Tak ona jsou i označení jako čeští, moravští nebo slezští Němci problematická, protože vycházejí z českého nacionalismu. Zatímco se část Bohemie česky nazývala Německé Čechy, byli nejen její obyvatelé nazýváni česky českými Němci, přičemž v Němčině zní obojí „Deutschböhmen“. Z hlediska českého státu a jazyka by tedy měly být nazýváni německými Čechy (Deutschböhmen), Moravany (Deutschmährer) a Slezany (Deutschschlesier).

Jinak Sudetoněmecký Landmanšaft se sice vzdal nároků ale jen za své členy. Protože se jedná o spolky, nemohou mluvit za všechny potomky takzvaných sudetských Němců. A to vám říkám jako někdo, kdo umí Sudetoněmecký landmanšaft ocenit, byť už se dnes jedná spíše o spolek důchodců a politicky jsem jakožto člen německé SPD na opačném spektru.

Dekrety ani jejich přímé dopady zrušit nelze, protože bezprávím o dvě až čtyři generace později nelze napravit bezpráví. Dalo by se ale přemýšlet o zjednodušeném udělení občanství.

Nechte si v Německu zapsat doby pojištění z ČR. Pokud jste studovala, nebo byla na střední ještě po 17. roce, tak se vám může započítat i tato doba. Je třeba podat žádost.

Obraťte se na ombudsmana. ČR tu dobu 10 let pojištění na Slovensku musí uznat.

Takže má podle Vás vysokoškolské studium být záležitostí děcek z bohatých rodin?

A co takhle sociálním stipendiem a bezúročnou půjčkou? Prospěchová stipendia by neměla hradit nezbytné životní náklady spojené se studiem ale být bonusem navíc.

Kamarád měl nárok na cca 5000,- ubytovacího stipendia za celý akademický rok jen kvůli změnám stanov Univerzity. Na sociální stipendium nedosáhl, protože ve třetím kvartálu pracoval a měl více než 1,5 násobek životního minima. Studium vzdal. Kdyby začal znovu, už by nic nedostal. Jeho matka pracuje kvůli úrazu zad a operaci na částečný úvazek, od otce neviděl nikdy ani korunu na výživném.

Často se stává, že právě studenti z chudých, kteří si jsou vědomi hodnoty vzdělání, jsou finanční situací donuceni nedostudovat, studovat déle, popřípadě měnit obory. Pokud vám chybí peníze, horko těžko budete konstantně dosahovat dobrých výsledků.

Prospěchové stipendium má zůstat prospěchovým. Chudým studentům má zase pomáhat sociální stipendium, které by zase ale mělo být možné o to prospěchové navýšit. Sociální stipendium je ale třeba zreformovat a doplnit o státní bezúročnou půjčku, přičemž by horní hranice splatné částky měla být zastropovaná.

Abyste měl dobré studijní výsledky, nesmíte mít existenční potíže během studia. Na „věčné studenty“ lze rovněž nahlížet tak, že se nevzdávají a i přes těžkosti spojené s jejich socioekonomickým původem zkouší dál dostudovat a tím si trochu kompenzovat ztracený čas tím, že jednou snad budou vydělávat více.

Dávky by neměly pomoci jen přežívat ale měly by poskytnout i šanci pro případnou rekvalifikaci (a tím i zkrátit délku pobírání samotných dávek)

. Měly by tedy pokrýt základní životní náklady. I v nezaměstnanosti by se vedle toho měla objevit možnost si do určité výše přivydělat (do cca 10-15 hodin týdně), přičemž by bylo v pořádku, kdyby si stát nad určitou částku vzal opět zpátky.

Neměl bych problém s tím, kdyby stát v době pobírání dávek mohl nařídit pracovní povinnost. Nicméně jen do částky odpovídající vypláceným dávkám, aby nedocházelo ke zneužívání moci úředníky.

Současná vláda slíbila studentům a absolventům znovuzavedení náhradních dob za dobu studia pro výpočet starobního důchodu. Slib nedodržela, protože se jich samotných většinově netýká.

Problém bohužel nevznikl za vlády ANO, ale je už tak nějak zakořeněný od devadesátek. K prohlubování dochází konstantně od dob druhé Topolánkovy vlády. ANO studentům přineslo přinejmenším slevy na jízdném, které zvýšily mobilitu studentů.

4200,- z 20000,- odpovídá 21% dani.

