Panickou poruchu mám několik let. Je to opravdu problém, který okolí nechápe a udiveně kroutí hlavou. Každý večer chodím spát s hrůzou co si mozek zase vymyslí.Rady typu běž se proběhnout a usneš jsou vážně na facku. Panika je u mě denní chleba, akorát se mění intenzita. Skoro nechodím ven a jít mezi lidi je velké sebezapření. Horší je, že přestanete navštěvovat přátele i rodinu, nebo se na poslední chvíli omluvíte. Párkrát to jakžtakž pochopí, ale pak už s vámi moc nekomunikují, protože jste" divný". Žádný den není v pohodě a lékaři to bagatelizují.Zažila jsem doktora, který zareagoval slovy" panická porucha? Hmm máte tam ještě něco jiného?."Beru antidepresiva, trochu pomáhají, ale stane se z vás člověk bez emocí ,fungujete , ale je to jako, když plavete v bazénu naplněným medem.
Vždy jsem si práce lékařů a sester vážila. Bylo to v době kdy jsem je moc nepotřebovala. Pak nastal čas, kdy je potřebuji často a můj pohled se zcela změnil. Sestry jsou arogantní a neempatické, lékaři to samé, navic si o sobě myslí, že jsou někde na úrovni Boha.A my je v tom podporujeme, protože je potřebujeme a bojíme se jich. Dobře, abych neházela do jednoho pytle, jednu úžasnou sestřičku znám.
Hodně nesmyslů. Největší nesmysl je asi popis koupelny bez vany. Ano byla z umakartu, ale vešla se tam i pračka. Nepamatuji se, že bych u někoho viděla ubrus z PVC. Rohová lavice byla na tu dobu dobrá věc s úložným prostorem .A nebyla jen červená, ale i černá. Sedací soupravu jsem měla vínovou nikoli šedou. Remosku si mamka dost chválila. Problém byl asi v tapetách, protože byt se zadarmo přiděloval už vytapetovaný. Ale nebylo to neřešitelné, prostě se přetapetovalo nebo po stržení tapet vymalovalo. Zas to s tou kritikou nepřehánějte a příště se zeptejte někoho kdo to skutečně zažil.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Opravdu by se s tím něco dělat mělo. Posudkovým lékařům naprosto chybí empatie a vůbec slušné chování. Když jsem si žádala o ID a navštívila posudkového lékaře nechápala jsem jak se může lékař takto chovat. Navíc je pravda, že zprávy od odborných lékařů opravdu nečtou. Při vstupu do kanceláře mi bylo řečeno, že jsem přišla po svých, tak co tam chci. Děsné.