Diky, velmi dobre napsano.

To je zase slátanina.

Dezinfo sirite vy, pane Duchku.

Prosím, alespoň si to poslechněte do konce. Jde o peníze, které nyní chodí jemu, nikomu by se ze státního rozpočtu nepřidávalo...pampampam

Díky! Úžasný rozhovor :-)

Řeší nepřipravenost pedagogů pracovat s dětmi, které potřebují individuálnější přístup. Odklad mají dokonce i děti mimořádně nadané, neboť učitelé neumí pracovat s nerovnoměrným vývojem dítěte, nerozumí mu.

Co zajít na ORL?

Ach jo.

Klára Hitlerová ho milovala a chránila před despotickým otcem. Dlouho za jeho radikalizaci vinili psychologové právě ji, zatímco bití a týrání otcem jim přiško "normální a běžné": Odkaz 1  

Další informace a fotografie Tadeáše v současnosti: Odkaz 1  

Nemohl by Jeroným Klimeš už konečně sklapnout?

Autorce moc dekuji za dulezity text. Diskuse je ale dukazem, jak nepoucena, psychologicky negramotna a neempaticka ceska spolecnost v soucasnosti je. Zkratka, mnoho diskutujicich ma vice stesti (ze takove dite nemaji) nez rozumu.

Hloupejsi text jsem dlouho necetla.

Skvělý, díky!

A kdyz ty nezvladas sve emoce, vybodni se na to taky, Anteo.

Dobýt, prosím!

Vim o cem mluvite. Teny dodatek v radu ms o vvylouceni ditete je protizakonny a dopprucuji takovy postup hlasit Ceske skolni inspekci.

Skvělé rozhodnutí. Jen je to ještě krátká zkušenost, proto si paní Lucie myslí, že kurz v takové podobě není vlastně tolik třeba, když zdárně vychovala dítě a také je přesvědčena, že nepotřebuje doprovodku. Jenže, výchova přijatých dětí je docela jiná, protože zažily trauma a je jedno, zda byly či nebyly v kojeňáku. Stane se to bohužel i v případě, kdy jdou děti do nové rodiny rovnou z porodnice, není tu biologická matka, u které bylo 9 měsíců a zná ji. Trauma dokonce vzniká už v prenatálním stavu, pokud se na něj biologická matka netěší a není ráda, že ho v sobě nosí, či ho dokonce nějak poškozuje. V raném věku se to ještě nutně nemusí projevit, byť může - třeba poruchou senzorické integrace, dráždivostí nebo naopak až přílišným klidem, netečností, strachem, separační úzkostí, dítě málo nebo moc jí. S věkem ale potíže - už v MŠ a ve školách to bývá ještě větší problém - ostatně mnoho adoptivních a pěstounských rodičů má děti na domácím vzdělávání, protože náš školský systém s našimi dětmi neumí pracovat. Výchova přijatého dítěte je úplně jiná než dětí biologických a běžné výchovné strategie pro ně mohou být poškozující. Důležité je zorientovat se v terapeutickém rodičovství a poznat všechny možné projevy dítě s traumatem i to, co za ním je. Když takové informace pěstouni a ado rodiče nemají, často na děti příliš tlačí, někdy dokonce uvěří na "špatné geny", přesto, že jde o úzkostnou reakce a dítě potřebuje budovat bezpečnou vazbu. V opačném případě se dítě se ze svého traumatu může začít uzdravovat a získat v důvěru ve svět: pochopit, že to není špatné a ohrožující místo.

Vitaminy

Rada bych upozornila na to, ze autorce clanku, na ktery reagujete je 49 let, nejde tedy o instacovou matku. Vi tedy velmi dobre, jak se deti posazovaly, soutezilo se v tom, kdo bude prvni sedet ci chodit a hak casto deti travily cas zavrene v postylkach, protoze takove dite prece nic nevnima...