Záměr je to hezký, ale všechny tyto výroby jsou vysoce závislé na vstupní energii. Jenže v Evropě máme energii uměle 3-5 dražší než ve zbytku světa. Tak zbývají 2 možnosti, buď si to podnikatelé zařídí sami, to znamená nechají si to levněji vyrobit v zemích mimo EU, a nebo se to tady bude dotovat . A to je cesta do pekel. Socializmus jsme již zažili. Tehdy nám také ůředníci určovali co, kdy, kde kolik a za kolik vyrábět. A jak dopadla naše ekonomika , to si ještě většina z nás pamatuje.

Nemůžeme si uměle navyšovat ceny energií, surovin a dalších nákladů a zároveň sí myslet, že vyhrajeme válku.

Bohužel to tak je. Ačkoliv EU slibovala pomoc, tak se zmohla pouze na to , že vyprázdnila sklady s municí. Pouze o pár kilometrů dál na východ umírali mladí lidé i za nás a tady se politici nebyli schopni dohodnout na rozvoji a financování zbrojní výroby.

Zatím co Rusko a jejich přátelé během 2 let nastartovali válečný průmysl, tak v EU politici nepochopili priority a místo zbrojního průmyslu financovali npř. fotovoltaiku. Čímž nejenže Ukrajině nepomohli, ale dosáhli zdražení energií a tím pádem všeho co je na energiích závislé - samozřejmě i vojenského materiálu všeho druhu, od zbraní až munici.

A v takové situaci válku neufinancuje nikdo.

Nemám problém s tím, že když se někde eroze objevuje opakovaně, aby stát zasáhl. Ale zde se to dělá obráceně, stát nám přikazuje dopředu co, kdy a jak máme dělat. Což je při práci s přírodou úplná zhovadilost.

Ano, budete se divit , ale i u nás jsou lidé kteří obdělávají po vrstevnici. A určitě vám v Dalmácii nezakazují orat z důvodů nebezpečí eroze. Ba právě naopak, když jsme chtěli pluh na větší hloubku, jeli jsme si ho koupit do Itálie, země kde se také hospodaří od antiky a kde mají určitě větší problémy s přívalovými dešti než u nás.

Neexistuje jeden manuál na hospodaření na poli. A to se nám snaží vnutit státní sprá va hlavně z důvodu snažší kontroly vyhlášených opatření. A vůbec úředníky nezajímá jestli ta opatření jsou u vás nutná nebo ne.

Nechápu o co se jedná. Vždyť přeci naše uvědomělá společnost se vyjádřila v průzkumech veřejného mínění, že si přeje zrušit klecové chovy a tím pádem, že budou kupovat dražší vejce z volného chovu. Tak kde je problém?

Největší problém je v tom, že o erozi rozhodují teoretici, kteří povětšinou nevypěstovali ani ředkvičku. Už jenom samotný rozměr erozně ohrožených pozemků je například u nás 3x větší než v sousedním převážně hornatém Rakousku.

Vodní erozi (která má úplně jiné důvody než větrná eroze) nejde 100% zabránit. Pouze se snažíme vyhnout erozním událostem. Jestliže vám ovšem spadne během 20 minut 50mm srážek zvláště na čerstvě oseté pole, tak je úplně jedno jakou technologii jste použil.

Nejvíce erozně ohrožené plodiny jsou zejména širokořádkové (kukuřice, cukrovka) a pak plodiny, které mají malá semínka pod které se snažíte hodně rozmělnit půdu. Ta se pak při prudkém dešti jemnými částicemi zatáhne a nevsakuje vodu. Taková situace hrozí například při květnových bouřkách u máku a nebo koncem srpna u řepky ozimé.

Většina tzv půdoochranných technologií zvyšuje nároky na techniku, připravuje vás o půdní vláhu, je více náročná na použití pesticidů a zároveň oproti tradičnímu setí částečně snižuje výnos. Ale jak psal výše, žádná není samospasitelná a 100% účinná.

