Sama mám stejnou diagnozu jako Jakub a znám oba osobně . Ono to je trochu jinak - paní se celý život chová ,že pomoc nepotřebuje a k lidem se chová obecně velmi vulgárně . Neustále vyhrožuje , že na tu či onu osobu podá žalobu atd. ( i třeba kvůli blbému fotbalovému zápasu ) . Sama jsem byla svědkem několika jejích výpadů a nedivím se ,že se od nich lidi odvracejí . Sklízí , co zasela .
Fotbal miluju od mala a bohužel jsem taky od mala na vozíku, ale jezdím na mužský zápasy .Jen jednou jsem byla na holkách a nikdy víc. Tolik nadávek jsem za celej zápas neslyšela nikdy ani u chlapů. Taky nejsem žádná květinka, ale tohle byl extrém a nesedí mi to. Vlasy to má do pasu a mluví to jak kanál . Jestlipak takhle mluví doma s přítelkyněma?
Jsem od narození na invalidním vozíku a kvůli diagnoze nemůžu mít řidičák , takže jsem odkázaná na MHD . Upřímně říkám,že pro nás vozíčkáře jsou kočáry největší nepřítel . Pár matek se chová slušně , třeba požádá jestli bych se nemohla posunout nebo tak , ale většina se do busu nacpe naprosto bezohledně a vůbec nevadí ,že stojí na vozíčkářích a tak dále . Pokud to jde , tak jezdím hodně brzy , abych žádnej kočár cestou nepotkala .
Na základní škole jsem byla integrovaná ( jsem od narození na vozíku ) a v páté třídě jsem odešla na školu pro lidi handicapem . Nedávno zdraví spolužáci měli sraz , ale já nešla. Právě i z toho důvodu, že já jsem jinde a spoustu věcí jsem ani zažít nemohla . Mám jiné životní zkušenosti .Pokud to jde, tak se setkávám se spolužáky z " druhé " školy tam jsme na tom všichni stejně a cítím se mezi nimi lépe.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Jsem na vozíku od narození , kvůli diagnóze nemůžu mít řidičák a nezbývá mi než se přepravovat MHD . Jezdím často - hlavně autobusem . Z vlastní zkušenosti vím , že spousta řidičů vezme několik kočárů i nad limit . Málokterej má koule říct ne , když je plno .
1 odpověď