Ficovy snahy o omezení možnosti se demokraticky sdružovat a hájit svobodně různá přesvědčení připomínají snahy všech diktátorů. Jejich příklon k Rusku a podléhání dezinformacím snad ani nelze přičíst na vrub nějaké neukotvenosti. Lidé se bojí, jsou nejistí, a tak ztrácejí schopnost rozumně uvažovat a začínají se upínat k různým báchorkám, které jim vysvětlují nejistý a náhle neznámý svět.. Bohužel teď letí světem vlna nespokojenosti, jako tomu už bylo mnohokrát. Rok 1948 byl bouřlivý nejen u nás, stejně jako rok 1968, abych jmenovala jen namátkou.
Odbočily jsme. Hodně. Takže:
Slečna Chilli je šikovná a temperamentní dáma. Ukázala, stejně jako slečna Martina Ptáčková, že tanečnici lze vycizelovat i z ženy, jejíž prací není především jeviště a filmový plac, kde jsou pohybová průprava a zpěv základní dovedností pro přijetí ke studiu na obory, jimž velí múzy.
Prostě všem českým děvčatům bez parametrů 90-60-90, bez taneční průpravy na J, D, H ... AMU předvedla, že se do toho mohou směle pustit. Protože tanec je radost, i když se urve spodnička. A že na radosti máme myslet především.
No pokud se to tu zvrtne jako na Slovensku, tak určitě.
Netuším, co se tam zvrtlo. Myslím, že tak 80% Slováků tady žije už mnoho let.
Neptám se proč. Asi nejsou dostatečně ukotveni v historii. Vždyť co to je? : 106 let samostatnosti?
Teprve 3. generace mluví slovensky. Já si z dětství pamatuji ty "výměnné" kombajnové kavalerie, a žádný Slovák v 60. a 70. letech nemluvil slovensky. Všichni jen maďarsky. Někteří z nich tu řeč vůbec neuměli, ani ji neuznávali.
Asi jsou hodně zmateni.
Podle mého by nejraději vrátili zpět monarchii.
A možná nejen Slováci.
Za normalizace se používala spousta textů obsahujících jinotaje. Lidé si je uměli hledat a to byl také důvod, proč se texty všech představení a koncertů schvalovaly a proč vždycky seděl v hledišti cenzor a hlídal, zda se texty dodržují. Hezky o tom vypovídá např. film Nejistá sezóna (Cimrmani).
Píseň Přejdi Jordán se takovým jinotajem stala, ačkoli ze začátku tak zamýšlena nebyla. Proto také byla zakázána. Oni komunisté vůbec rádi zakazovali, "škrtali" písně, filmy, lidi...
Bude hůř
Novostavby jsou všude možně, byla tam vždy bída, tak turisti vítání.
Máte pravdu. Včera jsem se odtamtud vrátila.
Jsou neskutečně šikovní. Většina lokalit je vyčištěná a zase upravená do téměř původní podoby.
Jsme dobrý národ. Pracovitý, šikovný a v lecčems skutečně nezdolný.
Některá místa, kde se potkaly dvě vody, jsou ještě docela hrozná. Ale snad bude mírná zima. A lidem už je jasné, že "stoletá" voda nemusí nutně dorazit vždy za + - sto let. Že se klidně zopakuje třeba příští rok.
Ona se čeleď propouštěla i na svátek sv. Martina. Říkalo se jim "Martínci" a byli známí svým rozpustilým chováním. Ale v tom, co píšete, máte samozřejmě pravdu
Děkuji. Takže "Martínci" byli takoví lidoví "mendíci"? (nezbední studenti ve filmu Nezbedný bakalář)?
To je potřeba v každé době 🙂 Díky za ponaučení..
Samozřejmě máte pravdu ohledně té písně. Ale zakázaná tehdy opravdu byla, stejně jako spousta dalších. Moc dobře si to pamatuji.
Ano, to já vím. Pamatuju. Ale připadá mi, že všichni tři její tvůrci začátkem jara 68 neměli v úmyslu nabádat k emigraci (nebylo proč, ba naopak), ale že spíše vadil její náboženský obsah, který se jevil jako "škodlivý"?
