Tři papaláši pózují u koše s jídlem z lidové sbírky před cedulí "Ministerstvo práce a sociálních věcí". K zamyšlení to myslím je.. Chápu to tak, že ministerstvo přispívá těm bankám penězi, ale to je i nadále k zamyšlení.
*
Někdo se rád dojme, jak jsme se semkli a pomohli, zachránili.. jiný je méně emotivní. Já sám nikdy neodmítnu finanční pomoc, kdokoliv si řekne, tady na malém městě je to jenom párkrát do roka, a i jinde občas nějakou korunou přispěju, ale na sypání rýže do sbírkových boxů mě neužije. Banky by možná taky raději přivítaly cash před nárazovou sbírkou, takový je to myslím trochu scénář z Formanova filmu:
"To nejsou žádný peníze, to sou ňáký papírky todleto."
"Ale dědo, to jsou lístky do tomboly, na to můžete vyhrát spoustu krásných věcí."
Nechci působit arogantně, bylo v mém životě období, kdy jsem se živil darovaným jídlem, jenom mi zkrátka formát materiální, a nikoliv finanční, sbírky připadá vhodnější bezprostředně po nějaké přírodní pohromě. Sbírání konzerv pro chudáky je smutná vizitka naší současnosti, jakkoliv je zaštítěná samotným Jurečkou. Dovedu si ale představit, že kdyby se sbíraly peníze, tolik by to nevyneslo. Nevím.
Toliko úvod, závěrem lze jen poděkovat těm, kteří sbírku pomáhali uskutečnit, poděkovat také všem, kteří místo řečí přispěli, a popřát jim, aby na tom příští sbírku byli nejen finančně tak dobře, aby mohli přispět opět..
Kdo trochu zná Bondyho myšlenky, a že jich nesepsal málo, dobře ví jak průrazné a nadčasové jsou. Těžko je pak možno se o něm vyjádřit jako o samolibém plagiátorovi, či zmínit jeho pozdní tvorbu jako dílka obskurní.. Bondy myslel v horizontech tisíců let v případě člověčí problematiky, zároveň komentoval aktuální vyhlídky, a v jeho ontologických spisech myslel zcela všestranně křížem krážem přes vše co jest, a vše co tomu "předcházelo". Jako vydatný substrát pro další úvahy o povaze světa jako takového, a o lidském údělu v něm, je Bondyho dílo podle mě schopné nasytit každou vnímavou a hladovou mysl podstatně líp, než z článku vyznívá.
Že Bondyho ošklivě poznamenal totalitní režim? No to nebyl sám, na lidi kteří vyčnívali režim jistě tlačil víc než na tichou většinu, a světe div se, někteří se s režimem trochu ušpinili. Soudit by Bondyho myslím mohli ti, kterým ublížil, je trochu bizarní představa že by se k tomu měla vyjadřovat zase ta mlčící většina, resp. vyjádřit se jistě může, ale za mě takový názor není příliš směroplatný, speciálně v situaci, kdy 99% těch, kteří by se eventuálně nad Bondym pohoršovali, nemá sebemenší páru o tom, o koho se vlastně jedná.
Mě to třeba taky mrzí, že Bondy nebyl lidsky takovým vzorem, jakým by jako filozof měl být, ale nemůže-li být pro nás vzorem Bondy sám, jeho myšlenky přesto mohou být dobrým vzorkem k tématu: Jak důsledně myslet.
*
Když je dnes člověku dvacet, chce se mu hnusem zvracet..? Platí to stále, anebo už mají mladí lepší vyhlídky? Lidstvo obrovsky materiálně a technicky pokročilo, ale mír a blahobyt často dost zaostávají 🙁
Alkohol se asi hodně podepsal na zdraví Filipa Topola, který zemřel v roce 2013 ve věku 48 let. Lidí co pijou spíš hodně není tak úplně málo, zmiňuju F. Topola, protože o devastaci alkoholem napsal, a v roce 1999 na desku Střepy nahrál, vynikající písničku, Sprostý pití. Každý ji známe, a kdyby náhodou někdo nevěděl 🙂, tady je link:
Filip byl v české muzice naprostá jednička, těch je sice vždycky víc, a díky za to, ale on byl jednou z nich.
Celé tři květiny, a z nich až sto gramů huleního již nebudou více skutečností protistátní! Stejně o tom pořád dokola diskutují, furt zaseklí někde mezi třema a pěti kytkama, jenom aby vykázali aktivitu.
