Mě, introverta, překvapilo, kolik obchodních zástupců, většinou extrovertů, kteří rádi jednají s lidmi, se bojí vystupovat s obchodní prezentací před větším publikem. Já to mám spíš naopak.

Jako introvert Vám naprosto rozumím. Taky nejsem rád středem pozornosti. Ale nemám obvykle problém připravit si odbornou přednášku nebo školení na téma, kterému rozumím, a postavit se před publikum, které to zajímá. Dělal jsem to mnohokrát, takže tréma většinou už taky není. Největší výzva to byla poprvé, ale to jsem musel zaskočit za kolegu, který dostal pár dní před tím padáka. Nikdo jiný, kdo by to mohl udělat, v tu chvíli nebyl, tak mi nic jiného nezbylo. Prostě mě hodili do vody a musel jsem plavat. Zvládl jsem to a dobrý. 😀

Neumím si představit, že bych měl někoho bavit. Pronést projev či nějakou slavnostní řeč, to taky nevím. I když největší problém by byl asi v tom, o čem bych měl mluvit. Možná, kdyby mi ji někdo napsal, tak bych tuhle výzvu s přípravou a s trémou nakonec asi dal.

Já taky ne, ale zdá se, že jste nečetl celý článek.

Nadpis a první tři odstavce mě vyděsily. Ale po přečtení celého článku musím uznat, že myšlenka je to asi dobrá. Akorát ďábel se kolikrát skrývá v detailu, tak doufám, že to napíší a schválí tak, aby to nakonec bylo ku prospěchu a spokojenosti všech.

„Její provedení zřejmě však ještě bude předmětem diskuse, když navržená změna právní úpravy má dopady i do jiných právních oblastí, zejména do oblasti ochrany osobních údajů,“ dodala [mluvčí ČTÚ].

Pokud se zrovna tenhle nápad uvede do praxe a bude v souladu s nařízením o ochraně osobních údajů, tak uvidíte, že to žádná zbytečnost není (to nařízení, tedy GDPR).

Vzhledem k tomu, že jsem se kvůli své práci taky musel s ochranou osobních údajů seznámit, tak bych řekl, že se z GDPR úplně zbytečně udělal strašák. Národní legislativu jsme tady měli už dávno předtím. GDPR sjednotilo pravidla pro celou EU, což je pro firmy jedině dobře. Pokud dodržovaly původní zákony, zase tolik práce navíc jim to nepřineslo. Byly tam nějaké změny, firmy se s nimi musely seznámit, musely předělat interní postupy a dokumenty. Ale pokud to udělaly dobře, tak to u nich funguje. Horší to bylo tam, kde se s ochranou osobních dat do té doby nikdo moc nemazal. Tak to asi bylo najednou velké zděšení.

Aneb řečeno cizími slovy, bylo to very ízi. 😀

Primárně ano, ale píše taky o tom, že jednostopé vozidlo není možné předjet tam, kde je svislá značka zákaz předjíždění, což není pravda. A na to svojí poznámkou narážím.

I já bych panu novináři doporučil návrat do autoškoly, nebo alespoň nahlédnout do vyhlášky č. 294/2015 Sb. (v aktuálním znění), co říká o značce B 21a:

Zákaz předjíždění

Značka zakazuje řidiči předjíždět motorové vozidlo vlevo s výjimkou motocyklů bez postranního vozíku.

Není teda pravda, že cyklistu nebo motorku za ní předjíždět nelze. S opatrností se to smí. Nesmíte při tom nikoho ohrozit. A cyklistu samozřejmě musíte předjíždět s odstupem aspoň 1,5 metru. Jednoduchou plnou čáru při tom přejet smíte (při předjíždění motorky nesmíte, tam musíte míst dost místa ve svém pruhu). To se zase píše u vodorovné značky V 1a.

Hrubá chyba v titulku docela bolí. Taky si zaslouží nemilosrdně ztrhat. Když jsem četl, že sochu strhali, jen jsem se sám sebe zeptal: Opravdu? A že se o tom v článku nic nepíše?

