Nechci ho omlouvat, ale v tomto nemáte pravdu, ve skluzu "vyrábí" podstatně menší vlny, než na hranici výtlačné plavby, jen mají méně šťastný úhel.

Uff, vaše výroky svědčí o hrubé neznalosti zákona, protože vámi citované podmínky jsou jen část. Úplně jste vynechal podmínku, že se nesmí jednat o pracovní plemeno, pak můžete střílet leda do vzduchu (a i to je špatně). A ruku na srdce, kolik z vás je schopno poznat alespoň deset pracovních plemen? Co?

Ten "zahradník" mě opravdu nadzvedl ... dík za upřesnění, já mám spíš přehled o konstrukci u souprav, většinou příměstských jednotek a metra, ale mimo ČR. Ještě poznámku, před pár lety jsem na Innotransu viděl příměstské jednotky, které neměly dvojkolí, ale jen samostatně uložená kola, bylo to uprostřed sestav, ale krajní vozy měly dva podvozky s dvojkolími, když jsem se zástupců ptal (už nevím Alstom nebo Bombardier) jak funguje trasování podvozku, když jsou kola rozpojená,.., tak různě zatmívali, ale nakonec mi tvrdili, že dvojkolí postačí u prvních podvozků....

Jinak je to důsledek tlaku na nízkopodlažnost kde vypuštěním dvojkolí u pasivních podvozků získali místo na průchod ..... z mýho pohledu technický paskvil. Díky a mějte se.

Asi myslíte okolek, nákolek je to po čem se normálně kutálí..

A opravdu při křížení na krátkou dobu kolo najede na okolek, aby nákolek mohl překonat mezeru. mno, při troše fantazie by to asi žlábkem bylo možné nazvat, ale není to typický tramvajový žlábek.

Ale toto je součástí zhlaví, a málokdy zasahuje na přejezd

Koukněte co jste napsal, Hg je rtruť, to by byl nejspíš hliníkový amalgám, elektron je slitina Al Mg, ale hořčíku by mělo být více než 25% jinak to není elektron myslím, že se dělaly z AlMg3, nebo AlMgSi

Přečtěte ještě jednou, co jsem psal, pasivní vozy (vagóny) a i motorové jednotky souprav obruče obvykle mají, z mnoha důvodů, které nebudu rozvádět, ale lokomotivy mají výhradně monobloky. A mmj. okolek bývá ze stejného materiálu jako nákolek, oba jsou součástí obruče,.., jinak křivka obrobení od nákolku až po okolek je poměrně složitá, a dělá se najedenou.

"obutí" jsou malinkaté plošky (několik desetin mm), ale rána kuličkou může být ošklivá a může vytvořit nebezpečné trhliny, přetočení asi nepostačí

Ano, je to jednoduché, je to jen tlaková olej do správného kanálku na nápravě nebo kole, pak kužel seskočí, .... ale nedělá se to na vozidle, ale na sejmutém dvojkolí.

Souhlas, slisuje se celé kolo a nalisuje nové, nebo obě, pokud je již přetočené o větší část životnosti) a pak jako celek přesoustruží (požadavky na minimální rozdíl průměrů obou kol na jednom dvojkolí jsou vysoké) ....... to je oprava, a je to levnější, než nové dvojkolí.

Ano, pokud oblouk trati přesáhne možnosti kuželů

Každé ne, pan Novosad to napsal přesně.

To není cena tří dvojkolí, ale cena opravy tří dvojkolí

To je amalgám, ne?

Jejda další chytrák, nástrojová ocel je ocel třídy 19, třídy 10 a 11 jsou běžné uhlíkaté, 12 začínají cementační ... valivá tělíska se dělají obvykle z legovaných ocelí třídy 15

Jestli ten zelinář nejste vy, byla to hloupá urážka - pan Rulc to popsal naprosto přesně, jinak, pokud se jedná o dvojkolí, krom toho na lokomotivách jsou výhradně kola monolitická... a pokud to není velká závada, kola se soustruží na podúrovňových soustruzích, pokud se vejdou do limitu minimálního průměru (bývá to kolem 5 cm vůči novému kolu.

A cirkulační čerpadlo je na TUV

TUV není pitná voda

Omyl, TUV není pitná voda (teplá užitková voda!

Tady je nějaká mýlka - pitná voda není TUV !!, je totiž užitková (již zkratka napovídá - "Teplá Užitková Voda") pitná je jen SV, tedy studená, tak nevím, na čem se polemika s pitnou vodou založena, v praxi jde obvykle o cirkulační čerpadlo, a to nemá na SV smysl. Tak jak to tedy je? A vytrhne někoho těch pár wattů ekočerpadla, když např. ztráty izolací na cirkulačním vedení jsou o alespoň o dva řády vyšší, a krom toho část tepla z motoru se převede na ohřev vody (sice malá).

Takže eko za každou cenu, co?

Pane autore, než začnete psát odborné kvízy, měl byste to nechat zkouknout někoho, kdo tomu rozumí. Třeba hned první - elektron, to je slitina hořčíku a hliníku, mimochodem velmi pevná a lehká krapet vzdálená od zlata a stříbra. dále asi netušíte nic o duralech (mimochodem, dural obsahuje alespoň 4% mědi!), je to vytvrditelná slitina, ALE velmi špatná z hlediska koroze, rozhodně se nepoužívá do letadel na části, kde může docházet ke kondenzaci, nebo vnějším vlivům, na to jsou úplně jiné hliníkové slitiny (Avional, Anticorrodal, ..). dále Titan a jeho slitiny se používají na exponované součástky a chirurgii, .. i na bicyklech, pro velmi exponované drobné součástky, ale rozhodně ne na rámy a podobné části, nejpoužívanější jsou i přes jejich obtížnou obrobitelnost v dentální technice a chirurgii kostí (slitiny s paměťovou vlastností...) A měkká pájka s olovem je dnes také minulost. Radši končím, přednášku z toho dělat nebudu.