive v takzvaných mamutích stepích bylo trávy a jiné rostlinné potravy přehršel. A stejně jako jiná zvířata si ji i mamuti pod sněhem snadno našli. A s tím zmrzlým mamutem. No, když byl ten mamut nalezen zmrzlý, tak to logicky znamená, že byl celou dobu uchovaný v tomto stavu. Pokud by zemřel v teplém prostředí, tak by z něj za pár týdnů nezbylo nic než kostra. A k té potopě: Odkud se všechna ta voda vzala (i ty dešťové srážky musí odněkud být) a kam potom zase zmizela? Jak podotkl jiný diskutující, muselo by jí být fakt hodně. A také bychom pak na Sibiři měli kromě pozůstatků mamutů či lidského osídlení nacházet také fosilie vodních organismů. Nebo je to s tou potopou jen nějaká metafora?

Asi ji nikdo nezmínil, protože mamuti, alespoň někteří, byli dobří plavci. A jak naschvál za to taky mohla evoluce. Stejně jako za jejich adaptace na chladné podnebí nebo trpasličí vzrůst u ostrovních druhů.

Vůbec by mě nepřekvapilo, kdyby existovala hypotéza, která by vyhynutí mamutů vysvětlovala pomocí parazitární, bakteriální či virové infekce negativně ovlivňující plodnost. Koneckonců jev známý jako „parazitární kastrace“ skutečně existuje.

Rozhodně souhlasím. Tím "překvapením" jsem nemyslel, jak mohl Verne něco takového napsat, ale skutečnost, že když to člověk čte v patnácti, úplně mu tyhle věci nedojdou. Stejně tak nepochybuju, že nebýt druhé světové, antisemitské nálady by dnes byly mnohem běžnější, a totéž v bledě modrém platí o kdysi mimořádně populární eugenice (pozitivní i negativní).

Zemi šelem jsem naposledy četl jako malý capart (ale chystám se časem zopakovat), nicméně pár měsíců zpátky jsem si znovu dal Na kometě, což je výtečný román, ale docela mě překvapilo silně antisemitské vykreslení Izáka Hakhabuta. Každopádně na internetech je k tomuto tématu řada studií, třeba by to stálo za článek. Nicméně i tak se, alespoň u starších spisovatelů, obvykle snažím hodnotit dílo a ne morálně posuzovat autora, který byl v tomto ohledu spíše typickým zástupcem své doby. Podobně stále čtu i Lovecrafta, přestože na pivo bych s ním nejspíš nešel (a hlavně on se mnou coby Slovanem).

Kořalku (v tomto případě jalovcovou) samozřejmě měli, ta je snad v každé verneovce. Ještě jsem si to teď ověřil v online PDF verzi a původně skutečně neplánovali brát vodu s tím, že ji bude pod zemí dost, ale nakonec: "Hans přidal z opatrnosti k našim zavazadlům ještě měch s vodou, která s obsahem našich polních lahví zajišťovala nám pití na osm dní." To musel být slušný měch. A neýlíte se, podzápletka s nedostatkem vody a hledáním podzemní bystřiny v knize opravdu je.

Jo, taky mě to napadlo. Předpokládám, že to je jedna z hypotéz, kterou budou vědci v navazujících studiích testovat. Nicméně aby se takové chování skrze přírodní výběr zafixovalo, muselo by se samci alespoň občas vyplatit – tedy aby přilákal jinou oběť, získal čas ze sítě uniknout a předal své geny do další generace. Každopádně zajímavá úvaha.

Už chápu, VŠŽ. 🙂 V tom případě mi ale není jasné, proč jste chtěl odkaz na zdroj, když jste ho nemínil prostudovat. Jen tak pro zajímavost, dohledat se dá i video, na kterém paúhoř zabil kajmana (ale neuváděl jsem, protože tam opravdu nedokážu zaručit, že to není „fake“, jak říkáte). Stejně tak se traduje, že paúhoři mají na svědomí i pár lidí (omráčení a následné utopení), ale to jsou opět zdroje, za které těžko ručit. Co se Humboldta týče, osobně bych ho považoval za důvěryhodného, přestože zrovna tato historka dříve úplně vážně brána nebyla (opět o tom píšu v textu). Nicméně citovaná studie ukázala, že paúhoři opravdu při obraně před většími tvory vyskakují z vody a že čím výš takto ryba vyskočí, tím větší ránu vetřelci uštědří. A uvědomte si, že paúhoř může měřit přes dva metry. To není úplně malá rybička. (PS: výše mi vypadlo jedno l v „kills“.)