Ústupky územních celků se musí řešit zvlášť, protože Ukrajina do NATO nepatří a nikdy tam nebude, a na ten jeho podivný plán vítězství může ukrajinský prezident zapomenout,protože to už dávno není v jeho rukou,tak jak mu to koneckonců všichni naznačují!

Zajímavé je, že když se zeptáte místních Britů, tak každý vám odpoví, že je hrdý na svou zemi, je hrdý na to jak Ukrajině pomáhají, že je v tom nenechali. Jsou pyšní, když vidí podobná videa, že to jejich země dodala tyhle tanky, tuhle techniku a tuhle pomoc. V Londýně v den výročí útoku byl před ruskou ambasádou jeden pruh namalován žlutou a druhý modrou barvou, aby místní vyjádřili podporu Ukrajině.

A Česko? Tady se nám shází několikatisícová skupina nenávistných, uřvaných, agresivních, ukňouraných dezolátů, která brečí, že to Ukrajina může za to, že nemají na komfortnější život, že to, že někomu naše vláda pomáhá je špatně. Lidé, kteří neváhají napadnout auto s ukrajinskou SPZ jenom proto, že je dotyčný ukrajinské národnosti. Lidé, kteří zaútočí na Národní muzeum aby strhli ukrajinskou vlajku, která tam stojí jako vyjádření solidarity a podpory napadené zemi. Tito lidé nejsou nic jiného než zbabělci, kteří mají tu drzost sami sebe nazývat vlastenci. Houby vlastenci, nebojují za Česko, bojují jen za svůj komfort, za svůj kus žvance a nejsou ochotni se s kýmkoliv dělit, komukoliv pomáhat. Tito lidé nejsou hrdí, že Česko pomáhá Ukrajině, štve je to, nenávidí Ukrajinu a byli by nejraději, kdyby zítra vyšla zpráva, že ji Rusko donutilo ke kapitulaci a celou obsadilo...

Tento póvl nám v zahraničí dělá permanentní ostudu, protože je to to, co je pak z Česka nejvíce vidět. Příšerně se tu za ně stydím, když se mě přátelé ptají na to, co se to v Česku pořád děje...