V ČR v dnešní době už studium rozhodně tak moc zvýhodněné není. Nanejvýš studenti pracující na dohodu mohli být osvobozeni od daní a odvodů na sociálním a zdravotním pojištění, což se ve výsledku zase až tolik nevyplatí. Když ale nemáte na výběr, necháte se vykořisťovat. Jediný, kdo na tom vydělá jsou zaměstnavatelé, kteří mají levnou pracovní sílu. Ať už je zaměstnavatelem soukromník, nebo stát.

Problém ovšem spočívá v tom, že se doba studia v dnešní době nezohledňuje jakožto náhradní doba pro důchodové pojištění. Takže pracujete, abyste mohla studovat, což zase děláte, abyste mohla později pracovat za víc a pokryla ztrátu ze studií a tak trochu i ''dohnala čas''. Čím chudší byla rodina, tím máte více co dohánět, pokud jste to po počátečních neúspěších nevzdala.

Magisterský titul a poslední ročník střední školy stály cca 5 až 7 let života a doby odvodů. Je vám mezi 25 až 30 lety, podle toho, jaké jste měla zázemí, a stát vám nabídne nástupní plat kolem 29.000Kč hrubého.

Abyste si dorovnala ztrátu v důchodovém pojištění za 5 až 7 let, musela byste doplatit aktuálně něco mezi 184.680Kč až 285.552Kč, přičemž vás a/nebo vaše rodiče vaše studium samotné odhadem přišlo na dobrých 700.000Kč až 1.000.000Kč.

A vy se vysokoškolským absolventům divíte, že se nechtějí spokojit s platy kolem 29.000Kč hrubého? Já bych pod 40.000Kč nešel.

Já z toho webu měl popravdě taky spíš srandu. I tak mi ale přijde vcelku přes čáru seznamy podobného rázu vést. Ti známí, kteří tam byli, se cítili spíš ''polichoceni''. 😄

Pán byl snad autor toho webu? :D

Kdyby na tom webu bývalo přistálo vaše jméno, fotka i osobní informace, tak byste asi mluvil jinak.

Značná část lidí tureckého původu žijících v Německu jsou zkrátka už dávno Němci. I kdyby vedle německého občanství opět nabyli občanství turecké. Ne Turci s německým občanstvím žijící a připravující kebab v Německu, nýbrž Němci. To, že jsou vedle toho i Turci, není negace jejich příslušnosti k německému lidu.

Právě že je taková povinnost v Německu u personifikovaných dokladů je. V ČR vám také personifikovanou jízdenku bez dokladu nevydají, ani ji nenechají vás ji uplatnit. Tedy musíte mít alespoň nějaký oficiální průkaz, kde bude stát jméno, datum narození i fotografie. Čili občanku nebo pas můžete nahradit jinými průkazy, přičemž na některých je údajů víc.

Jen u studentů si většinou vystačí s průkazem studenta, na kterém datum narození většinou není. Požadovat ale mohou obojí. Teprve od příštího akademického roku bude většina studentů německých univerzit a škol oprávněna jezdit jen se studentskými průkazem, protože bude obsahovat natištěné informace o jízdném navíc. V současné době máme regionální jízdenky s možností rozšíření na celostátní jízdenku na celkových 49€ měsíčně. Od příštího semestru to by snad už všichni studenti měli mít jen celostátní jízdenky za 29€ měsíčně.

Nevím jak ve Švýcarsku ale v Německu máme také personalizované jízdenky. Bohužel jsem byl svědkem obdobného případu, kdy jeden cestující vynechal prostřední jména a průvodčí ho nechal zaplatit novou jízdenku s pokutou. S přivoláním policie bývá potíž v Německu v tom, že pokud dá průvodčímu zapravdu, tak se jedná o trestný čin. Takže se to snažte buď vyřídit namístě nebo posléze s dopravcem, (kterého jen tak nezastihnete).

Na druhou stranu se vám v Německu nikdy nestane, že by se vám kvůli jízdě načerno zadlužilo nezletilé dítě. Dopravní podniky je sice pokutovat zkouší, nicméně neplnoletí tu nemohou uzavřít smlouvu, z níž by vznikl dluh, takže u soudu dopravní podnik nikdy nepochodí.

Už jste někdy střílel nebo viděl střelbou prakem? Ne tím, co se natahuje ale takovým, u kterého se využívá odstředivé síly? Tak kolo kamionu je takový mnohonásobně silný Davidův prak, pokud se do jeho dvoukol vklíní kámen. Protože se nepočítá jen s rychlostí kamionu a auta ale rovněž s otáčivým momentem kol kamionu a odstředivou silou. Ten kámen musel letět rychlostí mnohonásobně převyšující součet proti sobě jedoucího auta a kamionu.