Dnes sa dá trivium naučit do šesti let doma interaktivním způsobem. Samozřejmě počty jen základní. Existují na to výborné aplikace pro děti. Velmi doporučuji.

Proč musí učitel u tabule pořád blábolit o něčem, co dnes v sekundě vyjede každý průměrný chatbot? Všechno je to otázka informací, technologií a financí. Dřív měli informace k dispozici zejména učitelé, dnes je může mít každý žák a student ve stejném rozsahu a kvalitě ve svém mobilu nebo tabletu. Pomocí hypertextových odkazů ve Wikipedii nebo Kiwixu lze nastudovat jakékoli téma i s kontextem a souvislostmi. Možný je i výklad a správná interpretace obsahu, pokud není zřejmý jeho přesný význam. Buď se dá doptat dobrého chatbota, nastudovat online zdroje z referencí nebo zadat pokročilý dotaz do vyhledávače. Možností je mnoho. Takto si lze osvojit téměř každý tematický celek, zvláště pokud jde o popisné vědy. Jak je z textu výše zřejmé, až kolem 80 procent školních procesů lze už dnes efektivně nahradit používáním moderních elektronických prostředků a jejich aplikací. Digitální obsah má mnohé výhody. Pomocí hypertextu lze obsahem brouzdat kontextuálně, najít potřebné souvislosti a vysvětlit obsahové nejasnosti. To bývá častý problém při frontálním výkladu, a proto se žáci často tak málo naučí a i to málo rychle zapomenou. Pokud má žák k dispozici psaný obsah výkladu, tak má větší šanci na osvojení látky než při pouhém pasivním poslechu téhož obsahu. Důkazem je, že básně se učíme z knih nikoli poslechem. I když může mít vyprávění osobité kouzlo, většinou hlavní slovo při nabývání faktografických znalostí mají buď stručné chronologické zápisky nebo kvalitní text z učebnice. Správnou racionalizací a reorganizací státní správy nejen ve školství by šlo ušetřit stovky miliard korun.

A proto jsme mistři světa, ano.

Podle mě by krátké nemoci, se kterými se dá počítat (jarní a podzimní nachlazení, bradavice, ...), neměly být kryté nemocenskou. Na to si každý může udělat svou rezervu. Výjimku mohou mít lidé s chronickými potížemi (kde se opakování i krátkých neschopností dá očekávat), a může být nastavený roční limit, který bude zaměstnance chránit, aby mu opakované nemoci neudělaly problém.

.

Systém, kdy stačí zavolat praktickému lékaři, a ten nemá sebemenší důvod nevyhovět s neschopenkou (proč by to dělal, lékař není oponent pacienta), nemůže prostě fungovat bez masivního zneužívání.

obec je součást státu a tím pádem jde stále o příjem státu

máte nemovitost? zřejmě ne, jinak byste takovou hloupost nenapsal

Naštěstí máme chlast,je k dostání všude,v jakémkoliv množství a za rozumnou cenu.Je zdravotně takřka nezávadný,bez rizika závislosti a stačí si vybrat z nepřeberných reklam 🙂))))) Jsme přeci Slovani 🙂)))

Jelikož je to obchod,tak musí mít stále místo pro plné,jinak by to provozovat obchod nemělo smysl. To,že si někdo vymyslí skladovat prázdné plastové lahve,tak bohužel 90% obchodů s tím nikdy nepočítal. Od toho jsou sběrné dvory .

Nó,asi mylná informace. Sám velký ministr živ. prostředí prohlásil,že nás ,jako zákazníky to nebude stát ani korunu. Viz. Pořad na ČT paní Jílkové. Akorát si nedovedu představit to skladování lahví,když nesmí být zmuchlané. ????

A možná bysme se teď ve federaci hadali, jestli se náhodou nepripojit k Rusku. Slováci a Maďaři tam evidentně chtějí.

Více než 80 % zařízení v Jaderné elektrárně Dukovany bylo vyrobeno v ČR. Podklady pro projekt zpracovala sovětská firma LOTEP, prováděcí projekt Energoprojekt Praha, generálním dodavatelem stavby byly Průmyslové stavby Brno a generálním dodavatelem technologie Škoda Praha. Reaktory vyrobila Škoda Plzeň, parogenerátory Vítkovice a turbogenerátory Škoda Plzeň. Vystavba trvala 8 let a dnes nam to musi stavet firmy ze zahranici to jsme tedy dopadli

Nelze lokalizovat pasivní radiolokátor. Věřte mi...

Pro mne otázka zní : jak lze lokalizovat pasivní radiolokátor ?

Možná bývalí komunista, to jistě ano. Pávek nevadí, ale Babiš to už je bezpečnostní hrozba 🤣

Je neuvěřitelné, jak se čeští diskutéři rádi drží své hlavy u lidského pozadí. Jejich myšlenky jsou stále buď u kadibudek nebo u splachovacích záchodů. A když ne, tak alespoň u WC papíru. Tuhle na Seznamu byl článek, jehož autor nám oznámil, že severokorejští vojáci vyfasovali 50m toaletního papíru. Dříve se diskuze se také točily kolem pozadí, do něhož někdo rád leze. Toto záchodové téma je na diskuzích tak oblíbené, že to bude asi výjimečně oblíbená národní specialita.

I v Litvě už dostávají rozum.