Nebo je to myšleno tak, že by POZDĚJI nabádala k emigraci? Aha!
Inu, máte pravdu... byly všelijaké myšlekové pochody. Důležité však je, že ani naše generace nezapomněla písničky ze šedesátek.
Mně tehdy víc vadilo, že se nesměly veřejně zpívat koledy. Tedy: směly, ale BEZE SLOV!
Veřejně směly jet pouze melodie Linha Singers: "šavadava dum dum, úú a, ou, ou, bum cink"... No? a poznejte v tom: Půjdem spolu do Betléma..
To by mě zajímalo, proč ten v podstatě první komunista tak hrozně vadil?
Kristus přece také hlásal určitou rovnost lidí, uzdravoval bez pojišťoven, učil bez škol, rozdával jídlo bez výjimky, hlásal: "kdo po tobě kamenem, ty po něm chlebem".
A byl na taky na indexu jako závadný.
Že byl Žid? Nebo hůř: že byl poKŘTĚný Žid, asi 🙂 🙂.
Mně připadá ta soutěž už nějaký rok znormalizovaná. Žádá individualita, ani v tanci, ani v hudbě.
Kouknul jsem jednou, nic moc, kouknul jsem podruhé zrovna když Eben vypálil s tím nesmyslem, že skladba Přejdi Jordán byla za komunistů zakázaná a už jsem se nekoukal.
Taky mi komentář připadal zavádějící..
Jednak píseň byla napsána pro seriál: Píseň pro Rudolfa III. v době, kdy nikdo nikoho k emigraci nevybízel. Proč by v době plné euforie měl někdo nabádat národ k emigraci (jaro 68) ...
Jde o symboliku Izraelského národa : řeka Jordán, přes niž se dostávají do země, kterou jim Bůh slíbil jako jejich vlast (tedy přesně obráceně: zvenčí dovnitř)..
Protože po 40 letech putování pouští se Židé konečně ocitají v zaslíbené zemi a Jozue je vede tak, že kněží vstoupí do Jordánu a zastaví vody, které se řítí ze severu k Mrtvému moři...
Později v Jordánu křtí Jan Křtitel. A pokřtí tam i samotného Ježíše, který křtem zahajuje veřejnou činnost. Šlo o bouřlivou řeku, která je nyní už tak vyschlá, že ji suchou nohou překročíte i bez zázraku.
Ale to jsem odbočila. Myslím, že nešlo o nic politického. Tedy v době, kdy byla píseň zkomponována Zdeňkem Maratem a otextována Zdeňkem Borovcem.
Nevadilo tedy spíše to, že šlo o náboženský (biblický) text? Že se to týkalo Židů, kteří vadili jak fašistům tak i komunistům????
Možná i křesťanů. Každý, kdo je pokřtěn, stává se KŘESŤanem (je to v samém kořeni slova).
A pozdější doba měla vycizelovat lidi, opírající se pouze o racionalitu, nikoli o náboženské "bludy"..., což se dokonale POVEDLO!!!
V první řadě by tedy emigrovali všichni tři atoři, kteří k tomu tedy národ písní vybízeli: oba Zdeňkové i Helena.. Nebo se mylím?
Co se týká toho vašeho blábolu, že Němci by si nepostavili dům tam, kde poteče Bělá, když přijde velká voda.
Zrovna včera jsem přeposílala jednomu pánovi zatopené domy až k oknům a to na ulici "V oblouku". V roce 1903.
Takže, než něco hodím do pléna, tak nemusím přemýšlet, jen si o velké vodě v Jesu něco načtu.
Já to tam znám. O povodních ze století 19. i 20. z kronik vím. I fotografie jsem viděla. Proto se v CELÉM KLADSKU začaly stavět poldry a přehrady.
Že už se to nebude opakovat. ALe pokud čtete dobře, tak i povodeň z roku 1903 měla na délku pouhých 30 km, na šířku 8 km.
Čili nezasáhla v podstatě 3 kraje: východočeský, olomoucký a moravskozslezský.
Ačkoli za R-U bylo územní členění naprosto jiné.
Nemůžete. Prý se nedržíme tématu a já šířím konspirace 🙂 🙂 ...
Ježíši...
