Než poslouchat rady autorů, kteří výslovnost stejně neovládají, je lepší použít některý z portálů, na kterých si lze poslechnout, jak slovo či jméno vyslovují rodilí mluvčí (např. Forvo).

Coccinelle: italská značka, italsky se čte “kočinelle” - s napůl zdvojeným “l” a přizvukem na “ne”. To “e” na konci slova být musí - je to množné číslo. Znamená to “berušky”, “sluníčka (sedmitečná)”. Stejné slovo existuje ve francouzštině, kde se čte “koksinel” a znamená “beruška” - jednotné číslo. Původ slova je v latině: “cocinella”. Závěr: Ve Francii kupujte kabelky koksinel, v Itálii kočinelle a v Čechách vám stejně nikdo nebude rozumět, jak ukázal autor článku svými pomýlenými radami.

Když už někdo káže výslovnost v cizích jazycích, tak by měl ten jazyk ovládat. "Spaghetti" se v italštině vyslovují jako "spagétti", stejně jako "gnocchi" se vyslovují "ňokki". Obvykle s pro Čechy velmi měkkým "i" na konci, byť záleží na oblasti Itálie. S tvrdým českým "y" na konci nikde a nikdy. Samohláska "y" ani v italštině neexistuje. "Spaghetti" i dnes někteří Italové vyslovují "špagétti", byť je to zastaralé a nespisovné. Do češtiny se dostalo slovo špagety přímo z italštiny, tak jako mnoho jiných slov. Žádní poněmčení tam není.