Karty jsou fajn, ale za každou cenu musí být zachována možnost platit hotovostí.

Inu, je to jenom vyhrocený příklad stádního jednání. On to není zase až tak velký rozdíl mezi vyráběním alobalových čepiček a covidovým blbnutím...

Nekonečně mě s... štve ta obligátní věta, že Češi jsou ochotni zvýšenou cenu akceptovat (v čemkoliv).

Přitom máme na výběr buď koupit za vyšší cenu, nebo to nemít. Buď koupíte dražší máslo, nebo ho nemáte, protože ceny jsou všude stejné. Buď přistoupíte na vysoký nájem, nebo bydlíte pod mostem. A tak podobně.

Tvůrci testu se mýlí ohledně zbarvení filmu.

Film byl natočen jako barevný, ale díky nekvalitnímu filmovému materiálu barvy vybledly a proto byl byl rekonstruován do nynější podoby.

Bylo to pro mě velké překvapení, když jsem po letech spatřil takto upravený film...

Inu, nebude-li pršet, nezmoknem.

Bil se za práva gazů.¨

Jak a proč?

Lépe, když dítě nějakou dobu cucá dudlík, kterého se časem zbaví, než když cucá paleček, kterého se nezbaví.

Ale copak, nelíbí se vlastní medicínka?

Šmírovat, kontrolovat, trestat odchylku od víry. Dříve to byla víra v boha, dnes (rádoby) zelené náboženství.

Jdu si vyprázdnit žaludek (abych použil povolené výrazivo), velebnosti...

Jenom blbec svěří svá citlivá data cloudu.

To nic není. To až začnou bojovat za práva hub, bakterií a virů - to teprve bude mazec!

Nepatřím k odmítačům čehokoliv digitálního, spíše naopak, ale jsem toho názoru, že alespoň některé základní činnosti, jako je např. diskutované placení, dále mě tak spatra napadá prokazování totožnosti a dále třeba i vzdělání a šíření informací vůbec musí mít vedle oné digitální (řekněme rovnou: mnohem výkonnější a pohodlnější) podoby i onu dřevní podobu v podobě papírových (či kovových) peněz, v podobě plastové (či jiné) kartičky prokazující naši totožnost a také tištěné knihy, které uchovají naše vědomosti v případě fatálního výpadku. Vždyť stačí být pár dní mimo napájecí síť a já si ve svém telefonu nepřečtu žádnou knihu, nezaplatím kartou, kterou v něm mám a neprokáži svoji totožnost.

Ostatně, včera byla malá ochutnávka v podobě celosvětového výpadku leteckého spojení kvůli nepatrné chybce v updatu bezpečnostního softwaru. A může být hůře.

Každá menšina, která nemá množství výjimečných práv navíc, se cítí být utiskovanou.

Nechápu to: Na jedné straně podržíte ženě dveře a může vás to stát místo, na druhé straně mnohaleté znásilňování nezletileté je ho hodnoceno, jako že se vlastně nic nestalo.

Začínám být na světě spokojený, když vidím, že moje téměř sedmdesátiletá manželka je tisíckrát krásnější, než nejkrásnější ženy světa...

No, a máme na výběr (kromě dlouhého vyhledávání)?

Chcete říct, že jablka zlevní na 50 korun?

Tohle že je krásné? Umělotina z toho jen čiší...

Pro začátek: jsem důchodce 70+

Můj názor je ten, že vlastníkem pracovního místa je onen proklínaný podnikatel, který MUSÍ mít možnost nakládat s ním podle svého uvážení. Jeho zájmem je mít na tom místě co nejefektivnější pracovní sílu, což neznamená co nejvydíratelnější. Prostě tam potřebuje někoho, kdo umí. A když neumí, musí mít možnost hledat dál.

Od toho se vše odvíjí. Když nemá možnost vyhledat někoho schopného, zkrachuje, a s ním i ta neschopná pracovní síla, které se nesmí zbavit.

Korespondenční volba přinese ztrátu jistoty, že že volební lístek vhodil do korespondenční urny ten člověk, který měl. Neboli volba přestane být volbou.