Furt visí: právě teď. Takže to zase neprojde?
A přitom taková ..b analita.!
Přitom TOLIK lidí tady vulgárně nadává. Melou pořád stejné věci dokola, ať se začne o kultuře, ať o zeměpisu,ať o situaci na D1...
Já napíšu dvě obce a jsem konspirátor...
A tak: vždycky jsem měla jisté potíže. Za ta léta jsem si zvykla.
Ano, to jsme si taky říkali, tak a budeme na kopci, ale tam zase bude fičet vichr, takže prostě se neschováte. My chceme v Jeseníku určitě zůstat. Uvidíme co bude dále a doufám a věřím v to, že už bude jenom lépe. Ať se vám živly vyhýbají a budete mít taky klid. A kde jste bydlela v Jeseníku, jestli se můžu zeptat?
Nemůžete. Prý se nedržíme tématu a já šířím konspirace 🙂 🙂 ...
Ano, to jsme si taky říkali, tak a budeme na kopci, ale tam zase bude fičet vichr, takže prostě se neschováte. My chceme v Jeseníku určitě zůstat. Uvidíme co bude dále a doufám a věřím v to, že už bude jenom lépe. Ať se vám živly vyhýbají a budete mít taky klid. A kde jste bydlela v Jeseníku, jestli se můžu zeptat?
Tak asi nemůžete.
Vždy Vám odpovím, vždy to zmizí. 🙂
Asi to bude nějak: přísně tajné! :)
Ano, to jsme si taky říkali, tak a budeme na kopci, ale tam zase bude fičet vichr, takže prostě se neschováte. My chceme v Jeseníku určitě zůstat. Uvidíme co bude dále a doufám a věřím v to, že už bude jenom lépe. Ať se vám živly vyhýbají a budete mít taky klid. A kde jste bydlela v Jeseníku, jestli se můžu zeptat?
V Dolní Moravě. Tehdy na horním konci pod Slaměnkou.
A potom v Branné v "podzámčí" naproti vodního mlýna a pily. Obojí je u řeky.
Ale mám ten kraj ráda. Kdykoli to jde, tak zamířím do lázní Bludov, do Jeseníka, na Rejvíz, do Losin, do Javorníka, do Zlatých Hor...
Ano, je to kraj přírodních živlů. S tím se musí počítat.
Letos se však střetlo těch neblahých náhod mnohem více, než kdy jindy v historii.
Povodně tam byly zaznamenávány v kronikách od... 1813. Ale šlo vždy buď o popadané mosty, či sesuvy půdy na Šeráku, spadené balvany z Trojkamene..
I dle kronik "strašlivá povodeň" 1903 byla však jen na délku cca 30 km a na šířku pouhých 8 km. Ani v roce 1921 to nebylo tak hrozné. Koryto nebylo zregulované a voda se rozlila do stran, čímž ztratila svou rychlost a sílu. Zahynulo celkem 7 osob. Vždy šlo o lokální rozvodnění konkrétního vodního toku.
Pak se před Arnoltovicemi postavila retenční nádrž - poldr- na 2,25 mil. m3 vody.
Ale řeky se začaly ragulovat, A jak voda nemá možnost ustoupit do stran a rozprostřít energii, tak nabírá děsivou sílu.
A když k tomu přičteme protiproudovou vlnu od severu, tak ani sebelepší opatření na hrázích, vypuštění poldrů a nádrží... nic to už nedokáže zastavit. To je bez šance.
Hodně štěstí na kopci. Vítr je v současných převládajících tropických létech na kopcích docela příjemný. Pevné nervy a zdraví přeji. P. K.
Po zkušenosti z 97 a taky před třemi roky, kdy nás ta říčka Bělá také vytopila, tak jsme pojistku dost intenzivně řešili. Sice hodně zaplatíte, ale jak vidíme, tak se to vyplatí. Po těchto strašných zážitcích bych určitě netrvala už nikdy na tom mít dům u řeky, NIKDY. A doufám, že za pár let se z těchto parcel nestanou opět parcely stavební. Je jistota, že toto přijde zase a možná ještě větší. A řeka si jen našla své původní koryto. Já si raději budu šlapat pěkně několikrát denně do kopce, než tady toto. 2x vytopené, celé zrekonstruované, kolik peněz a dřiny a tentokrát definitivně, během pár minut všechno fuč. To už prostě nechcete, mít nervy vždy, když začnou hlásit nějaké deště. VODA je peklo, máte pravdu.
