Zní to skvěle. Právě do takového světla se staví většina učitelů a spousta jich doopravdy věří, že právě tak to i dělají. Hlavně zde na mediu. Opačnou sebeprezentaci jsem zde ještě nezachytila.
Věřím, že takové školy jsou, věřím, že jsou i dobří učitelé. Ale to neznamená, že všechno je zalité sluncem. Opravdu tomu ta realita neodpovídá.
Už za mého dětství byl tělocvik za trest, na tom se nic nezměnilo. Nezmění na tom nic ani to, jestli Vy osobně učíte se zaujetím nebo nikoli.
Jde o to, že tělocvik ve školách zjevně neplní účel, který slibuje, realita je spíše opačná. A nikdo s tím nic neudělá. Sebereflexe 0. Cílem je ubránit se změnám. Proč? Protože to má tak báječné výsledky?
Ale s tím AI nepomůže.
Když vidím naše tělocvikáře a mluvím s nimi, tak mi nejde na rozum, že to tak nejde všude. Opravdu jde o to, dostat z dítěte to nejlepší, jeho nejlepší. A jestli to není olympijský výkon, není problém. Když vidí, že se snaží, tak je to v pohodě. Kdo jede na svoje maximum, má maximum i od učitele.
On se někdo ve školách zabývá tím, co děti zvládnou? To je novinka. Obzvlášť dobře je to vidět třeba v tělocviku. Zvýhodnění některých (sportujících) dětí, resp. hendikepy jiných jsou skutečně dramatické. Zajímá to někoho? Přeci kdo nevyšplhá 3 metry po tyči je pro život nepoužitelný. Basta. Co je to za normu? Akorát buzerace. Nic jiného. A jaký to má výsledek? Škola má budovat vztah ke vzdělání, zdravému životnímu stylu a podobná hesla. Všechno to ale slouží jako záminka pro buzeraci. Reálné výsledky nikoho nezajímají. Aplikace nikoho buzerovat nepotřebuje, nabízí příležitost, nic víc.
Tak to Vás lituji za takovou zkušenost. U nás to tak není. Každý má možnost v něčem uspět. Každé dítě má nějaký talent na cokoliv. I v Tv učitel dítě podpoří a nahecuje. Nejde o hodnocení výkonu dle tabulek, ale o zhodnocení vlastní snahy a podporu. A to nejen v Tv. Pravda, v naukových předmětech se to někdy hůře hodnotí. Vždy je někdo lepší a někdo horší. každý má jiný zájem a nadání. Ale jako učitel musím dát žákovi šanci aspoň v něčem "zazářit". Nehodnotím jen co umí a neumí, co se zvládl naučit, ale také jaká je jeho ochota pracovat na sobě či ve skupině. Ohodnotím i zda plní zadané práce, ne jen jejich správnost, ale zda vůbec má ochotu pracovat. A sleduji i jeho progres. Když se mu něco nedaří, vždy má možnost se opravit a zlepšit. A když mu něco nejde, jsem tam já jako učitel, abych mu s tím pomohl. Pokud to nedělám, jdu od válu.
