Pokud autem nejezdíte, povinné ručení platit nemusíte.

Zrušme deváté třídy, pak je zase obnovme, pak je zase zrušme, pak je zase obnovme a tak pořád dokola. Historie se zkrátka stále opakuje.

Být hulvát, s ničím si nebrat servítky a své potřeby prosazovat silou a zastrašováním se v dnešním světě zkrátka vyplácí.

Přesně tak, vinu řidiče nikdo nezpochybňuje, ale co je mi pak platný, že jsem měl na přechodu přednost, když už po chybě řidiče nežiju.

Jinak zrovna před týdnem se mi jako řidiči stalo něco podobného. U přechodu, po němž jezdím často a vždy dávám přednost chodcům jsem přicházejícího chodce zkrátka přehlédl. On byl naštěstí rozumný, situaci sledoval a do silnice nevstoupil. Sobě tak zachránil zdraví a mě ochránil od trestu a výčitek. Dobrý pocit jsem z toho ale rozhodně neměl.

Má snad někdo povinnost se na takovou pohádku dívat? Nemá. Tuto pohádku považuji za jednu z nejlepších a naopak za hloupý považuji názor autora článku.

Je to můj názor a moje volba a nemusí s tím souhlasit všichni.

Ale nutit ostatní, aby za hloupé považovali něco, co se mi nelíbí je přes čáru.

Tak to asi dělá každý OSVČ. Definovatelný rozdíl mezi zaměstnancem a podnikatelem je jediný a to, jestli je vztah vůči chlebodárci dle zákoníku práce či dle obchodního zákoníku. Vše ostatní je pouze spekulace a případná snaha různě komplikovaně řešit omezení těchto vztahů, které se stejně dá vždy nějak legálně obejít. Stát se stále dokonala snaží definovat co je a co není švarcsystém. Korektní a neprůstřelnou definici z principu není možno vytvořit. A přitom je řešení jednoduché. Stačí eliminovat důvody výhodnosti švarcsystému tím, že se srovnají daňové podmínky mezi OSVČ a zaměstnanci.

A OSVČ nepodniká? Případně, co znamená, že podniká? Co musí splnit OSVČ, aby byl podnikatelem?

A v jakém okamžiku se z OSVČ stává podnikatel?

Jsem OSVČ, byl jsem i zaměstnanec, umím tedy porovnat obojí. Poctivý zaměstnanec či poctivý podnikatel bude vždy dělat to, co mu legislativa dovolí.

Než tedy stále mudrovat nad tím, proč je to jiné a zda je to spravedlivé, stačí přece sjednotit podmínky a pravidla. Proč „danit“ stejnou práci různým způsobem? Rozdíl mezi OSVČ a zaměstnancem by měl spočívat hlavně v jistotě zaměstnance oproti nejistotě podnikatele, či omezení zaměstnance oproti volnosti podnikatele. K tomu by bylo nutno udělat minimálně následují:

1. Sjednotit daňový základ (tedy obnovit superhrubou mzdu)
2. Sjednotit vyměřovací základ pro zdravotní a sociální pojištění a stanovit ho na výši daňového základu
3. Sjednotit sazby zdravotního i sociálního pojištění
4. Sjednotit benefity, např. stravenky (buď je zrušit zaměstnancům nebo je povolit podnikatelům)
5. Umožnit zaměstnancům neplatit povinně nemocenské pojištění
6. Zamyslet se nad sazbami paušálních nákladů u podnikatelů (Ty současné jsou mimo realitu, původním smyslem bylo ušetřit byrokracii nikoliv ušetřit na daních. Lepší by bylo zavést 20% – 30% na provozní režii a k tomu účtovat skutečné náklady na zboží, materiál, subdodávky a mzdy.

Žádnému politikovi jak nalevo (benefity) tak napravo (paušály) se ale do toho chtít nebude, neb nikdo z nich se na věc nedokáže podívat objektivně a každý bude vždy hájit pouze výhody svých chráněnců a kritizovat výhody druhé skupiny.

Asi proto, že ani poskytovatel daného vysílání to nebude dělat zadarmo.

Tak cena je vždy věc vzájemné dohody. V článku se o ní nijak nepíše. Ale je zjevné, že se tato taktika Švýcarům moc nevyplácí.

Problém ale, že si to kupujete se závazkem, že to dál neprodáte. V opačném případě to nelze koupit.

Pochopil jsem, jen nevidím jediný relevantní důvod, pro napadání sousedního státu.

Takže pokud se v mé rodině budu s ostatními členy bavit o tom, jak jste hloupá, pak vy máte právo mou rodinu vyvraždit?

Ano, to je bohužel pravda. Ale považovat to za správné je naprostý morální pokles.

Tím jenom ukážeme, že každý si silou může vzít co chce.

Možná by se mi hodil Váš telefon a Vaše televize. Pokud proti budete něco namítat a snad se i bránit, tak pouze eskalujete konfikt a jste zodpovědný všechny důsledky.

Když se vymyslí blbost, která se dobrovolně neprosadí, tak se zkrátka prosadí silou.

Ačkoliv mě práce s dětmi baví, dělám raději něco smysluplnnějšího.

Podle Fica je zkrátka obrana proti napadení zbabělost a oddalování mírových jednání.

To by mě docela zajímalo, co by říkal, kdyby mu dal na ulici někdo jen tak pro nic za nic přes hubu a v případě, že by se bránil, tak by vlastně eskaloval napětí.

Na druhou stranu je to možná jeho osobní zkušenost. Když byl postřelen, tak ho také nikdo nebránil.

Cítím to stejně, proto také neučím.