Když se most stavěl, jednalo se o moderní technologii, která byla vůči panorámě Vyšehradu také jako pěst na oko. Nyní, když má dnes již zastaralou konstrukci, kterých jsou po světě stovky, nahradit opět nový moderní most, tak se tu rojí podobné bizarní plány. Dejte si to na zahradu, ale nechte Prahu ať se rozvíjí.
1,9 miliardy to mělo stát podle Dostálové. Bartoš udělal nové výběrko o 700 milionů levnější, ale to napadla firma, která se ani neúčastnila a maximálně v Hornídolní opravuje notebooky. To co se nakonec realizovalo byla podlimitní zakázka za 50 milionů. Je jasné, že takhle by to nešlo, protože pří takovýchto cenách nezůstane za nehty nikomu nic. Je tedy zřejmé, že se to musí udělat celé znovu, aby bylo čím futrovat krabice od vína.
Nový systém neumožňuje rozeslat žádosti všem dotčeným současně, musí se po jednom. Až když se vyřídí první, může se oslovit další. To i za krále Klacka mohl občánek hodit do schránky všechny žádosti najednou.
Problém registrů, které mělo na starosti ministerstvo vnitra a vzhledem k jejich neschopnosti dodat dostatečně responzivní relační databázi se musela vytvářet interní proxy jen pro účely stavebního řízení. Nemožnost obeslat více subjektů naráz je sice uživatelsky nepříjemné, ale týká se zlomku řízení a především se nejedná o problém, který by se nedal doprogramovat. Ani tento příklad mi tedy nevyvrací tezi, že těm kterým se stýská po starém dobrém systému, který ani nebyl na na stavebních úřadech jednotný a a vlastně tedy ani nevíme o které verzi se článek zmiňuje, jde většinou jen o návrat do doby, kdy se dalo vše pozměnit, ztratit, či zakázat jen dle libovůle úředního šimla.
Mercedesem se rozumí počítačový program, který zpracovával na stavebních úřadech agendu stavebního řízení předtím, než byl nasazen Bartošův Trabant. Délka stavebního řízení byla ovlivněna tehdejším zněním stavebního zákona (spousta připomínkových míst, každý mohl dávat námitky či odvolávat se proti každé kravině apod.). S tím neměl Mercedes nic společného. Proto byl vydán nový stavební zákon, resp. jeho novely, které měly vše zrychlit. Trabant však bohužel rychlostně i jinak nezvládá právě to nové znění stavebního zákona a postupy nového stavebního řízení. A za to Bartoš může. Špatná příprava projektu, zjevná neznalost stavebního řízení těmi, kteří jej měli implementovat do toho Trabantu atd.
Pro IT specialistu jsou tyto trivializující příměry zcela redundantní. Starý systém již nemůže podle nového zákona fungovat a většina problémů o kterých laická veřejnost tak ráda diskutuje se dle našeho žargonu nachází mezi židlí a klávesnicí.
Germanium se k výrobě polovodičů nepoužívá od nástupu křemíku v 70. letech minulého století. Samotné se nikde netěží a není ani nijak vzácné. 60% získáváme jako vedlejší produkt při rafinaci zinku, 20% z popílku uhelných elektráren a zbytek z recyklace staré elektroniky. Stejně tak gallium, které se rafinuje jako vedlejší produkt bauxitu v hliníkárnách a rovněž z popílku. Germanium stojí cca 1.700 USD/kg a gallium pak 100 USD/kg. Při této ceně se mnoha západním rafinériím ani nevyplatilo tyto prvky separovat a teprve nyní, když cena o něco vystoupá, mohou své provozy opět spustit. Čína se snaží tímto krokem reagovat na ban, který západním firmám jako ASML zakazuje export zařízení na výrobu pokročilých čipů do ČLR. Jejich vlastní výrobky se tak zatím nedostaly dále než na úroveň konce 90. let minulého století. Jedná se sice o nepříjemnost, ale rozhodně ne takovou, jakou se snaží navodit headline tohoto článku.
Přesně, jak píšete. Ovšem stále platí, že se nejedná o prvky, které by se nacházely jen v Číně. Při vyšší ceně se vyplatí opět spustit rafinace, které se při současných cenách nevyplatilo provozovat. Hrozba spočívá hlavně v tom, že Čína bude zásoby pro které nemá vlastní využití hromadit, a po čase je opět vrhne na trh. Takovéto jednání by v běžně fungující ekonomice neušlo pozornosti regulačních úřadů, ale u diktatur je naprosto běžné, stejně jako u kartelu známému jako OPEC.
5,2% je na ČLR dost špatný výsledek. ČR měla loni prakticky 0, ale my nejsme rozvojová země. S HDP per capita 30,427 USD jsme na 38. místě na světě a před námi jsou z postkomunistického bloku už jen Slovinsko a Estonsko. Čína sice roste, ale s 12,614 USD na hlavu jsou zatím stále dost za námi a bez investic z rozvinutého západu si mohou o pokračujícím skokovém rozvoji nechat jen zdát.
Asi by pár továren v ČLR zkrachovalo, ale pro EU by to znamenalo něco na způsob vymírání druhů.
Pár továren? Už teď se Čína klepe z rozvoje průmyslu v Indii, Vietnamu a návratu výroby do EU a USA. Data jasně ukazují, že kdysi dvoumístný růst HDP je minulostí a v roce 2023 činil již jen 5,2%. Kapitalističtí soudruzi začali vydírat a výsledek se rychle dostavil.
Vítaná změna, která omezí množství dezokandidátů, kteří podpisy voličů ani nesbírali a spoléhali se na parafy poslanců SPD a podobně smýšlejících individuí z řad poslanců a senátorů. Běžný občan zároveň nemusí běhat k petičnímu stánku, což bylo problematické především pro obyvatele menších sídel a všichni tím pádem mohou snadno podpořit své potencionální kandidáty.
Strategické suroviny nemáme a u vzácných zemin jsme na Číně závislí více než hodně. Pokud se někomu může obchodní válka vymstít tak schizofrenní byrokratické EU. Ono si to chce připomenout, že ČLR má skoro třikrát více obyvatel než náš Eurokolchoz a na rozdíl od něj si to nerozházela s Ruskem. Čína bez dovozu z EU přežije docela hladce. Jak si ale poradí EU bez dodávek z Číny si asi nedovolí tipnout ani nejfundovanější prognostik.
Čína není závislá na dovozu, ale na vývozu do EU a USA. Bez naší spotřeby by její továrny brzy zkrachovaly. Držíme se vzájemně pod krkem. Nicméně otázka by měla znít, proč z našich daní subvencovat zemědělství z důvodů krajinotvorby, když poté produkty končí mimo EU.
6
Sledujících
34
Sleduje
6
Sledujících
34
Sleduje
Ověřený uživatel
Tento účet je ověřený Seznamem a představuje skutečnou osobu, registrovanou firmu nebo subjekt.
Asi nehráli pořád dokola Michala Davida.