Proč musí učitel pořád blábolit u tabule o něčem, co dnes v sekundě vyjede každý průměrný chatbot? Všechno je to otázka informací, technologií a financí. Dřív měli informace k dispozici zejména učitelé, dnes je může mít každý žák a student ve stejném rozsahu a kvalitě ve svém mobilu nebo tabletu. Pomocí hypertextových odkazů ve Wikipedii nebo Kiwixu lze kdykoli nastudovat jakékoli téma i s kontextem a souvislostmi. Možný je i výklad a interpretace obsahu, pokud není zřejmý jeho přesný význam. Buď se lze doptat dobrého chatbota, nastudovat online materiály z referencí nebo zadat fulltextový dotaz klasicky do vyhledávače. Možností je mnoho. Tímto způsobem si lze osvojit téměř každý tématický okruh, zejména pokud se jedná o popisné vědy. U technických a odborných předmětů lze dostat teoretický základ jako definice, věty, vzorce, značení a různé manuály činností. Na učitele a odborníky pak logicky zbývá jen praxe technických a oborových odborných předmětů, což může dělat maximálně tak 20 až 25 procent z celkového vzdělávacího procesu na našich školách. Maturita z češtiny a cizího jazyka po 14 letech studia je směšná a zcela absurdní. I úroveň těchto dvou předmětů je pochybná a znalosti se ještě ke všemu bez opakování ztrácejí rychle v nenávratnu. Od začátku ZŠ až po maturity je tam informační ztrátovost s časem hodně přes 95 procent. Pak to dále pokračuje, pokud si člověk aktivně znalosti často neobnovuje. Maturitu z matematiky dělá jen zlomek studentů, což je velká škoda. Situaci pro trh práce zde pak zachraňují střední odborné školy a část vysokých škol, jinak je to bída.
A přemýšlíte teď jako dvanáctileté dítě? I s vědomostmi dvanáctiletého dítěte?
ne dnes to funguje opačně, kdo je známý pošle chat zeptá se můžu zavolat, pak souhlasíme oba a volá. Cizí telefonáty nepříjímáme, pokud je to naléhavé pošle ta osoba SMS s prosbou co chce.
Pokud se dítě zraní ve škole, volám rodiči, jsem povinen informovat. Potřebuji okamžitou reakce a info. Pře SMS to může trvat dlouho, než si danou zprávu přečte. Je přece od neznámého čísla. Navíc i záchranka, v případě převozu dítěte do nemocnice, chce telefonní kontakt na rodiče.
Pročpak? Chodí do školy, má učebnice. Na druhém stupni by měl být samostatný.
Případně matika/fyzika/chemie?, ale proč vše? Pisy, nauky a výchovy jsou čistě jejich věcí.
Máte pravdu, učit se má dítě ve škole, doma především opakovat a procvičovat . Pokud samo chce, tak se učí nové věci, které ho zajímají. Nepočítám v to třeba chemické prvky a jejich značky, slovíčka z cizího jazyka nebo báseň. Rodič by měl jen kontrolovat, zda vůbec něco dělá.
to pak jo.
u nas to je po 30 dětech na dvou gymplech v osmiletych, jen ve městě je 5 zakladek a k tomu okolí, previs zájmu je velký.
Pak ano, v takovém případě má osmileté gymnázium smysl. U nás to tak nevidím, zvláště, když o 20 km dál je v krásné dojezdové vzdálenosti další gymnázium i s osmiletým oborem.
Ale ono to je někdy o takovém maloměstském myšlení: můj syn/dcera nebo častěji vnouček/vnučka je na GYMNÁZIU, ne na základce. Ale že tam polovinu předmětů brousí se čtverkama, to už se neřekne. Bohužel.
u nas osmileta třída nebyla potřeba doplňovat a neslyšel jsem, že by tu někdo z osmiletého odešel.
Ono je to i velikym převisem u prijímaček, velkym výběrem.
Spíš si pak ucitele stěžovali, že latku z osnov mají za chvili probranou a musi hledat, čím doplnit hodinu.
ZŠ v Olomouci? asi v poho. na vesnicích je to horší, dítě ma same jedničky a na vysší škole pak kouka jak puk, pokud vůbec uděla přijímačky.
mozna jsou vícreta gymnazia mnohem důležitější pro žáky z malých škol.
Podle mě mají víceletá gymnázia smysl v oblasti, kde si mohou vybírat z většího počtu žáků a vybrat si opravdu studijní typy. Ale pokud se na 24 volných míst hlásí 20 žáků, tak kde je výběr. Ke splnění kritérií pak stačí 6 bodů z matematiky a 6 bodů z českého jazyka. 6 bodů z 50, to je 12%. To asi není příliš velký výběr a velká konkurence. Letos se jich tam hlásí 19 žáků z asi 80. Taže asi vezmou všechny, bez ohledu na kvalitu.
mám kluka a holku, oba šli na víceleté gymnázium a pak na vysokou, jako všichni jejich spolužáci.
