U výpočtu BMI jste zapoměl dodat že výšku v metrech musíme umocnit na druhou

Komunistická architektura byla ve své době opravdu nejhnusnější. Bohužel současné stavby logistických center kolem měst s obřími skladišti a parkovišti svou hrůzností komunistickou architekturu ještě dalece překonávají.

Spekulace o trojské válce a její přirovnávání k současnosti mi připadá jako nesmysl. Trojská válka je legenda, nikoli historie. Ale jinak naprosto souhlasím.

Taková ideologická agitka pro děti. Nic nového nic tak hrozného. Prostě na to nepůjdu a hotovo. Já když byl malý (80 léta) tak frčely komunistické dětské knížky Čuk a Gek, Timur a jeho parta a malý Bobeš. Nevím co bych o nich řekl bez použití vulgarismů. Tahle sněhurka bude něco takového ale nevěřím že by dosáhla takové hlubiny jako Bobeš. Navíc jsme to měli ve škole jako povinnou četbu a nesmělo se to kritizovat.

Odkaz  

Díky za povedenou propagaci. Pěkné. Škoda že je paní z Karviné, jinak bych ji volil. Takhle to aspoň hodím jejím kolegúm že strany.

Pan náčelník má můj respekt bez ohledu na rodinnou situaci. Souhlasím s většinou jeho názorů. Ale měl by trochu potrénovat rétoriku:

„Ne vše v životě vychází tak, jak bychom si přáli. Ani moje manželství není výjimkou."

To je dost nešikovně řečeno. Vyplývá z toho, že když v životě něco vychází podle přání, je to pouze výjimka. Určitě to tak nemyslel.

Do sportu politika nepatří. Ale v hokejovém týmu je 22 hráčů na každé straně. Ti dělají sport. Pro všechny ty miliony ostatních diváků mistrovství světa není žádný sport - je to podívaná. Ta bývá spojena s propagací ledasčeho. Podívejte se na okraj svého monitoru co tam najdete za reklamu. Když se to někomu hodí, může skrze "sport" tlačit i politickou propagandu. Je dobře že Rusko nebylo vpuštěno do tohoto divadla. Ještě lépe by bylo, kdyby si všichni šli místo sledování MS raději opravdu zasportovat.

Umění má v lidech vzbuzovat pocity. Ty můžou být třeba negativní. Tato paní rozhodně umí vzbudit v mnoha lidech mnoho různorodých emocí a je velmi výrazná. Některým lidem se to líbí, většině se to nelíbí, mnohým se z toho dělá skoro fyzicky nevolno jako třeba mně. Já to považuji za horror, asi jako filmy s Vetřelecem. Nestvůra, která vytváří děsivé ale zároveň přitažlivé umění.

Dneska jsem starej fotr a za komoušů jsem byl mladej kluk. Takže bylo líp. A nejhorší je dneska ten internet plnej diskutérů. To za komančů nebylo.

Mňam!

Odkaz  

Teorii ploché zemi nemá vůbec smysl vyvracet. Zastánce ploché země žádné argumenty nepřesvědčí. Myslím že většina plochozemců v plochou zemi ani nevěří, jen se snaží upoutat pozornost. Nejlepší přístup je plochozemce úplně ignorovat. Rozhodně ne o nich psát varovné články

pro srovnání:

Alkohol je hnus

Myslím že bychom měli spolupracovat s Ukrajinskou armádou a pomoci jim s mobilizací bojeschopných Ukrajinských mužů žijících na území ČR. Je to ošklivé nepříjemné a smutné ale taková je válka. Ukrajince mám rád, ale nechtěl bych jim pomáhat se vyhýbat povinnosti k jejich zemi.

Podvodník podvádí protože je zlý. Podvedený se nechává podvést protože je hloupý. Oba dva na podvodu nesou půl viny.

Nacionalismus je hnus, národ je sprosté slovo, a národní obrození bylo největším omylem 19století.

Píšete opravdu o svém nejnechutnějším zážitku? Ta parní lázen zní tak trochu nechutně podle vašeho popisu, ale pokud jste nikdy nic nechutnějšího nezažil tak vám gratuluji. Můj nejnechutnější zážitek v životě byla klobása ze stánku v Praze na výstavišti v Holešovicích. Měl jsem po ní otravu jídlem a strávil jsem dva týdny v křečích. Má někdo ještě nechutnější story?

Nejen detaily transportu munice ale i to, že vůbec nějakou munici nebo jakýkoli jiný vojenský materiál někam posíláme, má být utajené. Jediné spolehlivé informace by se správně měly objevovat pouze v tajné šifrované komunikaci mezi zasvěcenými osobami. Pokud se objeví na veřejnosti, mělo by to být s dostatečným časovým odstupem, po akci.

Když jsem měl první mimino, vezl jsem ho jednou nebo dvakrát v kočárku a zjistil jsem že kočárek je zbytečný nesmysl, který komplikuje život všem okolo, ještě víc dítěti a ze všeho nejvíc rodiči. Takže jsem kočárek zahodil a dokud byly děti maličké, nosili jsme je v šátku, později v nosítku na zádech. Když už uměly trochu ťapat, tak střídavě šly samy nebo jely za krkem "na koníčka" A jakmile to bylo možné tak už musely chodit po svých. Vřele doporučuji.