Cesta do pekel bývá dlážděna dobrými úmysly. Co abychom se podívali na zahraničí? Nikde se to neřeší takto. Bývá zcela běžné, že v jídelně se dávají saláty a je tam salátový bar k volnému použití a dost se používá. Stejně možnost výběru různého jídla. A děti zde jedí zdravěji. Filozofie, že děti dostanou to zdravé na talíř a musí se přizpůsobit názoru odborníků na zdravé jídlo, je pitomá. V běžných ZŠ ve vyšších stupních třeba 80% dětí do školní jídelny nechodí... protože jim to nechutná a za ty peníze (+ něco k tomu) se najedí jinak. Nechutná jim to, protože i ten stávající spotřební koš nutí vařit z věcí, které běžný člověk nejí a to co nejlevnějí. Mimochodem třeba ve Skandinávii se vůbec teplý oběd moc nedělá, děti jedí sendviče z domova, někde dostávají švédský stůl zadarmo (tedy na výběr jídlo a mohou si vzít, co chtějí sami), včetně snídaně a svačin (jen někde). Jen v česku se klade důraz na teplý oběd. V Německu mají úsloví: žereš jako Čech. Už ve středověku bylo totiž česko vyhlášeno obžerstvím. A myslím, že teď je problém v přeregulovanosti. Kdyby se podstatně omezil spotřební koš, jistě by se nevařila dětem jen pizza a hamburgy... Donutil bych ty odborníky, aby se napřed stravovali třeba rok ve školní jídelně a pak až něco regulovali. PS Jsem ředitel školy.

Myslím, že studie se zaměřovala hlavně na mladé. Jiná situace by byla, kdyby se zaměřovala na ženy 50+. Bylo by zde asi větší procento těch, které by zjistily, že se rozhodly nezrale. Jinak ovšem ve všech dobách bylo jisté procento bezdětných. A docela velké. Šlo ovšem dost o ekonomické důvody, ne ale výhradně.

Problém je úplně jinde. Málo pedagogů chce ředitele dělat. Do většiny konkurzů se (dle údajů ČŠI) nepřihlásí vůbec nikdo, či jen 1 kandidát. Jen do malé menšiny více než 2. A to ještě často to jsou absolutní mimoňové, nebo se schopný přihlásí a pak nenastoupí (dělá víc konkurzů, radši jde jinam). A to i na velkých pražských školách s poměrně vysokými ředitelskými platy (včetně odměn cca 95 tis/měs), nejde jen o situace v Horní dolní. Dobří učitelé chtějí učit, ne dělat blbce v administrativě a řešit konflikty. Prostě na to nemají obdarování a chuť, zkušení starší si vydělají dost i učením, nevyplatí se jim jít do výzev. Moje kamarádka, ředitelka poměrně velké pražské školy, vypráví, jak ji štve, že učitelé ani neodnesou květináče s kytkami na konci školního roku na dvůr, aby je mohl školník o prázdninách zalévat, dělá to sama... Taky občas sama odklízí sníh... Běžné je v jiných zemích, že zde je manažer školy a vedoucí učitel (asi jako ředitel nemocnice a šéflékař, dále primáři). Je veliký objev a diskuze, že ředitel ZŠ potřebuje aspoň schopnou sekretářku... To ale tedy potřebuje také peníze... Důvody, proč vyspělé země dávají do školství asi dvojnásobek, jsou zcela racionální. Mj. vesnické školy v méně obydlených územích potřebují jistě i školní autobusy... to je v Evropě zcela obvyklé.

Svět je veliký, lidé hrozně různí. Domácí vzdělávání je samo o sobě v některých případech velmi dobrá alternativa. Problém je ale v tom očekávání, že se dítě dobrovolně všechno samo naučí ve svůj čas. To samo o sobě není myšlenkově spojeno s domácím vzděláváním. Jde o koncept tzv. unschoolingu. V některých výjimečných případech to funguje dobře, většinou ale ne. Produktem tohoto přístupu může být dítě, které ještě v 5. třídě neumí číst a psát. Ještě k tomu nenašlo v sobě motivaci. A které přes veliké (či aspoň průměrné) nadání se nedostane na střední školu. Drtivá většina domškoláckých rodin se učí úplně normálně jako ve škole a většinou mají dobré či srovnatelné výsledky. Některé z nich ze zcela racionálních důvodů, kdy jinou možnost nemají (zaměstnání rodičů, zdravotní stav a pod.).