A měli velký náskok hlavně v jazycích, na to zakladky nikdy nebudou mít dost prostoru ani učitelů, o rodilych mluvčích nemluvě.
A opravdu jsou víceletí ve stejné třídě se čtyřletými? To je pro mne nepředstavitelné. Osmileté třídy jsou tu vykladní skŕíní gymnázia, vyhravají olympiády,....
Ano. Do osmiletého gamnázia si berou 15 - 20 žáků z 80 daného ročníku. No a o 4 roky později chtějí ještě naplnit třídu pro čtyřleté gymnázium. Což, logicky vzato, není možné. Dříve jim kraj uděloval vyjímku, že mouhou přijmou 8 - 10 deváťáků. A po přijetí rodiče měli podepsat dokument, že žáci budou přiřazeni ke studentům osmiletého gymnázia. No a prošlo to, a několikrát.
Moje dcera zůstala u nás na ZŠ, po devítce se bez problémů dostala na Slovanské gymnázium v Olomouc, a teď končí bakaláře na přírodovědecké fakultě na UPOLu.
Já také vozím helmu, ale je spousta lidí, co si myslí, že je to povinné. Obzvláště ti, co nejvíc moralizují a vykládají si zákon o provozu na pozemních komunikacích podle svého. Také často trpí mylnou představou, že jsem povinen mít zvonek a používat ho! 🙂
Ano přesně. Mám snad všechny doplňky, které se dají smysluplně využít, ne proto, že mi to ukládá nějaký zákon, ale pro mou bezpečnosti i ostatních. Někdy to na řidítkách vypadá jak ovládací pult nějakého stroje, ale jistota je jistota. I když přiznám se, na kole zvonek nemám. Snažím se jezdit převážně v lese, a tam moc nezvoním.
Ale dost často mě vytáčí lidi s poznámkou, to není v zákoně, to nemusím, a pak brečí, když se jim něco stane.
Omyl.
Nadaní žáci nechtějí někam, kde nikoho neznají.
Mam konkretni příklad, za zakladce ma v hodinach zvlaštní režim, učitelka premlouva rodiče, ale dítěti to vyhovuje, má spoustu kamaradů, je king, školu dava levou zadní.
Nemůžete vytvářet zoo, potřebujete i na viceletem gymplu pestrost.
Kromě toho, v tomto věku jsou mezi dětmi značné rozdíly.
20-50% by klidně na víceleté gymply mohlo jít - na vysokou jde dnes polovina ročníku.
Pak nepotřebujeme druhý stupeň základních škol.
1
Sledujících
0
Sleduje
1
Sledujících
0
Sleduje
Té CO2 té zeleni stačí v ovzduší poloviční množství. Druhá polovina pochází z fosilních zdrojů, které lidstvo uvolnilo za necelých dvěstě let. Já věřím, že to nevadí, ale jistotu v tom nemá nikdo. Stačí výbuch sopky a CO2 může být najednou ve vzduchu x-násobně více. Myšlenka ale říká, že jsme se dostali do bodu, kdy neumíme bez fosilních zdrojů žít a říkáme si vyspělá společnost:-)
1 odpověď
1
Sledujících
0
Sleduje
1
Sledujících
0
Sleduje
Ověřený uživatel
Tento účet je ověřený Seznamem a představuje skutečnou osobu, registrovanou firmu nebo subjekt.
Trochu omyl. CO2 je v atmosféře 0,04%. Pokud by koncentrace CO2 klesla na 0,02%, docházelo by k úhynu rostlin - nedostatečné zdroje pro fotosyntézu.