Jako naprostou zhovadilost považuji aplikovat půdoochranné technologie na plošně seté ozimé plodiny. U ozimé pšenice seté v říjnu už prakticky nehrozí splavení letními bouřkami a v okamžiku zakořenění pomáhá svými kořeny zadržovat půdu a to až do příští sklizně, to znamená cca 10 měsíců.

Bohužel opět se projevuje nekompetentnost krajských úředníku. Ve stejné lokalitě u Prahy se má co nevidět začít stavět okruh obce Ořech, prakticky ve stejném směru jakým má být stavěna uvedená spojka. Bohužel, každému je jedno kolik dalších polí zmizí pod betonem.

Jenom si na vzpomeňte, až budete lát po dalších povodních zemědělcům, jak půda vsakuje málo vody.

Nezlobte se, ale plácáte nesmysly. Dostudujte si jaké měli naši předci výnosy. A to nemluvím o tom, že v zemědělství bylo uvázáno minimálně 80% tehdejší populace. Svět je dnes jinde a je tu mnohem více lidí kteří vyrostli právě na potravinách zajištěných pomocí moderního zemědělství, tedy i orby.

A co by jste s těma zvířaty pak dělal když klesá zájem o maso i mléčné výrobky.

Je to trochu ohraná písnička. Již nikdy v budoucnu nebude tolik zvířat na hektar jako dejme tomu před 50-70 lety. Do budoucna by určitě stačilo aby se přestalo blbnout s bioplynkama a spalováním biomasy. Tím pádem se zamezilo odvozu a prodeje organické hmoty z polí.

Bohužel opak je pravdou a za dotace se budují další a další spalovny a bioplynky.

Pan akademik nám dává 2 příklady, jeden z USA, kde se ovšem vůbec nezmiňuje, že jde o extrémně lehké půdy, což u nás je minimálně. A druhý pokus udává zase z extrémních svahů, kde by asi stačilo provozovat pastevectví

Úplně se zapomněl zmínit o nějakém vývoji v zemědělství a o tom , že zemědělci nepřešli na orbu z nějakých vědeckých nebo ideologických názorů, ale pouze a pouze z praktických příkladů, to znamená zvýšení úrody. Do té doby nežilo má Zemi ani 1 miliarda lidí, dnes jich je 8

Celý ten článek působí jako PR, pro tzv. ukládání uhlíku do půdy. Což je po, biopalivech, bioplynkàch a spalování biomasy, další zelený výmysl jak zachránit planetu.

Což v praxi znamená, že ačkoliv mají plnou pusu keců o podpoře malých zemědělců, ve skutečnosti je ekonomicky likvidují a pole skupují ve velkém velký investoři, kteří se už těší jak budou vydělávat na těchto programech.

A potraviny se dovezou na čoudících lodích z Brazílie, kde se na to vypálí pár milionů hektarů pralesa.

Otázkou ovšem je jestli to tou dobou budeme mít čím zaplatit, když si vedle zemědělství cíleně zlikvidujeme i průmysl.

Nevím kde jste přišel k té dotaci na cukrovku. To už je dávno za námi. Porovnávat Dánsko a Belgii není úplně fér, neboť tam mají v průměru vyšší srážky, ale troufnu si tvrdit, že naše farma s dlouhodobým průměrem přes 80t/ha jim určitě konkurovat může.

Kdyby byl evropský cukr nekonkurenceschopný, tak bychom ho nepěstovali. A evropské zemědělství momentálně nezaostává za světem, ale trpí byrokratickými omezeními a příkazy, které nám prodražují výrobu.

Vzducholodě, ač vypadají krásně a ekologicky, mají jednu obrovskou nevýhodu. To je jejich velikost, která je dělá velice zranitelnými i za relativně mírného větru. Proto mohly vzlétnout a přistávat pouze brzo ráno nebo večer. Na této nevýhodě skončila většina pokusů o jejich vzkříšení - docházelo k nehodám na ranveji při manipulaci a nárazovém větru. Na zemi musí být prakticky pořád schované v hangáru, jinak je nikdo neudrží.

