PET láhve kupuji především proto, abych s nimi nemusel zpátky do obchodu. Zpětný výkup dává smysl jen u obalů pro další plnění. Po spotřebování obsahu PET obal zmačkám a dám jej do žlutého pytle, aby je svezli jednou za čas k recyklaci. To přece dává smysl. Použité obaly po zmačkání zmenší objem a tím pádem je snadné je naložit firmou, která odpad odváží. A ještě na tom obec vydělá. Pro to byly nevratné obaly navrženy.
V Temelíně stojí základy pro další dva reaktory, ale ruské. Dostavba by stála asi nejméně, obsluha je zapracovaná. Na iDnes psali 23.10.2024, že Rusko staví ve světě nejvíce reaktorů. Mimo Rusko cca 19. Taky v EU (Slovensko, Maďarsko). Maďaři a Slováci se ohánějí tím, že už bylo rozestavěno před sankcemi a proto to musí dokončit. Nebylo by tedy lépe dostavět už to, co je rozestavěné v Temelíně (cena dostavby před covidem údajně 160 mld.) a pak teprve stavět s nějakým západním partnerem v Dukovanech? Před léty do Temelína stejně většina dodávek šla z českých firem a možná by to bylo i nejrychlejší vzhledem k tomu, že projektová dokumentace určitě existuje a schvalovací proces určitě taky proběhl když byla stavba zahájena. Mrzuté je, že Slovensko vyrábí 59,2% energie z jádra a staví dál a ČR jen 36,7% a nestaví nic.
K topení dřevem se zpravidla používá pouze dřevní odpad, který už nelze jinak zpracovat. Kvalitní kulatina se zpracovává pro potřeby stavebnictví apod. Když tedy odpadní dříví nespálíme, co s ním pak bude? Necháme jej shnít a místo CO2 z něj vznikne CH4, tedy metan, který je pro klima alarmisty několikrát škodlivější než CO2. Budou se pak pokutovat lesy ČR nebo pily, že dříví shnilo a nespálilo se v kamnech?
Tak ať nezvedají distribuční firmy poplatky a vláda daně z elektřiny meziročně o 100% a pak budou lidi o nákupu uvažovat. Když je kompletní cena plynu nižší než cena distribuce v nízkém tarifu, tak o tom mohou přemýšlet jen ti, kteří tomu absolutně nerozumí nebo neumí počítat. A to se už vůbec nebavím o topení ve větších činžácích, kde potřebujete stovky kW a více zejména na rychlý ohřev vody. Kondenzační kotel zabere 1 m2 a investice do nového 100 kW kotle cca 130 tis. Kolik TČ a jaká investice by pak byla potřeba na takový výkon? Pokud máte ještě k tomu centrální ohřev vody, pak je realizace naprosto šílená položka.
Tak jsem včera četl komentář na Idnes. O Ukrajině se tam už mluví hodně, hodně jinak než tady na Novinkách. Přišla doba, že už i některé české noviny napíší něco bližšího k realitě. Tady se zatím lže až se od klávesnice práší. Tam včera psali, že Zelenský je v koncích, pokud se mu nepodaří do konfliktu zatáhnout NATO, UA je zkorumpovaná a v její vítězství už ze západních politiků věří málokdo. Rusko si údajně vezme z Ukrajiny jen to lepší a zbytkové Ukrajině zbydou jen dluhy z války od západních věřitelů na které nebude mít kdo pracovat, protože tam nebude produktivní pracovní síla. Jo a taky, že Ukrajina v NATO nikdy nebude a Zelenský že možná skončí jako Saakašvili v Gruzii. Politici se budou snažit ten debakl podat voličům jako velké vítězství. Tolik včerejší Idnes.
