Kartuskovi, chtělo by to nejprve lekci z gramatiky.

Pomatený soudruh dvojitý doktor marxismu-leninismu. vynořivší se z hlubin žumpy minulého století.

O neporazitelnosti Ruska nemá smysl diskutovat - porážek za svoji historii zažilo zřejmě víc než vítězství. Oba, pan Orbán i soudruh Fico, by si ale občas mohli vzpomenout, jak se jejich země za 2. světové válce plazily před jiným pašákem, jistým mužem s knírkem, jak společně s Wehrmachtem jejich armády mašírovaly po ukrajinských stepích, jak vyhlašovaly válku Velké Británii i Spojeným státům. A jak to nakonec skončilo.

Ruská paranoia.

Klacky ne, flašky od piva, tomu by rozuměli líp.

Jak by asi skončila 2. světová válka, kdyby ji mohli ovlivňovat naši anoisté?

Tak proč si, sakra, nezvolíme jiné? A nezdá se vám, že jací jsou voliči, tací jsou jejich političtí zástupci? Vždyť je to tak jednoduché.

Výborný komentář - ostatně jako vždy!

Doufejme, že tam už pojede jako soukromník a na mauzoleu bude stát vedle Asada.

Ať KSČ, KSČM nebo Stačilo!, vždycky věrný sluha Sovětského svazu nebo Ruska, přijde na to. Dnes s tváří přestárlé panenky z pavlače.

Jak dlouho budeme ještě tolerovat, že evropské obyvatelstvo ideologicky masíruje Rusko a Čína a vyrábí z něj páté kolony? To není svoboda slova, ale nehorázná blbost. Představte si, že by se v roce 1943 prodávaly v Londýně noviny tištěné v Berlíně. A za druhé, kde jsou časy, kdy každý druhý hltal Svobodnou Evropu a Hlas Ameriky?

Pěkná představa: Winston Churchill si za války telefonuje s Adolfem Hitlerem.

Čtvero selhání: ÚHOS, média, ostatní politické strany, veřejnost. Český koktejl, stručně řečeno.

Kolikpak ten bítlsáček dostává rublů?

Je-li to tak, jak se píše, je to směs zbabělosti s naivitou, v podstatě druhý Mnichov. Co se taky od toho darebáka dalo čekat?

Stručně: Doma pomoci vydláždit slovenskou cestu, venku vrazit nůž do zad Ukrajině.

Jako ve starém Werichově vtipu. Přistane Ir v New Yorku, vyskočí z lodě a letí k nejbližšímu policajtovi: Máte tady vládu? Samozřejmě! Tak já jsem proti!

Podobně ti dva komedianti vedle něj.

Výborné citace. A jako psycholog-amatér si dovolím podotknout, že ztráty na frontě nemusí být hodnoceny jen s bolestí, ale i jako výroba hrdinů, pěstování kultu neohrožených obránců vlasti, panteonu v pokračování Velké vlastenecké války. Němci bojovali v r. 1945 až k hořkému konci, k totální porážce. Jiné to nemůže být ani s dnešním Ruskem. Problém jsou samozřejmě jen atomové bomby a slabost Západu.

Daniel Kaiser novinář je odedávna totéž, co Petr Drulák politik.