Dobrý den, bohužel mi došla délka příspěvku, takže jsem ho musel dokončit a nějak utnout. Chtěl jsem totiž dodat, že nelze paušalizovat. Víte, já jsem kdysi potkal spousty praktiků a v podstatě jsem se mezi nimi primárně pohyboval. Byly mezi nimi a jejich odbornosti obrovské rozdíly. Někteří chtěli lidi opravdu léčit, za jiné v podstatě ordinovala sestra. Byl to takový pel mel, ale špatně se rozhodně neměli. Máte pravdu, že se musí věnovat ještě dalším administrativním činnostem, protože jsou podnikatele. Někteří na to mají lidi, někteří to dělají sami. Ale tady mě zase napadne srovnání se soukromými ambulantními specialisty, kteří mají stejné administrativní povinnosti, přitom mají daleko delší ordinační hodiny. Musí nasekat výkony, které se jim snaží pojišťovna regulovat a zdaleka si nepřijdou na takové finance. Nezlobte se, opravdu se v tom pohybují dlouho a praktik je nejlépe placený obor v medicíně, pokud má standardní velikost kmene pacientů. Prostě mi přijde, že vzhledem k ostatním lékařům si z finančního hlediska není na co stěžovat. A pan Šonka se vlastně přiznává, že je to o penězích.

Praktici pro dospělé jsou v podstatě nejlépe placená skupina lékařů v rámci našeho systému. Naopak jsou léta zcela otevřené nůžky mezi příjmy praktiků a lékařů v nemocnicích a to za zcela neporovnatelnou časovou náročnost. Prostě s jídlem roste chuť. A je jen velmi málo těch parktiků, co jdou s dobou, adaptují se na nové technologie a snaží se změnit system svoji práce. Souvisí to bohužel s tím průměrným věkem, což se jim asi nedá vyčítat. Ale naštěstí i takoví jsou a já mám to štěstí, že jsem zrovna na takovou výjimku natrefil. Divím se, že v rámci svého cechu, netrpí jistou míry solidarity ke svým kolegům v nemocnicích a chtějí vyčerpávat další prostředky z již tak napjatého rozpočtu tohoto rezortu.

Nedá mi to a musím se vyjádřit k tomu, co se tady děje ohledně praktiků. Na začátek bych chtěl říct, že se dlouhodobě orientuji v oblasti uhradové vyhlášky, která se každý rok mění, hlavně z hlediska financování nemocniční péče a znám i strukturu financování praktických lékařů, kteří narozdíl od ambulantních specialistů mají každý měsíc jistotu stálých plateb, i když odjedou třeba na dovolenou, protože nejsou placeni výkonově. Důvody, proč je věk praktiků čím dál vyšší, jsou převážně 2. 1. Pro mladé lékaře se jedná o neatraktivní obor, protože je to jakýsi nižší obor medicíny, kde se nebudou moc rozvíjet v nových metodách, diagnostických přístrojích apod. a to bez urážky (je to častěji o psychologii a sociologii, hlavně na vesnici). 2. Praktici si už dávno zabetonovali svoje místa skoro jako u notářů. Délka, kterou musí lékař absolvovat, pro získání této specializace je velmi dlouhá a kde koho odradí. Srovnávat finanční ohodnocení praktika a lékaře z nemocnice je ovšem zcela mimo mísu. Před 15-lety jsem často dělal vyúčtování praktikům na pojišťovny a už tenkrát to s větším obvodem dosahovali měsíčně 300 tis. Kč. K tomu nějaké ty pobídky od farma firem. A to vše za 4 hodiny denně a jeden prodloužený den v týdnu. Lékař v nemocnici musí natočit sakra víc hodin, aby si přišel na zmiňovaných 120 tisíc. U praktiků pro děti je to ale úplně jiná situace. Zvládnou tak max. 1000 dětí, protože se nedokážou o víc kvalitně postarat a každý den mají i odpolední poradnu apod. Za to mají poloviční peníze jako praktik pro dospělé a možná je pro ně lepší zůstat v nemocnici.