Opět reklama automobilky na zkažené auto. Sám vlastním již dlouhá léta Multivana.. California - auto na dlouhé trasy s plnou bagáží dostane do vínku hybridní pohon s 1,4 benzíňákém a ještě z toho dělají přednost. To jako najedu v Praze na dálnici a ještě před Plzní budu shánět první nabíječku ? Takovým autem v diezlu není problém ujet na jedno natankování 800 km a tím pádem se přesouvat rychle na větší vzdálenosti, zvlášť když se můžou vystřídat řidiči.

Vymyslet auto minimálně o 400kg těžší a pak mu dát slabý motor na dlouhé vzdálenosti, na to už musí být opravdu zelený odborník. Troufnu si tvrdit, i když jsem s tímto vozem osobně nejezdil, že při cestě např. do Itálie, při dodržení běžné cestovní rychlosti ( cca průměr okolo 110 km/h) budu mít spotřebu o polovinu nižší než uváděný model.

Význam hybridů by výrazně vzrostl, kdyby je dělali právě s naftovým motorem. Po městě elektro a mimo město úsporný diezel. Takovou motorizaci jsem bohužel viděl pouze u některých modelů Mercedesu.

Nevím jak unikátní stroje mají třeba v Německu, protože tam když spraví silnici (tzv záplatují), tak tu opravu sice opticky vidíte, ale na podvozku auta ji necítíte.

Kdežto u nás si připadáte jak na polní cestě.

Tyto "unikátní" stroje látaly loni díry na pokraji Prahy v Bavorské ulici a světe div nic unikátního se nestalo. Silnice je hrbatá dál. Tak jestli to spíš není v lidech než ve strojích. Pokud se bude asfaltovat za každého počasí a nebude se dodržovat technologická kázeň tak nemůžeme čekat, že se něco zlepší. Je v této zemi běžné, že se asfaltuje i za deště. Zvláště koncem roku se úřady snaží utratiti peníze a to se lije asfalt hlava nehlava a je jedno jestli prší, mrzne nebo padá sníh.

Opět pouze tunel za peníze daňových poplatníků. V době, kdy už je jasně prokázáno, že celkový součet emisí od těžby až po spalování je u plynu a uhlí prakticky totožný , budeme za dotace rušit uhelné elektrárny a zase za dotace stavět plynové - opět pouze fosilní zdroje. A to si k tomu ještě připočteme cenu plynu - nejdražšího fosilního zdroje na trhu.

V našich podmínkách jde o stejný dotační tunel jako u solárních parků. Při relativně malém ročním využití větrníků budeme jejich rentabilitu doplácet pomocí zaručených plateb.

Pro názornost za elektřinu z fotovoltaických parků jsme již zaplatili více jak 800 miliard a při tom vyrábí pouze okolo 3% energie. Za ty peníze bychom již měli 2-3 jaderné bloky, které by vyráběly alespoň 25 % energie.

Ono to s tím zlevňováním bohužel nebude tak horké. Instalační firmy, které vyrostly na dotacích, nejsou schopné snižovat svoje náklady a tím pádem výslednou cenu instalace.

Zrovna teď řeším rozšíření stávající fotovoltaiky o cca 5-6kw. Ačkoliv si na internetu dokáži zjistit aktuální cenu komponentů. kde se vejdu do cca 60-90 000Kč. Instalace dle mých minulých zkušeností by netrvala více než 3 dny, tak výsledná cena u většiny firem přesahuje 220 000Kč. Což v konečném důsledku při současných cenách elektřiny není vůbec rentabilní.

Za posledních cca 15 let se zdvojnásobily platy, veškeré zboží podražilo o 30-50%, zdvojnásobila se daň z pozemků, zdražily nájmy atd. atd.

Jenom zemědělci by měli stále prodávat za stejné ceny? Vždyť každý rok jim hodíte nějaký klacek pod nohy dalším nařízením nebo regulací. Myslíte si , že to tak půjde donekonečna?