My jsme se museli v 97 přestěhovat. Do úplně jiného kraje. Středočeského 🙂 ...
A přišel rok 2002. To byste se divila, jak se hooooodně vzdálená Vltava bleskurychle zaplnila, přelila, a nemaje už KAM, tak začala couvat do svých i sebemenších přítoků. ANO, našla si své původní koryto! Což se ostatně stane vždy.
A zase jsme seděli s evakuačními balíčky až do rána na okenních parapetech. A přitom tam v obci nebyl ani potok. Jen taková stoka, kterou husy překročily...
Před ohněm utečete. Před vodou? Ani náhodou!
Tak třetí stěhování..
Tentokrát na vysoký kopec v kraji Jihočeském. Nadmořská výška 409 m n.m.
Ach,to jsem si libenčila: jsme vysoko, dům má patro, přinejhorším ještě půdu, nikde rybník, nikde potok...
A přišel 18. leden 2007, 1:00 v noci.
Ano, orkán Kyrill. Uprostřed lesa, na samotě a na kopci.
Živly mě mají prostě rády. 🙂
Já mluvím o domu, který je na videu v tomto článku. Po povodních v 97 nebyl dům na demolici, žádné povolení jsme si nevydupali, ale prostě jsme tam zůstali, kde jsme jako měli bydlet? Úřady neměly povolit tam stavět před těmi 40ti lety.
Vůbec na Vás neútočím, naopak Vám rozumím!
Poslední povodně byly v 50. letech..
Předtím okolo roku 1920.
A rozhodně nebyly TAK ničivé jako v roce 1997 !
Takže tehdy... před 40 lety se úřady, zejména ty stavební, nijak nerozpakovaly s vydáváním stavebních povolení. Nás ... a to byl barák po Němcích!!! dokonce pojistili v roce 1994!. Opravdu s tím nikdo neměl osobní zkušenost. Ovšem pojištění se vztahovalo na "vytopení" (čili když Vám praskne hadice od pračky a Vy vytopíte souseda o patro níž). Na POVODEŇ....no, tak to tedy slečna kolonku vůbec žádnou neměla. Udivilo nás to, Morava od nás byla necelých 100 m?.. ale tak... vzdrujte úřadu. Nakonec: sama jste to zažila.
Jen: někteří lidé později skutečně trvali - při žádosti o novostavbu - o SP nikoli přímo v záplavové zóně, ale na jejím okraji. Aby to měli "na rovině", aby nemuseli vyjíždět autem do kopce, nebo naopak z kopce (když je námraza)... hodně důvodů uváděli. "Stoletá voda už byla, tak zase přijde za 100 let"... a podobné argumenty.
Tam se prostě mohly všechny dotčené úřady, i majitelé pozemků, opravdu trochu zamyslet.
Já asi vím, kde je Váš dům. Ale strašně moc mi připomíná ten náš.. na němž byl letopočet 1876. Akorát tam máte ten pokoj navíc v prostorách půdy a modernější okna. Jinak: stejná střecha, zdivo, orientace stavby. Proto jsem si myslela, že je to rekonstruovaný dům, nebo přinejmenším tedy dostavěný na původních základech.
Navíc: Bělá se snad nedá ani označit jako řeka. To je za normálních okolností potok, který přeskočíte. Ačkoli VODA... to je peklo..
Prosím vás, která řeka teče od nás do Rakouska na které jsou u nás přehrady?
To byste se divil.
Jak si Vltava pěkně začala "couvat", když už koryto bylo ne zaplňěné, ale doslova přeplněné, a už nebylo KAM by se rozlévala dál.
Ó, tehdy již žíjíc v úplně jiném kraji (kde jsem pečlivě prozkoumala, jestli se v okolí nenachází ani čůrek vody, natož potok či řeka)...
Stejně byla obec úplně mimo Vltavu do rána pod vodou (2002) a my zase seděli na parapetech s osobními evakuačními zavazadly.
