Tomu se říká kouzlo nechtěného. Váš pamflet a současná kauza Ludvík. Můžete namítnout, že těch " několik desítek milionů" je jen peanut z cca 500 G, co se sypou do zdravotnictví každý rok. Já namítnu, že opak může být pravdou, že to může být jen nepatrný kousek ledovce. Víte proč ? Od té doby, co to začali "odklánět" tam proběhlo x kontrol z různých úřadů. U ŽÁDNÉ Z NICH SE NIKDY NIC PROTIPRÁVNÍHO NENAŠLO. Nikomu nebylo zvláštní, že tam točily na zakázkách stále stejné firmy atd. Kdyby to někdo nenabonzoval, tak to tam vesele točí dál. URČITĚ BY STAČILO JEN LÉPE HOSPODAŘIT.
Zaměňujete situaci v roce 43 a 41!
V roce 41 měli Sověti převahu v počtu tanků proti Němcům asi ŠESTINÁSOBNOU! A Sověti se na útok v roce 41 připravovali, ale ještě nebyli připraveni. Chyběly jim minimálně 2-4 týdny, aby zajistili kompletní přípravu.
Tak to mi už vůbec nedává smysl : v roce 41 měli podle Vás šestinásobnou převahu, ale přesto byli minimálně ještě rok biti jak žito. A v roce 43, kdy byli v technice zu grunt (proti roku 1941 podle Vás) začali ty Němce efektivně tlačit zpátky ??? Navíc 2-4 týdny před útokem se dolaďují maximálně taktické detaily a nějaká logistika, kolosy armád a frontů už jsou po všech stránkách plně připraveny, myslet si, že za 14 dní se získá nějaká výrazná výhoda v čemkoliv, je velmi naivní.
Ale jdi, ty brepto. Jen se postupně ukazuje, jak Sověti o všem lhali. Lhali o tom, že 2. světovou nerozpoutali společně s Němci. Lhali o Katyňském masakru. Lhali o svých hrdinných bitvách. A kde se Německá armáda vzala v SSSR? Jeden i druhý diktátor se chystal toho svýho kámoše diktátora podrazit - a Němci zaútočili o 2 týdny dřív než to stihli udělat Sověti. 🙂
Trošku mi uniká, když byli Sověti tak připraveni na útok, proč měli jen 10 % tankových sil (jak kde) - vzhledem k původnímu stavu - jak i píše autor. A ještě velmi dlouho potom (minimálně půl roku) se potáceli v technice a někdy i v lidech v těžkém nedostatku což mělo katastrofální důsledky, že se Němci dostali až na Kavkaz a k Volze.
Velmi zajímavý článek, dává to smysl, ale pane Jurmane, co Vy na :
" V roce 2014 vydal Ústav pro českou literaturu Akademie věd České republiky kritické vydání Slezských písní. V tomto vydání pracovníci ÚČL rozhodně odmítají tvrzení, že autorem sbírky byl někdo jiný než Vladimír Vašek. Spekulace o jiných autorech i o údajném spoluautorství O. B. Petra jsou označeny za „pusté a nepodložené hypotézy."
BEZRUČ, Petr. Slezské písně. Vydání v tomto uspořádání první. Kritická edice. Praha: Ústav pro českou literaturu AV ČR, v.v.i.: Akropolis, [2014]. ©2014. 178 s. ISBN 978-80-88069-08-9. S. 11.
Ač jsem k používání BEV na dálkové trasy skeptický a několikrát jsem to už tady psal, tak ano, toto je přesně použití, kde BEV dává smysl. Na malé, krátké, pomalé pojíždění po městě - podle spotřeby oktávie se skoro více stálo, než jezdilo. Pro diesel to muselo být utrpení, takováto jízda. A s jistotou pomalu nabíjet kdykoliv přes noc.
Takže 17% elektromobilů bylo koupeno s dotacemi
83% (slovy osmdesát tři procent) elektromobilů bylo koupeno bez jakékoliv dotace.
To ale neodpovídá diskuzním kovbojům s pevnou vírou v lepší spalovací svět.
To přece tvrdí, že za prodejem EV jsou dotace. Že bez nich by se prodej úplně zastavil.