V situaci, kdy je alkohol bezmála podstatou národních zvyklostí, je debata o nějakém zakazování konopí krajně nemravná. Jsou na světě země, kterým se lépe daří držet prst na tepu doby.. Česko mi připadá tak o třicet let pozpátku, ale mohlo by to být i horší.
Tři kytky je fakt málo, leda by to byly opravdu veliké opice, ale to se často nepodaří, a padesát či sto gramů hulení na rok taky nic moc. Z toho jde myslím vidět, jakou váhu (ne)přikládají hlavy pomazané příslušným diskuzím, že je jim popravdě jedno, jak nerealistické jsou jejich návrhy, hlavně že se žvaní, to nás dobře živí.. dělají se ústupky, vychází se vstříc, dojednávají se kompromisy. Skutek utek - jak dlouho už se v Česku řeší problematika konopí, a ve zprávách je další trhák: Za tři kytky už vás váš stát, možná, nebude šikanovat.. Za mě toto není pokrok, ale konzistentní výsměch shora. Asi tomu celému málo rozumím. Já bych vážně čekal, že stát, v zájmu vlastní budoucnosti, půjde v první řadě po chlastání, které ho rozkládá tak, že lip to umí už jenom korupce. A stát zatím složitě donekonečna přemílá, kolik kytek na malé zahrádce ještě nenapadá jeho integritu..
Kdyby ti, co jsou u kormidel, makali tak, jak se maká tam, kde se fakt musí makat, tak je Česko dávno někde úplně jinde. Kdybych byl ministr nebo tak něco, a chtěli by po mně, abych jako vážně řešil, jestli tři anebo pět kytek, tak natruc spáchám harakiri.
Pana Petera Bence neznám, ale teď už o něm alespoň vím, tak díky za článek.
Za starých časů platíval za nejrychlejšího klavíristu Art Tatum, kdosi kdysi podle Arta zaváděl novou fyzikální jednotku - bylo to nějak tak, že jeden Tatum je nejkratší rozlišitelný (a zamýšlený) časový interval mezi dvěma následujícími tóny, je to i rozvedeno na Wiki. Vzpomínám teď i na Dona Pullena, ten hrával hodně zběsile, takže by mu určitě taky napočítali mraky úderů, ale on už se do toho opíral více prsty, zatímco Art ještě postaru poctivě vyťukával notičku po notičce.
Určitě by se dalo vzpomenout více nesmrtelných jmen, které jejich nositelé proslavili rychlou technikou, jenže já mám pomalou hlavu, která rychle dovede jen zapomínat.. Hudba ale tak úplně není jen o technice, natož o rychlosti, to je známé, píšu to proto, abych mohl do třetice pochválit pro změnu pomalého klavíristu, kterým byl nezapomenutelný Thelonious Monk, muž, který také vynalezl neviditelné brýle! (Obroučky beze skel, ale musíte k nim mít na hlavě klobouk 🙂)
A když už jsem u těchto bizarních (ne)hudebních výkonů, mimo soutěž připomenu Japonce jménem Yosuke Yamashita, taky obrovskou legendu na klavíru, který v roce 1973 spáchal hru na podpálený klavír (pro projekt nějakého jiného umělce, Google hlásí jméno Kiyoshi Awazu), a na 35. výročí této milé akce předvedl v roce 2008 také reprízu, v hasičském obleku na pláži.. Jimi Hendrix se spalováním výrobních prostředků proslavil v hudbě myslím první, ale Yosuke se ve větru doopravdy rozohnil, a pořádně to rozpálil 🙂
"..Dříve to odhadoval na 40 až 100 let, nyní je ale přesvědčen, že již za zhruba dvacet let by na Marsu mohl žít milion nových osadníků.."
*
Elon se chudák trochu ztratil.. snad to nebolí. Za dvacet let už na Zemi budou úplně jiné starosti, než žvanit fantasmagorie. Za čtyřicet let bude hůř, a za sto let? Snad ještě bude k dispozici elektřina, voda, jídlo, lékaři.. Trochu mi Musk připomíná Joe Bidena, ten se taky ztrácí v přímém přenosu, u něj je to ale pochopitelné, roky nezastavíš.
Tož, hodně štěstí Elone, tobě i těm milionům tvých prvotřídních spermií 🙂.
