Tenhle pohled mi přijde naprosto absurdní, hlavně proto, že se velice míjí s tím, o čem by to podle mě mělo být. Jsem hudebník (umím na zobcovou a altovou flétnu, saxofon, irskou flétnu a naprosté základy klavíru) i sportovec (prakticky celý život aktivně sportuju, ať už jsou to bojové sporty nebo nějaké aktivity s kamarády). A fakt to není o "práce, tvrdá dřina a odříkání". Je to o tom, že mě to baví a mám to rád, dělám to z radosti. Nepotřebuju vyhrávat medaile ať už v hudbě nebo ve sportu. A tak mi přijde že to má většina lidí. Dokud člověk nechce být vrcholový sportovec nebo profesionální hudbeník, obojí by mělo bejt o radosti z toho že to dělám, nikoliv o tom dosahovat na medaile. Cesta je v tomhle případě cíl.

Víte co ? Já vlastně souhlasím, ano, uznávám že problémem je mimo jiné i moje touha po dopaminu a potřebě se nenudit. Ale jsem si jí vědomý a dělám to nejlepší co umím abych ty zlozvyky překonal. Bohužel jsem stále jen člověk a líp to zatím nesvedu.

To se bohužel mnohem snáz řekne než dělá. Pokušení při nudě zavolá, zase si je tam nainstaluju..vím to, znám se, zkoušel jsme to. Když není možnost nic instalovat, není ani pokušení.

A co když nechci chytrý mobilní telefon vlastnit ?

Je mi 25, jsem programátor, opravdu si nemyslím, že bych neovládal technologie. A přesto v osobním životě nechci mít většinu času chytrý mobilní telefon. Čistě protože se cítím přehlcenej sociálníma sítěma, aplikacema, furt to po mě něco chce.. mám hloupej tlačítkovej mobil co umí akorát volat, psát smsky a je na něm budík. A v 95% případů mi to v pohodě stačí.

Není to špatné, ale za tu cenu to nestojí, kolem 1000 bych to koupil, prostě si budu muset počkat na slevu.

Co mě mrzí je to že šance, že se trefíte na přesně to políčko kam chcete je 3/12, ale pokud máte zbraň ovlivňovanou větrem, dostanete se na 4/12, i tak je šance že trefíte to, co chcete 1/3..což je dost mizerný a hra je tak hodně založená na RNG.

Zábavná věc, podle výzkumů zvládá bejt ChatGPT empatičtější než lidští doktoři. Viz třeba: Odkaz  

Já nevím jak vy, ale já se klidně přiznám že jsem v MHD poměrně ignorantskej vůči svýmu okolí. Většinou v MHD si čtu, nebo jsem na mobilu, případně se bavím s někým s kým jedu. A opravdu mi nepřijde že bych měl šanci všimnout si člověka, co nevhodně kouká na jinýho, nebo letmej dotek na stehně u lidí který sedí přes uličku. A možná bych si toho nevšiml ani kdybych po tom vysloveně pátral. Ale nejsem zas tak ignorantskej abych ignoroval zkušenosti o kterých mluví mý kamarádky, moje sestra, moje partnerka, kolegyně.. na to, že se to běžně neděje jsem těch příběhů slyšel od žen ze svýho okolí až moc.

Baví se dva orli: "Ty hele, přijde ti pan sova jako predátor ?" "Ne, nikdy jsem s ním neměl problém" "Já taky ne, nechápu o čem to ta myš mluvila"

Existuje fotka druhoválečnejch vojáků, na který zaútočili v průběhu jejich drag show. Je to prostě forma zábavy.

Jednu kauzu od Pirátů o tom jak okrádají stát prosím.

"Potlačování emocí, asi tak. Když by žena byla s partnerem přepadena a co kdyby tento partner nepotlačil emoce, rozbrečel se a nechal ženu na pospas útočníkovi? Extrémní případ, ale co je tedy lepší, když je muž pořád emocionální nebo nikdy není? Když je jedno pohlaví emocionální, to druhé by mělo být skála."

Tohle je argumentační faul, vylučujete tím možnost nějaké zdravé míry emocionality pro obě pohlaví.

Nic mi nebrání v tom postavit se komukoliv kdo by mě nebo moje blízký chtěl ohrozit A ZÁROVEŇ být emočně dostupný pro svojí partnerku, kamarády i děti. K čemu je partner/otec kterej se sice v nějakým extrémním případě postaví útočníkovi, když na každodenní bázi je emoční mrzák vůči partnerce i dětem.