Aby bylo jasno, já jsem proti dotacím. Zastavme ale nejdříve nejvýš položky státní kasy, tedy dotace na ropu. Pojďme se dohodnout, že dotace jsou zlo v kterémkoli směru. Nechme naftu a benzin za stovku za litr.
Pro pořádek : "Počet registrovaných elektromobilů vzrostl za loňský rok 2024 na 10 933 kusů, tedy o 64,65 %. Významně se na tom podílel dotační program „Záruka“, který zvýhodnil skoro šest a půl tisíce nových elektroaut. = cca 60 % "
To by mne opravdu zajímalo, kde tato elektrárna stojí. Já mám výkon 9,55 kWp a za prosinec se vyrobili cca 130 kWh. Tedy jednou tak větší elektrárna a méně než poloviční výkon? Divné.
Pro elektrárnu 10 kWp je ta hodnota 318 kWh - podle mne- v pořádku. Já mám 6,3 kWp a v prosinci byla výroba 140 kWh. 5 slunných jasných dnů dalo každý nad 10 kWh. Lokalitu tipuji někde v nížině, Polabí, okolí Prahy. Pro
Konečně dobrý článek na toto téma s konkrétními daty a čísly. Oceňuji. Jen bych vypíchl 2 věci, které byly trochu opominuty :
Autorce doporučuji dostudovat zdroje a opravit faktické chyby v článku.
Vnučka Meluzíny v nadpisu a pak už ani ťuk.
Matka Alžběty, Jaquette Lucemburská, byla vévodkyní z Bedfordu (první manželství) a pak hraběnkou Riversovou (druhé manželství).
Jan z Gentu, který byl otcem Jindřicha IV., dědečkem Jindřicha V., a pradědečkem Jindřicha VI., rozhodně nebyl nemanželským dítětem. Zato jeho nemanželské, později legitimizované, děti a jejich potomky, jeho vlastní syn vyloučil z následnictví. Proto také Tudorovci oficiálně nastoupili vojenskou silou a ne dědictvím.
Souhlas, autorka si spletla Jana z Gentu s jeho synem Janem Beaufortem, kterého jeho nevlastní bratr Jindřich IV. vyloučil z následnictví trůnu.
Někdo z autorů publikujících na Medium tady psal, že kompletní příprava článku od nastudování pramenů a zdrojů, sepsání, grafiky, editace atd.. po konečnou publikaci trvá cca 3-5 hodin. Třeba tento článek je toho krásný příklad.
Krize po první světové válce přišla velmi hluboká krize. Nevím jestli k ní existují čísla.
Ale tady můžete vidět, že i mezi lety 1920-1922 ekonomika stagnovala.
O.K., děkuji. Tento článek z Ekonomu se zdá být validní. Nevím ale, jestli ty první roky cca 1920-1922, tedy ty roky adaptace na všechny ty změny a novoty i reakce na bouřlivé fluktuace kolem nás lze označit za krizi, spíše to byla spíše taková recese, už jen proto, jak rychle odezněla.
Údaje z wiki už na krizi ukazují, třeba údaje o nezaměstnanosti 450 tis, je to stále ale ani ne polovina jak 1000 000 v maximu velké krize. Btw i těch 450 tis. ve srovnání s dnešní nízkou nezaměstnaností cca 290 tis (při cca 1,3 nižším počtu obyvatel : tehdejší Československo resp. nyní ČR ) se nezdá být nějak extrémní. (Na druhou stranu podle některých zdrojů byla nezaměstnanost před krizí v roce 1929 údajně jen 42 tis). Některé prameny se dost liší - viz příklad ve Vámi odkaz. článcích, Clarke uvádí prům. výrobu na obyvatele v ČR na 17. místě na světě, zatímco Szobi 12. místo. Tak asi vznikl i ten mýtus o 10. nejbohatší (naší) zemi za první republiky na světě.
Není mi známo, že by v letech 1919-1923 ( do Rašínovy smrti ) byla u nás nějaká hospodářská krize, jak se píše v posledním odstavci A před tou v roce 1929 dávno umřel. Pravda, psal, „jak všichni natahují ruku, aby stát zaplatil, ale nejsou ochotni k tomu státu přispět“ , ale toto je třeba tesat do kamene.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Výborný článek o tématech, o kterých se v mainstreamu vůbec nepíše. Dík.