Když píšete, snažte se rozumět, o čem píšete!!! Americká High school není univerzita, ale naše střední škola.

Skoro všechno špatně...který senzacechtivý vůl to psal? Nejde o brouky!!!! Jsou to ploštice, ne brouci! Kypr není jimi zaplavený, podařilo se objevit jen 7 kusů. Jsou sladkovodní, v mořské vodě nežijí, tak řeči o pobřeží jsou mimo. Na Kypru žádná jezera se sladkou vodou na koupání nejsou, jen malé nádrže plné řas a vodních rostlin, těžko by tam turista strčil nohu. A rozhodně tam není dost kořisti, aby takových zvířat tam mohlo být hodně. Jde jen o kuriozitu. Spíš už Itálie, Chorvatsko, Řecko i tam to ale není běžné. Jo a mezi etymologií a entomologií je fakt rozdíl....že redaktor neví nic o entomologii chápu (jen by neměl o hmyzu psát), ale snad by mohl vědět něco o etymologii?

Celá záležitost budí spíše otázky a rozpaky. Rozhodně se nedá vyvozovat nic o situaci v rodině. A policie není rozhodně řešení. Spíše by bylo na místě vyšetření dítěte psychologem, psychiatrem. Těch důvodů dětské reakce může být mnoho a je třeba zjistit více. Policie to jistě nezjistí. Policie je tlak na rodiče. Ale co rodiče udělají, aby dítě nemělo agresívní výstupy ve škole? Sami asi nic. A opět to míří k odborné pomoci. K čemu je tedy tam ta policie vlastně dobrá? Škola tím vytváří spíše hlubší problémy do budoucnosti. To dítě vyčleňuje ve..4. třídě do kategorie problém pro policii. Protože podobné akutní dětské problémy není schopná v rámci školy vyřešit a ani je řešit nehodlá. Hodí to na policii a na rodiče. Ještě si to nechá posvětit od zřizovatele. A vytvoří mediální kauzu. To ve škole není žádný odborný pedagog s výcvikem ve výchovném poradenství?. Místo policie by měl být ve škole psycholog a funkční speciální pedagog (aspoň na část úvazku).

Ředitel jiné ZŠ a zároveň psychoterapeut

Takto se to poznat nedá. O gymnázia je zcela enormní zájem, v Praze mnoho zájemců ztratilo naději a raději již předem preferovali méně prestižní školy. Kdyby byla mnohem větší kapacita, rozhodně by se naplnila. Mimo jiné i o tisíce ukrajinců, kteří drtivou většinou zůstali mimo možnost studia, dále o velké množství zájemců ze Stč. kraje. Toto není argument. Chtělo by to tvrdá data.

Dost povrchní. Především už ve středověku se věřilo, že dotekem původního kousku dřeva se duchovní síla předá jinému kousku dřeva. Jde tedy o dotýkané relikvie, což věděl i Kalvín. U Kalvína jde o řečnickou nadsázku, není možné jeho vyjádření brát doslova, nebylo tak míněno. Několik kousků bude po Čechách, to bych čekal, že v dobrém článku bude. Často na místech, kde byste to nečekali, například Kladno.

Ano, peníze za doučování mohou být špatně utracené. Ovšem stávající stav je dlouhodobě neudržitelný, máme desetitisíce dětí, jejichž hlavní perspektivou je, se ve škole propadáním dočkat 16 let a získat na pracáku sociální dávky. Pokud je v 16 dívka těhotná, tím lépe, dávky budou vyšší. Jejich rodiče i prarodiče již takto trvale žijí. Stojí to mnoho miliard každý rok (odhad asi 50) a částka vzrůstá. Je nutné protrhnout takový začarovaný kruh. Doučování a motivace k učení může být cesta. Pokud aspoň malá část dětí se chytí, částka je dobře utracená. Platit jim dávky celý život by stálo mnohonásobně víc. A ano, moc fér to není. Život není fér, většinou ti schopní a pracovití se nadřou víc. Je to dobrý 1. krok, pokud se to osvědčí, bude nutné to masívně dotovat ještě řadu let. Jiná cesta ven z toho, podle mne, není. Třeba ještě nějaký tlak na nepracující, ovšem oni částečně opravdu nejsou schopni doučovat své děti. Chybí jim především motivace a víra, že je vzdělání něco potřebného a dobrého... Bez doučování se z tohoto narůstajícího problému nedostaneme...Mělo se začít již dávno.