Jak já vám rozumím, mně ta potvora začala komplikovat život ve 24 letech, jistě, předtím aury, ale "co řeknu doktorovi - že se mi vypíná mozek - to budu za pako", takže se začalo řešit až s prvním velkým záchvatem. A přesně jak píšete, epileptik vlastně neví, jaké to zvenku je, ale blízcí vědí moc dobře, já v té době měla 4letého syna, rozvedená, naštěstí bydlící s rodiči, takže ho měl kdo uklidňovat, že maminka neumřela, že si pro ní za chvíli pojedeme přece .... Pak přišel ten zákaz všeho - řidičák, alkohol, ponocování, lyže, plavání, hory jen s doprovodem ... šok - co budem s malým jako dělat? Pak to testování, co vlastně jako můžu, a u čeho doktoři jen "pro sichr kecaj" ... v pohodě ... nic mi není, jen straší lidi, jdem plavat ... jasně, že mne vylovil plavčík, a od tý doby plavu, lyžuju i chodim po horách prostě s doprovodem, na řeči typu to jako vůbec nepiješ už jsem si taky zvykla, řidičák aktuálně taky vlastním, byť to bylo s dlouhýma přestávkama ... Je těžký se s tím naučit žít sám, a je těžký i naučit s tím žít okolí, protože to, v čem je epilpesie fakt mrcha, je prostě strach ... a čím dýl záchvat nejde, tím větší ten strach je .... mně už naštěstí při kompenzaci nejde 7 let, a doufám, že mu to vydrží 🙂 , a to samé přeju všem epi - spoustu krásných a bezzáchvatových let

já nechápu, proč máme nemocnici v Letňanech prázdnou, a oblastní nemocnice nestíhají a pouští pacienty domů přes to, že by měli být hospitalizováni. Táta se nejspíš nakazil u lékaře, aby mu řekli, že s cukrovkou má zdravé ledviny ... po třech týdnech boje s Covidem mu selhaly. Zemřel pohodový, pracující, fungující člověk, byť v 74 letech. Po první hospitalizaci, když ho dusícího se odvezli, ho za tři dny pustili domů ... bez medikace, bez čehokoliv, i mámě, která se nemohla s těžkým průběhem ani hýbat napsali isoprimosin, jemu, diabetikovi - nic, sehnali jsme alespoň koncentrátor kyslíku na doma, stejně po třech dnech musel zpět do nemocnice - kritický stav, na plasmu nemá nárok a o týden později - přijeďte se rozloučit. Ani nám nedali vědět, že zemřel, jen druhý den pacienta "nenašli v systému, protože byl již odepsán" .... To vám popíračům problému přijde v pohodě? Viděla jsem JIP oddělení, vím, že tam mají masakr, že dávno došly ventilátory, nezazlívám to jim, ale systému, který s velkou slávou dělá polní nemocnici, do které nevozí lidi, kterým by pomohli. Zazlívám to těm, kteří ochranou své svobody, kterou se ohání zabíjí lidi tím, že je nakazí. Ano, táta měl cukrovku, měl ji 20 let a v pohodě si s ní žil, chodil po horách, ladil dům, fungoval ... proto vím, že nezemřel s Covidem, ale na Covid.