Na správné tvary středního rodu ještě nikdo kvíz zřejmě nevytvořil. 😥

Letopočet 1306 si sice pamatuju, stejně jako spoustu dalších, ale myslím, že k životu to potřebuju úplně stejně jako Vy nebo kdokoliv jiný z nás.

Platí přísloví historia magistra vitae (historie je učitelka života) a taky, že kdo nezná vlastní historii, je nucen ji opakovat. Ale aby tomu tak bylo, neměla by výuka dejepisu stát na nesmyslném memorování letopočtů a jmen panovníků bez vysvětlení souvislostí. Člověk nepotřebuje znát přesné datum události. Spíše je důležité najít v tom nějaké poučení pro vlastní život a dnešní dobu.

Zrovna včera jsem na toto téma četl pěknou úvahu: Odkaz 1  

Tady bych nenasazoval psí hlavu jazykovědcům. Ti obvykle technické názvosloví nevytvářejí. Pouze popisují stav jazyka a původ slov, takže Vám umějí vysvětlit, proč se to píše zrovna takhle, ale z jejich hlavy to nejspíš není.

Psaní i/y v kořenech slov se řídí jejich etymologií, tedy původem. Tady mají dvě podobné věci podobné názvy, ale ta podobnost je čistě náhodná. Když trochu pohledáte na internetu, vysvětlení najdete. Ližina je od slova líha (kteréžto jsem doteď neznal; znamená mimo jiné šikmý dřevěný trám pro dopravu těžkých břemen, prkno povozu či pružný dřevěný můstek, jak praví Wikipedie) a souvisí se slovem ležet. Lyže jsme přejali z ruštiny. Název je odvozený od slovesa lyzgať (klouzat po ledu), jak tvrdí zase ruské zdroje. Rusům sice není radno věřit, ale tady snad nemají důvod lhát.

Dostali mě. 🙂 Houbu jsem neznal a všechny tři odpovědi by celkem dávaly smysl. Jen mít tu znalost mykologie! Tak jsem tipl špatně. Přitom mě to mohlo trknout: žlutá barva = síra.

Je to podobné jako při psaní velkých písmen. Ovládat pravidla nestačí. Je potřeba znát i mimojazykové skutečnosti, aby člověk správně posoudil, co je a co není vlastní jméno.

Nepřesností je v článku víc, třeba tohle: Předchůdci Ferdinanda II. byli Matyáš a Rudolf II., jeho prastrýcové. Protože však oba zemřeli bezdětní...

Jednak to nebyli prastrýcové, ale bratranci, i když výrazně starší. Ferdinandu otec Karel Štýrský byl nejmladší bratr císaře Maxmiliána II., otce Matyáše a Rudolfa. (Vzhledem k tomu, jak se Habsburkové brali mezi sebou, však nelze vyloučit ještě nějaký další příbuzenský vztah po mateřské linii.)

Rudolf nadto ani nebyl bezdětný. Dětí měl docela dost, všechny však nemanželské, takže nemohly být jeho legitimními nástupci na trůně.

Jednu reakci máte v angličtině přímo v textu. Bohužel mi nejde sem zkopírovat. Domnívají se, že tím krmila hladové černé děti, a kritizují výši trestu za tak prospěšnou akci, hodnou Jánošíka.

Mně tady chybí informace, kam to zboží nakonec šlo. K osobní potřebě to nespíš nebylo...

Nenazval bych to absurditou. Je to spíše taková zajímavost, která má své historické důvody.

Mimochodem, když se podíváte zrovna na Pelhřimov, nemá jen enklávu, ale také tři exklávy. Jinou obcí s exklávou je třeba Svatý Mikuláš u Kutné Hory. A určitě je takových obcí víc. Jen si to běžně neuvědomujeme, pokud zrovna nezkoumáme katastrální mapy.

Ona tam nevede, ale na té fotce je to špatně vidět. Docela rád bych si tu křižovatku prohlédl v reálném provozu.

Je potřeba si fotky pořádně zvětšit (zvlášť na mobilu) a všímat si detailů. Jinak to jsou celkem samozřejmé věci.

Tak kde jsou ty oříšky?! Žádné jsem neobjevil. 😀