Tak musím popsat rok 1989, kdy jsem se nastěhoval do nově postaveného domu, částečně svépomocí který včetně nábytku, barevné televize, automatické pračky a ledničky s mražákem a plynového topení vyšel na 270 tisíc Kčs. Mzda v těžkém průmyslu včetně přídavků na 2 děti cca 4 tisíce, voda 0,40 Kčs/m3, plyn 0,70 Kčs/m3, elektřina tuším VT 0,22, NT 0,11. SIPO celkem do 300 Kčs, splátky úvěru na dům 800 Kčs. Po kolaudaci pokud se zvládla do 3 let mně smázli z úvěru 40 tis. Dalších 40 tis. bylo bezúročných z FKSP, novomanželská půjčka s úrokem 1% a zbytek 130 tis. za 2,7% fix až do konce splátek. Pivo 10° v hospodě, ale i v obchodě 2,50 Kčs, rohlík 0,4 Kčs, mléko 2 Kčs, chléb podmáslový 6 Kčs, kmínový 4 Kčs., máslo 10 Kčs, velké rozdíly byly v uzeninách. Měkké salámy jako Junior nebo točený kabanos byly velmi levné, snad 15 Kč/kg, ale kvalitní salámy jako Vysočina či Poličan zase na tehdejší poměry strašně drahé (45/70 Kčs/kg). Moc drahý byl na tehdejší dobu benzin 8 Kčs/litr, ale týdenní jízdenky na dojíždění do práce vzdálené 20 km stála pouhých 21 Kčs (vlak+autobus), proto všichni až na výjimky jezdili do práce veřejnou dopravou i když i tehdy mělo mnoho lidí včetně mne automobil, ale téměř nikdo neměl 2 nebo 3 auta v rodině. Cena povinného ručení na osobní automobil 144 Kčs/rok, malý motocykl 12 Kčs/rok. Škoda Favorit, který se právě začal vyrábět stál 85 tis. Kčs, pneumatika 500 Kčs. Hospody byly každý den úplně narvané, od 90.let jsem už nikdy nic takového nezažil. V letních měsících často chybělo točené pivo - vyprodáno.
Jen mně to nějak nebere. Jak to ti bankrotáři dělají? DPH 18 a 5%, splácejí státní dluh a HDP jim roste o 3,5% a k tomu ještě válčí. My, vítězové musíme zvedat DPH, zavádět další daně z nemovitostí a uhlíku a deficit, když to dobře vyjde 290 miliard.
Liberty zavřená, pokles výroby oceli meziročně 35%. S takovou těch BVP a tanků moc nevyrobíme. Možná je začneme dělat ze dřeva nebo nám paní Uršula třeba poradí, ať poručíme větru, dešti až pozavíráme ještě doly a elektrárny.
Nejhorší na tom je, že v klasických elektrárnách budou vždycky sedět zaškolení lidé a čekat až na ně písknou, aby zatopili pod kotlem. Takže se nebude vyplácet těžba ani tihle "hasiči blackoutů". Tyhle pohotovostní náklady na neprovozování tepelných elektráren by měli zaplatit provozovatelé nestabilních zdrojů. A to se už vůbec nebavím o více nákladech v přenosové soustavě, což je samostatná kapitola. To pak všechno sečíst včetně dotací a divili bychom se, kolik pak vyjde 1MWh oproti klasickým elektrárnám, které mohou jet 24 hodin denně.
Ono nestačí, že EU vyklidila trhy z Ruska a obsadila je právě Čína! Po tomhle zásahu vyklidíme navíc Čínu. Když EU nebude exportovat, za co pak nakoupí suroviny, kterých se jí nedostává (tedy kromě uhlí, které rušíme snad všechny)? Produkce oceli klesla v ČR za jediný rok o 30%. Kam to asi spěje? Na co si chce EU u WTO stěžovat, když sama takové nehorázné cla zavádí?
2
Sledujících
0
Sleduje
2
Sledujících
0
Sleduje
...Nejdelší den, tedy 21.června, znamenal, že na Maltě měli pouze 12 hodin a 24 minut slunečního svitu, naopak na severu v Reykjavíku měli 21 hodin a 23 minut. Pro zajímavost v Praze to ve stejný den bylo 16 hodin a 27 minut....
Tak to je pěkný blábol, zejména délka slunečního svitu na Maltě. Téměř na obratníku (Marsa Alam) je délka dne 13 h 41 min právě 21.6. Délka slunečního svitu a východ-západ slunce jsou naprosto rozdílné pojmy. Malta 36°s.š., 14,5°v.d. 21.6.2024 je délka dne 14h 36 min., tedy rozdíl oproti ČR asi 1,5 hodiny. Pisálek by měl více studovat a méně psát nesmysly, protože se sekl o 2 hodiny!!!
1 odpověď