Nevěřila bych, pokud bych podobný hyenismus nezažila v rodině. Děda mi daroval před smrtí veškeré zlato, sběratelské předměty a obrazy. Naštěstí měl dostatek rozumu, takže nechal sepsat seznam i s notářsky ověřeným podpisem. Po smrti přijel do domu strýc a všechno prohledával. Pak mamku a mě obvinil z krádeže. Myslím, že i na policii museli koukat, když jim strýček líčil jak prohledával mamky dům kvůli cennostem, které chtěl pro sebe. Hrozná doba.

Co třeba napsat, jaké měly jejich děti vysvědčení. Kam pojedou na prázdniny.... Ukázat nějaké nové fotografie. Tohle téma by i pro vás mělo být tabu a šťourat se v neštěstí někoho jiného je hnus...

Jak to vypadá v praxi. V září za devátou třídou přijdete s tím, že jim můžete věnovat navíc dvě hodiny týdně přípravou na přijímačky. Nikoho to nezajímá, nemají čas. V březnu začnou panikařit, že nemají žádnou přípravu a co v těch testech bude. Velmi se diví, proč testy neprocvičujete při vyučování. Pak vás začnou bombardovat rodiče. Jaké odvolání? Jaké druhé kolo? My nechceme na jinou školu! Nic se tady nenaučil, je to vaše chyba. Testy jsou odpovídající.

Na pohotovosti jsme byli dvakrát. Poprvé syn spadl ze schodů a měl roztrženou pusu, ulomené dva zuby a velkou bouli na hlavě. Jejich největší starost byla, že má kalhoty od písku. Do teď má jizvu, protože mu měli dát alespoň dva stehy a vykašlali se na to. Podruhé, když vypil kapičky do nosu, volala jsem na toxikologii a ty nás hned poslali do nemocnice. V nemocnici ze mě udělali hysterku a až v noci, kdy syn začal modrat, tak zavolali na toxikologii a zjistili, že to je vážné. Takže po mé zkušenosti mi připadá, že už všechny případy berou na lehkou váhu jako "kašel nebo teplotu".

Spíš něco napiště o zajatcích, které odvezl Hamás. Nejlépe to, že se v pořádku vrací domů.

Říkám si, zda to není úděl dětí, které mají tak známého a dobře hodnoceného otce, že už předem ví, že se mu nikdy a v ničem nevyrovnají a stále budou vnímány jen jako potomek otce. Přijal jméno po matce, pak ze jména po otci udělal transpaskvil. Pan Ondřej má hrdost, úctu k odkazu otce a své mužství na jednom a tom samém místě.....A ne, nalíčený chlap v šatech nikdy nebude ani vzdáleně podobný krásné ženě.

Mám stejnou babičku. V dětství byl upřednostňován bratranec. Na jedné oslavě jsem se dozvěděla, že nejsme její vlastní, protože se znovu vdala. Jako malou mě to trápilo, v pubertě jsem řekla, že už tam nebudu jezdit. Nebudu se dívat na to, jak bratranec dostane k narozeninám řidičák a já čokoládu. A teď po deseti letech by byla babička tak šťastná, kdybych za ní s dětma přijela. Jednou za rok to bohatě stačí. Pro mě je to cizí člověk.

Nevědomost neomlouvá. Za podporu terorismu bych jí dala 10 let.

V Turecku se válí po zemi v příkopech tolik historických tesaných sloupů a krásných kamenů, ale taky jsou všude u památek cedule. Na Pamukkale nás průvodce upozorňovali, že se u vstupu mohou podívat i do batohu. Doufám, že jejich trest další zloděje odradí.

Takového vejlupka máme v rodině taky, je mu padesát a celý život pracuje na černo (když nepočítám 10 let ve vězení). Dluhy kam se podívá, žádný majetek. Děti se na něj vykašlou, protože se s ním musely hádat o každou korunu, kterou si nakonec půjčil od rodičů. Pro takové by měl být důchod sprosté slovo.

Otevřená na 9 cm. Doktorka, ať si dám ještě sprchu, že za malou chvilku jdeme do finále. Manžel při vyšetření: " Ty hekáš, to naše babičky odrodily a hned šly na pole." Ja mezi kontrakcí: " To šly jen pro motyku, aby toho haj zla zabily". Doktorka odcházela mrtvá smíchy. Malej byl za tři zatlačení venku, bez poranění. Doktorka: "Tak za dvě hodiny můžete vyrazit pro tu motyku." No, nechala jsem si manžela ještě na holčičku, ale už si dával velký pozor na pusu.

Dne 24.5. přijal spolek RTW psy, mají plný stav, takže to bylo s nějakým pěkným finančním darem. Párkrát byli na procházce a včera píšou, že je za chvilku uvolní do adopce. Podle mě je otázkou času kdy o Zoe, Nanovi zase uslyšíme. Na převýchovu takových psů opravdu týden nestačí. Přečtěte si příspěvky pod fotkami na fb: "Je krásná... Ty kukadla...Jsou krásní oba dva..." Opravdu problémového psa lidé posuzují podle vzhledu?

Z druhé strany, jako maminka dvou dětí vedu starší každé ráno do školky. V šatně se většinou minu s učitelkou a chůvou, které vedou svou třídu do druhého patra. Vždycky pozdravím, nikdy mi na pozdrav neodpoví. Max se s úšklebkem podívají na kočár s mladším, ne, nikdy nepřekáží. Kde se stala chyba?

Paní Pavlová je krásná žena a má skvělý vkus. 🌸🍀

10. 3. se rozešel s Adélou a se svou novou přítelkyní je v desátém týdnu. 😄😄😄

Čekala bych, že za 165 K bude mít kočárek zabudovaný monitor dechu, termoregulaci, svícení. No a vypadá to jako obyčejný černý kočár, jen značkový. No nic, hlavně ať jsou oba zdraví.

Jen mi je líto Sebastiana, zničili mu veškeré emoce.

Své dceři (5m) jsem před měsícem nechala nastřelit naušnice. Nejdříve jsem nechala sobě, abych zjistila, jaká je to bolest a jak probíhá hojení. Je to rozhodně menší bolest než při očkování. Při hojení to trošku svědí, ale jinak se nám to krásně za 14 dní zahojilo. Doufám, že mi jednou poděkuje, až si bude hrát na princeznu a zkoušet naušnice po prababičkách, nebo je nebude chtít mít, vyndá je a dírky časem zarostou.

Manžel má krevní skupinu AB+, já 0-. Děti obě mají A+. Takže z tohoto článku plyne, že děti nejsou mé ani manžela. 😄 No větší blbost jsem nečetla. 😄😄😄

Já měla 18 let, partner 33 let. Při nedělním obědě u rodičů partnera padla otázka. "Kdy budeme mít konečně vnoučata?" Pamatuji si, že jsem hypnotizovala nudle v polévce a pak jsem ze sebe dostala. "Děti bych chtěla až po svatbě." Pak dlouhá chvíle ticha, kterou přerušil přítel. "Tak já si tě teda vezmu, když to musí bejt." Nic jsem neřekla, nepokládala jsem to za nabídku ke sňatku. U dezertu mi tchýně řekla, že do měsíce bychom to mohli stihnout, že mi pomůže s přípravou. Po obědě jsem si rychlostí blesku zabalila všechny věci do igelitek a utíkala domů. 😄😄😄