To si opravdu nemyslím. Přijde vám že ta kamarádka je o něco míň Češka než vy ? Má tu přítele, chodí do práce, odvádí daně, studuje vysokou školu v životě neměla problém se zákonem...pokud mají problém získat občanství i takovýhle lidi, je očividně špatně nastavenej systém, protože zrovna takovýhle lidi jsou pro funkční společnost potřeba.

To "rýpnutí" na konci je za mě zbytečný.

"Kladu si ale otázku, pokud se na Ukrajině již necítí jako doma, necítí povinnost Ukrajině pomoci, neměli by spíše než o ukrajinský pas usilovat o získání občanství země, ve které dlouhodobě žijí?"

Samozřejmě že měli a většina z nich to dělá, ale je to u nás sakra těžký. Mám kamarádku narozenou na Slovensku (schválně píšu narozenou, Slovenkou prakticky není), vystudovala tady základní i střední školu, má bakaláře na Karlově Univerzitě, zrovna si dělá Ing ..a přesto má problém získat český občanství.

Jak jako neposlal, to je snad její věc jak se rozhodne ne ?

Tak tak, moje generace prostě v důchodovej systém nemá víru. Teze který se v mým okolí ozývají jsou tři:

• Odchodu do důchodu se s neustálým zvyšováním věku odchodu nedožiju.
• Systém (myšleno současný politický nastavení) se rozpadne dřív než do důchodu vůbec dojdu.
• I kdybych se důchodu dožil a systém to vydržel, dostanu almužnu protože žádná vláda nemá koule na to, udělat pořádnou důchodovou reformu.

Protože stát svoje odborníky odmítá zaplatit. Právě proto že by měli tabulkovej plat..ale když si mám vybrat jestli půjdu do státní sféry..nebo do soukromý za možná i dvojnásobek, k tomu firemní benefity atd, je volba docela snadná. Já mám jenom střední, tabulkově bych u státu dostával fakt almužnu. V soukromým sektoru mám slušný peníze, spoustu benefitů a spoustu možností růst a plat si ještě zlepšit.

To že násilí vždy plodí násilí není pravda. Nenávist plodí nenávist. A občas se ta nenávist projeví jako násilí. Ale násilí samo o sobě není špatně. Bojové sporty a umění dělám prakticky celej život. Je to katarze, způsob jak ze sebe konsensuální fyzickou aktivitou dostat stres a napětí. A po tom, co dotrénujeme si jdeme společně sednout do sauny a bavit se, bez nenávisti, protože ta plodí jen další nenávist. Já uznám, že mě tam dobře nachytal, kolega uzná že mám dobrý škrcení. Před půl hodinou jsme se vzájemně mordovali na žíňenkách a teď spolu sedíme v sauně, povídáme si o životě a smějeme se. Protože násilí neplodí násilí, to nenávist plodí nenávist. A já k lidem se kterýma si konsensuálně poměřuju síly v bojovejch sportech nenávist necítím, mám je rád, chápou mě, minimálně v tomhle ohledu a já chápu je.

Přijde mi zábavný, když tohle někdo napíše o MMA, který je ze všech bojovejch sportů zdaleka nejkomplexnější a být v tom opravdu dobrej je sakra těžký. Fyzicky, mentálně, emočně.

Stejně tak si nemyslím, že by potlačování těchhle věcí bylo dobře. Lidi jsou, ať chceme nebo ne, násilný bytosti. Příroda je násilná. Někteří jedincí víc, někteří míň, ale je to tam ať chceme nebo ne. A přijde mi mnohem lepší, když tyhle lidi stojí v ringu, kde jsou jasně daný pravidla tak aby se zbytečně moc nemrzačili (existujou věci jako plácání, nesmí se dloubat oči, lámat prsty...) a je tam přítomnej zdravotnickej personál, než aby se to zilegalizovalo. Protože tím tohle nevymizí, jen se přesune do podsvětí, zhorší se zdravotní péče i podmínky pro sportovce.. je to jako s drogama. Prohibice ještě nikdy ničemu nepomohla.

Skoro jako kdyby se jazyk neustále vyvíjel a přizpůsoboval potřebám doby a civilizace, která ho používá...

Pokud máte možnost, zkuste s ní navštěvovat místa kde se bude potkávat se staršíma dětma. Měl jsem to ve škole podobně, četl jsem si i při hodině (a učivo i přesto dával, aspoň na základce, protože mi to přišlo snadný). A způsobem, jak naplnit nějaký sociální potřeby pro mě bylo bavit se se staršíma dětma, kterým jsem měl mentálně blíž než svým vrstevníkům. Třeba by to mohlo být řešením i pro vaší dceru.