Ke komentáři snad jen pár poznámek. Nejde o černobílý konflikt a Viktor Orbán určitě není otravný hmyz. Jen z pohledu souseda se snaží zabránit tomu, aby se válčiště nepřesunulo i na území Maďarska. Prostě základní národní zájem. O totéž se snaží R. Fico pro Slovensko. Válka skutečně trvá nejméně 11 let a začala tím, že čast ukrajinských nacionalistů podporovaná významnými penězi z USA, jak prohlásila Victoria Nuland 4 mld USD, provedla na Ukrajině státní převrat a zakázala občanům Ruské národnosti mluvit svým mateřským jazykem. Už tenkrát jsem napsal, že to je jako zakázat Čechům mluvit česky na Slovensku a Slovákům mluvit slovensky v Čechách. Problém byl v tom, že na Ukrajině, ti co neposlechli tak buď byli upáleni v Domě odborů nebo byli vystaveni vojenským útokům v oblasti Luhanska a Dombasu. A rozhodnutí J. Bidena není nějakým vyslyšeným přáním dávno nelegitimního V. Zelenského, ani ve prospěch Ukrajiny a jejích obyvatel, je to jen vykopání hlubšího příkopu nebo chcete-li házení klacků pod nohy tomu, kdo vyhrál volby v USA. A také strachu, že D.Trump bude chtít od J. Bidena vysvětlit podivné nákupy jeho syna na Ukrajině.
VF
Naprostý souhlas. Já rovněž stále opakuji, že nikdy není vše jen černé a bílé. Přitom vměšování USA a EU do Ukrajiny (politicky, vojensky i finančně) byla už dávno věc veřejná, ale dosud zamlčovaná.
Jj to máte sice pravdu, ale taky se mají zákazníci nějak chovat. V řadě zemí je to, co popisuje v článku, považováno za vrchol neslušnosti.
I vy máte pravdu. Že by se zákazník měl nějak chovat je sice sympatické, ale to podnikateli spílajícímu zákazníkům asi nepomůže. Naopak, i ty poslední si tím odradí.
Holt ten případný zisk, ale i ta případná ztráta, je jen v jeho rukách, jeho svobodným rozhodnutím.
Já tedy nevím, ale snad žijeme v kapitalizmu, kdy každé podnikání je založeno za účelem tvoření zisků. Takové podnikání tedy funguje na principu nabídky a poptávky. Pokud poptávka chybí, pak je v oblasti nabídek (restaurací) už mnoho, nebo nabídka neodpovídá poptávce. Tak jako tak, je to o svobodném podnikání, tedy i o svobodném riziku. Ale vyčítat hostům, že málo utrácí, je sice možné, ale krátkozraké...
Jestli to spíš nebude nechuť občanů mít tu cokoliv nového, ať už Gigafactory v Líních, Dolní Lutyni, nebo park větrných elektráren kdekoliv?
Já zmiňoval potřebu našich českých schopností (nikoliv zahraničních) a hlavně zvýšení přidané hodnoty práce a snižování nákladů na provoz státu (omezováním byrokracie) například. A samozřejmě i potřebu zvýšení vědecké efektivity VŠ v praxi.
Jen vykazování stále vyššího počtu absolventů VŠ je možné, ale když nevytvářejí patenty a inovace, jsou té stále víc zadlužené zemi málo platné!
Zatím co my v ČR rozvážně plánujeme, že technologicky každého doženeme a předeženeme a naše univerzity budou z 400tého místa, někde v první desítce, tak ti ostatní už dávno neplánují, ale konají... Skutečností Fialovi vlády je tedy opak, zaostávání, pokles reálných mezd a ekonomické výkonnosti a stále nízké přidané práce a produktivity práce. A aby toho nebylo málo, stále se neúměrně zvyšují náklady na státní správu a hodně! Tedy, žádný pokrok, ale jen zadlužování a navoněná bída!!!
Nezlobte se na mě, je mi 40, školu jsem milovala, dnes bych se klanila učitelům tehdejší doby, co mě naučili a děkuji jim, ale postupem času si uvědomuji, že nikdo nehodnotil můj úspěch, př 20 příkladů - 4 špatně a hned 5, víte co to znamená? Dle školského hodnocení, že vlastně nic neumíte, nikdo nekouká na těch 16+ správně vypočítaných a tady vidím největší problém....
Z vašeho příspěvku plyne, že vás učitelé mimo matematiky učili i psychické odolnosti. Myslím, že tato odolnost je vám dnes (aniž byste si to uvědomovala) daleko užitečnější, než ty vypočtené příklady. Není nad psychickou odolnost, zvláště v tomto hektickém a digitálním světě chaosu.
Dovolím si poznamenat, že na středních školách už nejsou takové děti a mentálně nejsou tak nízko, aby se smáli odpovědi, že někoho stresuje jednání a přístup tělocvikářů. Ten je totiž často vysoce demotivační a dokáže otrávit přístup ke sportu natrvalo. Mně to trvalo také velmi dlouho a dělám ho jen z povinnosti, a to jsem ročník 82. Tyto průzkumy probíhají anonymně písemnou formou zaškrtnutím nejvýstižnější odpovědi, takže nikdo nic před nikým nahlas neříká.
Každého z žáků a studentů baví něco jiného. A tomu lze vyhovět na hodinách tělocviku jak? A pak, tělocvik je také o tolik důležitém (v životě) posilování psychické odolnosti.
Ono to tak vypadá, že víc slovní hodnocení požadují rodiče, aby se sami ze známek svých dětí nehroutili. A někteří učitelé těch moderních přístupů, co dosud nepochopili, že z dětí tak děláme psychické trosky. Bože, jak jsme my starší mohli se známkami žít??? Asi by jsme měli chtít nějaké odškodnění za to školní týrání známkami, no né...
Překvapuje mně, jak se počítá kolik chlebů či benzinu si koupíme za tehdejší a současný plat. Ano, mnohé je dnes levnější, ale zase bydlení, školní výlety, dětské kroužky a pivo v hospodách jsou dnes až moc drahé a vyčerpávají často až 60% dnešních příjmů. Pak má mnoho lid problém koupit i ty věci dnes levnější. Nikdo ale nezohledňuje to nejzásadnější a to časový odstup o 35 let dál. A hlavně, kam se za posledních 35 let posunul přístup k té základní lidské potřebě - dostupného bydlení. A v tom je hlavní ukazatel rozvoje a vývoje státu, spokojené společnosti!
Pamatujete, jak se v 80-90 letech mocnosti USA a RF domlouvaly před TV kamerami na odzbrojování, tedy na snižování vzájemného ohrožení a zbytečných státních výdajích? Pak odkud odtáhli Rusové, tam se začali umísťovat základny USA a zbrojařský kolotoč se tak opět pořádně roztočil! No a nyní stojíme na prahu 3 světové války a heslo dne je - zbrojit, zbrojit a zase jen zbrojit!
Dobře, a když dojde k eskalaci války na celé území Evropy a posléze nastane válka atomová na celém světě, pak se stane co? Konečně ten vytoužený světový mír???
2
Sledujících
0
Sleduje
2
Sledujících
0
Sleduje
Otázkou je, když nějaká žena k životu nepotřebuje muže, zda o tu ženu vůbec mají muži zájem? A stejně naopak. Každý máme nějaké své povahy, zkušenosti a rádce, a podle toho jednáme, někdy dobře, jindy špatně. Prostě, to je život.
A jak se říká, i tesař se někdy utne...