My jsme dneska na dílně řešili, který je jako horší, jestli Írán nebo Irák, jako se to řešilo ve Skřiváncích na niti 🙂
Jsme jenom blbí dělňasi, ale stejně, děláme něco užitečného, kde máme brát čas na světovou politiku a všechny ty režimy.. Kdyby všichni politici, a co jich po světě lidé živí, doopravdy pracovali a dělali něco užitečného, naráz bychom se my dělníci zase tak blbí nejevili, nebylo by totiž možné trapně se neorientovat ve světové špíně, protože by jaksi žádná nebyla..
Neříkám, že je jednoduché, resp. možné, toto v dohledné době vyřešit, ale pevně doufám, že jednou to vyřešené bude. Dejme tomu rok 10000 po Kristovi, to už snad nebude svět takové slzavé údolí, jak ho známe odnepaměti až do současnosti. Jestli na tom světě bude ještě žít člověk, je myslím jedna z nejvíce klíčových otázek, po níž je třeba se ptát. Vyšší život je tu stamiliony let, plných utrpení, pokročilí primáti jsou tu miliony let, plných utrpení.. A ve zprávách vidíme dnes a denně, jak se svět kymácí, a ten rozkyv opět dramaticky narůstá.. Největší klenot evoluce, člověk, je bohužel schopný se prokázat jako její hrobař. To zní šíleně, ale stačí uvažovat v horizontu stovek, tisíců, desetitisíců let, jen tak pro začátek, a člověk, nedejbože život sám, se už nezdá tak nesmrtelným, jak jsme zvyklí na něj pohlížet.
Tématem se zaobíral mimo jiné pan Milan Machovec, není úplně neznámá jeho knížka tuším z osmdesátých let, příznačně nazvaná Filozofie tváří v tvář zániku, a taková jedna dobrá knížka je, na rozdíl od světové politiky, formátem, který si i skladník ve šroubárně může přečíst v originále..
Umožnit diskuzi pod takto radikálním návrhem je od autora velmi odvážné 🙂, ale je to dobře - víc hlav víc ví.
Já jsem kouřil 15 let, a to nejde vzít zpátky. A nepřestal jsem tak úplně, vapuju, a nadýmím toho hodně, ale míchám si to sám, z litrovek PG+VG, jenom s kapičkou nikotinu, úplně bez nikotinu to nemá říz, jak vyvětralé pivo. Není to už závislost na nikotinu, ale "jenom" závislost na kouření (dýmení..). Finanční náklady jsou opravdu malé, s cigárama to nesnese srovnání, a zdravotně se cítím líp, nemám unavené plíce, čichám dobře, chuť mám v pořádku, nesmrdím sobě ani jiným. Pevně věřím, že i ta statistická rakovina hrozí o dost méně. Za mě je vapování skvělá volba pro ty, co nedokážou přestat, jenom je potřeba tomu trochu rozumět, a nevyhazovat peníze do přeslazených jednorázových e-cigaret, které si děti tak moc oblíbily.. Tedy můj názor, podložený zkušeností z minula (budoucnost svých plic neznám..), je takový, že vapování je v mnoha ohledech lepší než tabák, je to každého věc názoru, ale jaksi nevapuju jediný.. Bohužel vláda tento můj názor nesdílí, a uvaluje na vapování brutální daň, cena litrovky PG+VG, tedy látek desetiletí známých a prověřených zejména v kosmetice, má narůst během dvou či tří let asi DESETKRÁT! Násobně podraží kapalný nikotin, násobně podraží příchutě.. Proč? Nevím, vláda v tomto tématu moc nekomunikuje, je to potichu upečené, ke mně se ty informace dostaly z vaperských obchodů. Ani nevím, jestli jde pánům jen o peníze, nebo jde spíše o totální neporozumění problematice, event. o vliv tabákové lobby.., a nebo - to s námi prostě myslí dobře 🙂.
Nejpůsobivější snímky jsou skutečně působivé, nejvíc mě zaujala fotka se třema oslíkama, mimo jiné okolnostmi jejího vzniku, a taky mě nejvíc zaujaly všechny ostatní obrázky.
Doplním, že videem roku se stalo tajné natáčení v drůbežárnách, soud ho bohužel tak trochu zakázal.. je to už nějaký čas zpátky, a sejde-li z očí, sejde také z mysli..
Článek vypovídá dost 🙁.., já zkusím přidat na trochu veselejší notečku jenom malou zajímavost, totiž že známým albínem je pan Salif Keita, proslulý zpěvák původem z Mali. Ten měl v mládí taky kvůli své bílé barvě dost problémů, a to je prý z hluboce váženého rodu.