Ta voda si tam prostě nacouvala proti proudu. Jak tomu chcete poručit?
Směrem k Rakousku teče Morava (a její přítoky), Dyje a její přítoky...
Bytelných přehrad, na řece Moravě, Dyji a řekách, protékajících Moravou: Novomlýnské nádrže, Vranov, Plumlov, Vír, Slezská Harta, Bystřička, Žermanice, Dlouhé stráně, Olešná.... máme dost, a hlavně: už poučeni je VČAS upouštíme.
Ten dům na videu byl postavený před 40ti lety
Ale tam popadaly domy (nebo byly totálně zdevastované) i z dob sudetských Němců.
Náměstí v Jeseníku, ty klasicistní domy... netvrďte mi, že je to 40 let staré.
A nejen tam. To je celé široké okolí. Lázně Lipová, Česká Ves, Mikulovice, Zlaté Hory, Potůčník, Hanušovice.. z druhé strany zase Dolní Morava, Prostřední Lipka, Dolní Lipka, Loučná nad Desnou, Nové Losiny... všechno. Až do Šumperka.
Na Opavsku, Ostravsku a Orlicku to bude úplně stejné.
Nechť jsou tedy "trestáni" ti, co si umanutě vydupali po 97 na STAVEBNÍCH ÚŘADECH znovu povolení opravit či postavit dům na stejném, již jednou zatopeném místě. Dle mé úvahy to právě stavební úřady neměly povolit, protože z vlastní zkušenosti vím, že to pojišťovny již nechtěly znovu pojistit. Nebo tak draze, že by to v tamnějších podmínkách s lokálními platy nikdo nezaplatil.
I Němci stavěli v blízkosti potoků. Jednak mívali tzv. "trkače" na vodu. Ty vyháněly vodu na půdu, kde byly takové veliké betonové nádrže. Ty pak rozváděly vodu po chlévech a obytných místnostech. A to se bez blízkosti potoku prostě neobešlo...
Nezapoměňte, že i oni provozovali mlýny, malé vodní elektrárny aj. vylepšení, kde vodu využívali.
Tak to zkusím ještě jednou:
Zrovna tohle jsou bývalé domy po sudetských Němcích. A zrovna ti že by za 300 let nepřišli na to, že každých 27 let přijde stoletá voda a stále zarputile stavěli u říček a potoků??
Oni jen potoky nerovnali, nepřikazovali přírodě, nezatěžovali krajinu vleky a atrakcemi pro turisty.
Kde tam máte NOVOSTAVBU, kterou odnesla letošní voda?
Žádnou nevidím. Ani na fotografiích ani na videích...
3
Sledujících
0
Sleduje
3
Sledujících
0
Sleduje
Spíš to byli takoví ti opilci, kteří mzdu na odchodnou propili a celkově to byli takoví zanedbaní spíše pohůnci, pomocná síla nevalné inteligence. Je o tom hezké povídání na ytb - Liturgický rok a lidové tradice - Vánoce 😀
1 odpověď
2
Sledujících
0
Sleduje
2
Sledujících
0
Sleduje
Rozumím. Takže spíše ti, kteří byli pro nevalnou pracovní morálku z místa propuštěni. Jak praví etnografka Helena Nováková: "Čeleď, která byla na svatého Martina propuštěna a vyplacena. A protože tito Martínci měli peněz dosti, tak se pouštěli do měst a tam hýřili a alotria prováděli, dokud vše nerozházeli.
Později se střídání čeledi přesouvalo na období mezi Štědrým dnem a Novým rokem."
Inu... dnes bychom takových "Martínků" také našli nejméně šest do tuctu a jejich intelekt také není příliš valný, když vezmu do úvahy, že i s průměrem 4,31 lze jít studovat prakticky jakoukoli VŠ. Dnes si nemusí lámat hlavu s latinou a klasickou řečtinou. Stačí trivium a... slušný SmartPhone.🙂
Proto už neexistují pomocné síly a podřadné profese.
Chtěla jsem dodat: naštěstí! Ale jestli si jednou nebudeme říkat: Naneštěstí!
Ví Bůh. Děkuji za inspiraci k vyhledání nové informace.
1 odpověď