Tady je nějaká mýlka - pitná voda není TUV !!, je totiž užitková (již zkratka napovídá - "Teplá Užitková Voda") pitná je jen SV, tedy studená, tak nevím, na čem se polemika s pitnou vodou založena, v praxi jde obvykle o cirkulační čerpadlo, a to nemá na SV smysl. Tak jak to tedy je? A vytrhne někoho těch pár wattů ekočerpadla, když např. ztráty izolací na cirkulačním vedení jsou o alespoň o dva řády vyšší, a krom toho část tepla z motoru se převede na ohřev vody (sice malá).

Takže eko za každou cenu, co?

Pane autore, než začnete psát odborné kvízy, měl byste to nechat zkouknout někoho, kdo tomu rozumí. Třeba hned první - elektron, to je slitina hořčíku a hliníku, mimochodem velmi pevná a lehká krapet vzdálená od zlata a stříbra. dále asi netušíte nic o duralech (mimochodem, dural obsahuje alespoň 4% mědi!), je to vytvrditelná slitina, ALE velmi špatná z hlediska koroze, rozhodně se nepoužívá do letadel na části, kde může docházet ke kondenzaci, nebo vnějším vlivům, na to jsou úplně jiné hliníkové slitiny (Avional, Anticorrodal, ..). dále Titan a jeho slitiny se používají na exponované součástky a chirurgii, .. i na bicyklech, pro velmi exponované drobné součástky, ale rozhodně ne na rámy a podobné části, nejpoužívanější jsou i přes jejich obtížnou obrobitelnost v dentální technice a chirurgii kostí (slitiny s paměťovou vlastností...) A měkká pájka s olovem je dnes také minulost. Radši končím, přednášku z toho dělat nebudu.

Ježíši to je paskvil, pan pachatel článku uvažuje, že stěna je jen z izolace,... to že vždy je tam něco , co "nese" a má o řády vyšší tepelnou kapacitu (zdivo) asi nepřipouští.

Student prvého ročníku by za takovýto referát, krom vyhazovu, dostal ještě kopanec navrch.

Jen pro vysvětlení, právě skladba velké tepelné kapacity (uvnitř domu) a kvalitní izolace na zevní straně zajistí citovaný "fázový posuv", ale tepelní kapacita izolace jej defakto vůbec neovlivní (je zde rozdíl řádový!!).

Pne autore,

mrak nespadne proto, že jeho hmotnost (přesněji průměrná specifická hmotnost) je stejná, jako specifická hmotnost okolního vzduchu (výrazně suššího!) on totiž vlhký vzduch je lehčí, než suchý a stoupá tak dlouho, kdy tam zkondenzuje ten váš bazén, a zatíží ho, aby nestoupal...... je velmi jednoduchá fyzika v praxi.

Jak tak koukám, tak to oba zmatlali hned na začátku - základním pravidlem je, než hodím záložák, musím se zbavit vrchlíku, on ho hodil hned po srážce, naštěstí se nezamotal, ale přetahoval se s oběma vrchlíky, a ona, zase než rozcuchala špagáty od záložáku, tak ho hodila rovnou do svýho vrchlíku, .... proč nezahodila napřed vrchlík nevím, nevím kdo ji to učil.....uf. Naštěstí měli štěstí, snad se poučí.

Nebyl nikdy můj repertoár, ale nějak jsem ho docela bral, ale poté co jsem byl u toho, když se vyjadřoval druhý den po 17. 11 89, kdy častoval studenty ve stylu "co si myslí ti mladí haj...", u mě propad na samý dno, (ohrožovalo to jeho byznys) a když se pak objevil na balkóně Melantrichu, tak jsem se málem .... (laskavý čtenář si doplní)

Mně se to stalo také, jenže já mám "klokaní" rám vpředu, a on stál celý na chodníku a dveře otevřel dost, takže se nekously ale pěkně dootevřely - měl naštěstí jen odřenou ruku - ale moh' se vzteky pooo..píp.... blb, ve dne, a nevšim si dodávky jak kráva, naštěstí jsem jel krokem, .. a... měl rám.

Reakce na tento článek bych scvrknul na otázku: "Co je lepší, přetáčivý nebo nedotáčivý?".

Pokud někdo vládne volantem, myslím, že přetáčivý dává daleko víc možností s tím něco udělat, ale když se podívám na chování běžných řidičů (a to nepočítám blondýny v SUV), tak nevím, kolik z nich zvládne banální, očekávaný přetáčivý smyk? Já bych to tipoval tak na 20% ..... proto ten článek brojí proti přetáčivým.

Ohhhh, to jsem trpěl při četbě tohohle článku. A ještě operuje s úhly - vsadím se, že ani netuší co je čelo a co hřbet, a vůbec se neobtěžuje s vrcholovým úhlem .... krom toho při úhlu hřbetu 18° bude vrták tak hladový, že mu rozbije úsměv..... Prostě, vrták by neměl nikdy brousit amatér, co neměl v ruce pilku nebo pilník, ......