Známý jako The Golden Voice of Africa, nazpíval toho moc, a kdo si na netu zahledá, nenajde slabou písničku. Dám sem jenom jeden odkaz, písnička se jmenuje Mandela, je v ní slyšet vypočítávaných oněch 27 let, které Mandela strávil v kriminálech..
Je známá i Gloomy Sunday, dá se o ní počíst na wiki.
Zde ji zpívá Billie Holiday:
Taky ji, asi mimo spousty jiných, nazpívala Diamanda Galás, ta se na podobná témata tak trochu specializuje..
Text už je trochu jiný, už to není o sebevraždě, ale o nenaplněné lásce. Diamanda je známá, ale ne tak známá, jak je skvělá.
Vzpomínám v těchhle souvislostech ještě na "Sprostý pití" Filipa Topola, to taky není přímo o sebevraždě, ale o upíjení se.. život není vždycky lehký..
Tak jak je to v článku podané, je to dost smutná story. Ale na závěr mě rozesmálo těch třicet tisíc jako příspěvek do nového života. Kdyby mně takhle někdo zničil život, třicet tisíc bych musel propít, abych přežil to nejhorší. Tohle se myslím nedělá, zrušit solidní komunitu, protože "nejsou peníze". Zvedl bych nájem, jestli je moc nízký, ať si klidně ti slabší zažádají o dávky, tyhle peníze by stát nepoložily..
Doba je fakt nelítostná, peníze korporáty vyvážejí na západ, taky máme mnoho českých miliardářů, ale pro malé lidi, kteří také společnosti něco nemalého přinášejí, protože zkrátka každý spekulant být nemůže, pro ty se, jak vidno, někdy nenajde ani pochopení nechat je dál žít na svém starém dvorku.
Anebo je všechno jinak, domy jsou životu nebezpečné, atd. - nevím, přečetl jsem tento jeden článek, a bylo v něm zmíněné, že paní má na dům pozitivní posudek od experta, plus pár fotek - za mě moc pěkné bydlení.
Uzavřít lze jedině přáním tamějším obyvatelům, ať při nich stojí štěstí.
Někomu stačí málo, tak bere i Prancing Queen, já za sebe pevně věřím, že bych to od originálu rozeznal i pozpátku. Ale připomenu jak se soudil Ladislav Štaidl, že mu nějaký mladý Angličan vykradl pecku (Goťák: Pojď půjdem na zem hledat déééémanty..), a experti s muzikologickým vzděláním prohlásili, že tam žádná podobnost není. Je mi šumák, jestli to toho Angličana napadlo takřečeně podruhé, anebo jestli Štaidla fakt vykradl, ale není mi fuk, že experti nepoznali zarážející podobnost tématu, celkem hudebně logického, ale dost dlouhého na to, aby se na světě celé vylíhlo nezávisle dvakrát. Stát se to může, ale jestli muzikologové nepoznali shodu, což je tristní, asi budou mít dost problémů i s Prancing Queen.
*
*
A k tématu - já sám si myslím, že by majitelé AI trénované na hitovkách taky majitelům autorských práv měli platit (trochu blbé je, jak tady v diskuzi už padlo, že nejde ani tak o umělce, jako o nahrávací/distribuční/AI společnosti), už proto, že beztak za pár let budou majitelé AI v těžkém balíku. Počítače se točí, generují "obsah", a lidé platí, to nemůže nevyjít. Vlastně ani nevím, jestli lidé za AI hudbu platí, nebo je to zatím zadara, a klidně si sem píšu - píšu tak proto, že za AI hudbu lidé platit budou, o tom jsem přesvědčený. Ne všichni, jsou mezi námi jedinci, kterým bohatě stačí poslouchat to, co se odehrálo zejména ve druhé polovině 20.století.. poslední dekády už nám ta hudba v průměru trochu slábne - to AI myslím si k lepšímu nezmění.
2
Sledujících
0
Sleduje
2
Sledujících
0
Sleduje
V Nigérii je to na státní smutek, a ve zdejší diskuzi je zatím spíše výsměch, zdá se že lidí se ušlapání desítek dětí nijak nedotýká. Co dodat?
Dá se zkusit přilepit písnička, Sorrow, Tears and Blood, je sice o vojácích, ale je to zpráva z historie Nigérie. Fela Kuti s ansámblem, rok 1977, žánru se říká Afrobeat.
Odkaz 1
2 odpovědi