chtěj je zakázat, protože vozí nejlevnější verze často bez základních bezp. prvků.. tedy: 1. Chybějící prvky aktivní a pasivní bezpečnosti

Kei vozidla často nemají systémy, které jsou v USA povinné, jako například:

Airbagy.

Elektronickou kontrolu stability (ESC).

Antiblokovací brzdový systém (ABS).

• Nízká nárazová ochrana

Vozidla nejsou navržena tak, aby splnila americké crash testy (např. od NHTSA). Mají tenčí konstrukci karoserie a méně odolné deformační zóny, což znamená horší ochranu pasažérů při nehodách.

1. Konstrukční omezení

Kei auta mají omezenou šířku (maximálně 1,48 m) a hmotnost, což může znamenat, že jsou méně stabilní při vyšších rychlostech.

Použití lehkých materiálů a menších motorů může snižovat jejich odolnost při kolizích.

• Absence homologace podle amerických standardů

Kei trucky obvykle nejsou homologovány podle Federální normy pro bezpečnost motorových vozidel (FMVSS), což je základní požadavek pro provoz vozidel na amerických veřejných komunikacích.

1. Maximální rychlost

Kei vozidla mají obvykle maximální rychlost omezenou na 60–80 km/h. Tím mohou představovat riziko na dálnicích a silnicích s vyšším rychlostním limitem.

Takže, to se můžeme úplně stejně podívat i na jiné tradice. Stejně tak jako někomu vadí halal porážka. To je taky trafice a dobrota a komu to vadí, tak si nemusí halal maso kupovat. Tak proč by se to mělo zakazovat.

A nebo co taková korida. To je taky tradice a nádhera. A komu se to nelíbí, ať tam nechodí.

Tomu se říká alibismus, co jste napsal. Vždy to totiž má i tu druhou stranu o kterou jde hlavně a to je to zvíře.

To si děláte legraci?? Co tam ale potom dělají. Mám na mysli, jak se tam dostali

Když k vám domů přijde návštěva, taky ji předáváte letáček, že potřeba se vykonává na wc a ne v kuchyni, před jídlem se umyjí ruce, a že vám nemá prohrabávat skříně a odnášet talíře sebou? Ano, normální lidé se takto chovají. A nemusí jim to říkat žádná pasivně agresivní cedulka.

Proč musí učitel u tabule pořád blábolit o něčem, co dnes v sekundě vyjede každý průměrný chatbot? Všechno je to otázka informací, technologií a financí. Dřív měli informace k dispozici zejména učitelé, dnes je může mít každý žák a student ve stejném rozsahu a kvalitě ve svém mobilu nebo tabletu. Pomocí hypertextových odkazů ve Wikipedii nebo Kiwixu lze nastudovat jakékoli téma i s kontextem a souvislostmi. Možný je i výklad a správná interpretace obsahu, pokud není zřejmý jeho přesný význam. Buď se dá doptat dobrého chatbota, nastudovat online zdroje z referencí nebo zadat pokročilý dotaz do vyhledávače. Možností je mnoho. Takto si lze osvojit téměř každý tematický celek, zvláště pokud jde o popisné vědy. Jak je z textu výše zřejmé, až 80 procent školních procesů lze už dnes efektivně nahradit používáním moderních elektronických prostředků a jejich aplikací. Digitální obsah má mnohé výhody. Pomocí hypertextu lze obsahem brouzdat kontextuálně, najít potřebné souvislosti a vysvětlit obsahové nejasnosti. To bývá častý problém při frontálním výkladu, a proto se žáci tak málo naučí a i to málo rychle zapomenou. Maturita z češtiny a angličtiny po 14 letech každodenní výuky je jen absurdní akt zoufalství. Trochu tento chmurný obrázek zachraňuje 20 procent studentů přirozeně nadaných na matematiku. Ale to je často spíš škole navzdory. Místo 14 let výuky by se mohlo rozdat dětem 20 vypracovaných výkladů otázek z češtiny a angličtiny a vyšlo by to levněji s podobným výsledkem. Vzdělávání až do maturit jsou jen peníze vyhozené z okna nic víc. Výuka odbornosti tam zcela chybí.😔👎

Nebuďte patetický. Vy stojíte leda před svojí lednicí. Bojuje tu Ukrajina proti pomalé okupaci Ruska. NATO se takřka nemá čeho moc bát, pokud do toho nebude strkat nos více, než na úroveň vlastní bezpečnosti. A Ukrajině samozřejmě přísluší humanitární pomoc a také vracení zběhů zpět na Ukrajinu.

Spousta lidí vůbec nechápe, k čemu jednotlivé vzdělávací aktivity slouží, přesto se ke školství každý vyjadřuje jako nějaký odborník (teď nemyslím autorku). Domácí úkoly neslouží k tomu, aby se děti naučily samy, co se ve škole nestihlo, nejsou ani žádnou prací, kterou si nosí domů ze zaměstnání, k čemuž je někdo přirovnává. Jejich hlavní smysl je naučit se cílevědomosti, organizovat si čas, plánovat činnosti a vedlejším efektem je procvičování již naučeného. Bez procvičování se vědomosti neupevní a rychle se zapomenou. Stejně nesmyslné jsou diskuze, co k čemu budou potřebovat. Nikdy se ve škole nenaučí vše, co budou potřebovat a vždy se naučí něco, co potřebovat nebudou. Takhle to ale nefunguje jen ve škole, v životě to funguje stejně. Všichni hodiny čumí na internet, ale jestli to k něčemu potřebují, se nikdo neptá. Smyslem učení ve škole je trénování paměti. Proto se dřív děti učily básničky. Dalším úkolem školy je poskytnout všeobecný přehled o světě. Čím víc se toho děti učí, tím více se jim rozvíjí mozek a samozřejmě jim roste i povědomí o okolním světě. Mluvíme o učení provázeném zapamatováním, ne o vyhledávání informací jedno odkud. Jinak se mozek nerozvíjí a zakrní. A přesně tohle dětem děláme. Někdo, nevím kdo, vymyslel, že učení, rozvíjení vůle a trénování mozku u dětí je něco špatného a všichni na to skočili. Dnešní děti neumí číst, počítat, logicky myslet, polovině slov v učebnici nebo čítance nerozumí a nedovedou se soustředit déle než deset minut. Za to opravdu nemohou technologie ani doba. Můžeme za to my, kteří je vychováváme a učíme. My dospělí.