Zatím jediným přínosem digitalizace zdravotnictví je sdílený lékový záznam. U pojištěnců některých zdravotních pojišťoven ovšem i po několika letech fungování zůstává prázdný a není možné se z něj cokoli dozvědět! Dosud např. neexistuje ani platforma, která by shromažďovala výsledky laboratorních vyšetření, takže některá z nich lékaři požadují duplicitně, protože pacient si prostě nepamatuje, kdy byl naposledy odeslán do laboratoře a které parametry byly zjišťovány. Taková je realita českého zdravotnictví.
Článek tlumočí nespokojenost matky s poskytovanou zdravotní péčí, aniž by informace ověřil z dalších zdrojů. Stěžovala si matka např. u České lékařské komory nebo u zřizovatele zdravotnického zařízení? Pokud ano, s jakým závěrem byly její stížnosti vyhodnoceny? Komentář MUDr. Papežové je obecný a nevyjadřuje se ke zmiňovanému konkrétnímu případu. Jde o ukázkový příklad neprofesionální novinářské práce.
Hlavním důvodem zvětšených ušních boltců ve stáří je zvýšená tvorba růstového hormonu ve vyšším věku. Společně s ušními boltci se mohou zvětšit např. také prsty na rukou nebo nos. Poněvadž ve stáří nemůže docházet k růstu kostí (růstové chrupavky přestávají být na prahu dospělosti dospělosti aktivní), zvětšují se "okrajové" části těla. Tento jev se odborně nazývá akromegalie. Všechny ostatní důvody uváděné ve článku jsou vedlejší a nepostihují podstatu věci. Děkuji za další fundovaný a přínosný článek.
Psychoterapeut je za vedení terapie stejně zodpovědný jako chirurg za průběh operace. A podobně jako pacienti před operací podepisují informovaný souhlas ohledně plánovaného výkonu, tak i kvalifikovaní terapeuti se svými pacienty uzavírají tzv. terapeutický kontrakt, který sice nemusí mít psanou podobu, ale v každém případě vymezuje "pravidla hry". Pokud by součástí těchto pravidel byla také dohoda o poskytování sexuálních služeb jedním či druhým zúčastněným, nešlo už by o terapii, ale o prostituci. Problém sexuálního obtěžování, případně zneužívání klientky/a terapeutem/kou je starý (vzpomeňme např. na slavného Carla Gustava Junga) a vyjadřovali se k němu lidé daleko kompetentnější než "odborníci" v této diskusi. Pokud má terapeut (terapeutka) sex se svou klientkou (svým klientem), jde o jeho profesionální selhání.
Za prvé: Matka nepravdivými informacemi o zdravotním stavu svých dětí uváděla lékaře v omyl. Na základě jejích zavádějících sdělení byla naprosto zbytečně provedena odborná vyšetření hrazená ze zdrojů veřejného zdravotního pojištění. Bude zdravotní pojišťovna od matky požadovat úhradu neopodstatněných zdravotnických úkonů? Zdravotní péče není v ČR poskytována "zdarma". Je financována z odvodů na zdravotní pojištění, do něhož řada občanů dlouhodobě přispívá. Neindikovanou péči tedy nakonec svým způsobem zaplatí každý z nás.
Za druhé: Autora článku si dovoluji upozornit, že hovorový výraz sociálka nemá ve slovníku seriózního novináře co pohledávat. V ČR jsou v rámci státní správy zřizovány orgány sociálně-právní ochrany dětí. Jde o instituce s přesně vymezenými kompetencemi a úkoly, nikoli o živelné sdružení pavlačových drben. Prosím, respektujte tuto skutečnost.
V současné době stále existují takové orgány státní správy (např. okresní správy sociálního zabezpečení), které s občany - v rozporu s platnou zákonnou úpravou! - nejsou schopny prostřednictvím datových schránek komunikovat. Proto nerozumím tomu, proč by si občané datové schránky měli povinně zřizovat, když státní úřednici nejsou schopni tohoto nástroje využívat.
Viktorie nemá pevnou vůli. Nade vší pochybnost trpí poruchou příjmu potravy. Jde o duševní onemocnění, kdy člověk nejedná na základě svobodné vůle a zralé úvahy, ale pod vlivem chorobného stavu. Nezbývá než konstatovat, že hladovění a vychrtlé tělo jsou ideálem, k němuž mohou vzhlížet jenom lidé v blahobytných společnostech. Pro ty, kteří žijí v nedostatku, není hladovění ničím, co by oslavovali a záměrně pěstovali.
Nevím, kdo neumí česky, zda pan režisér nebo autor rozhovoru (patrně oba). Z kontextu článku je zřejmé, že se pana režiséra ZMOCNIL pocit zmaru. Svého cíle hovořit o vlastních pocitech se však úplně dobře NEZHOSTIL. Bylo by tak nákladné zaměstnat jazykového redaktora? Podobné chyby v textech jsou stále častější. Cit pro jazyk je známkou kultury stejně jako ohleduplné chování ke všem živým bytostem.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Je ostuda, pokud paní redaktorka o našem předním psychiatrovi, MUDr. Höschlovi, hovoří jako o psychologovi. Než začne psát, měla by si v důležitých věcech udělat jasno. Pokud si plete pojmy s dojmy, vyznívá celý její článek nevěrohodně.