"Před husitskými válkami byly Čechy a Morava hospodářsky vzkvétajícími regiony Evropy, které byly proslulé obchodem, náboženskou tolerancí a relativní politickou stabilitou. "
Co je toto za halucinování? Sorry, ale tohle je šok. O jaké předhusitské náboženské toleranci se mluví? Asi proto Jan Hus i Jeroným Pražský skončili jako skončili.
Proti tomu je údajný hospodářský rozkvět a politická stabilita jen úsměvnými klišé. Když je panovník nejednou zajat šlechtou, zuří drobné války panství proti panství, rozmáhají se loupežnické mravy, to je rozkvět a stabilita?
Jak už bylo v diskusi poznamenáno - proč by tedy husitské války v takové idyle vůbec začaly?
Podpora bránícího se státu je podpora válčení. Takže, aby se válčení nepodporovalo, je třeba uplatnit "mnichovský" model řešení.
Každý agresor bude pak dojat získaným územím, které se mu v zájmu míru postoupilo, a a už nikdy ho nenapadne zkusit to znovu. A proč taky, jenom proto, že se mu to vyplatilo, že získal kořist 🙂?
Fakt nechápu, proč dodnes v Británii obdivují chciválka Churchilla místo mírotvůrce Chamberlaina.
Sice pěkná agitace za Rakousko-Uhersko, ale dost pikantní je, že pravý důvod rozpadu je uveden přímo v článku.
A tím důvodem je, že se monarchie stala už jen přívěskem Německa, svoji původní roli svazku malých národů proti vnějšímu tlaku už tedy ztratila. Německy mluvící obyvatelé už byli orientováni na Německo, právě i kvůli tomuto postoji se císař Karel ponižujícím způsobem musel zavázat, že už bude poslušný a bude pokračovat v nesmyslné válce.
R. Joch a další mají sice silné řeči, ale jaksi není (dostatečně) vzpomenut fakt, že po WW1 císaře vyhodili i samotní Rakušané. A, že se R-U rozpadlo celé, což těžko mohl Masaryk dokázat. A kdyby Češi chtěli zůstat pod Habsburky, nedokázal by nic ani u nás.
Když by mon archie přetrvala, tak by expanzi nacismu nezabránila, při pravděpodobné smůle by se podřídila tentokrát Hitlerovi a odnesla by si to znovu. Co by bylo převážně obsazeno Rudou armádou, tam by i v alternativní realitě vznikl socialismus.
K těm "falešným kartám". Menšiny skutečně měly svoje školství, tam, kde jich bylo aspoň 20 %, se mohly obracet na úřady ve svém jazyce, mohly působit a také působily i ve státní správě, splňovaly-li dvě pochopitelné podmínky, tj. znalost většinového jazyka a loyalitu ke státu.
A navíc, na rozdíl od "svých" států se těšily v Československu demokracii a svobodě. Jestli byl nějaký středoevropský stát podobný Švýcarsku, tak to byla ČSR. Především Třetí Říše neměla se Švýcarskem společného nic.
Nechápu, proč někdo hlásá, že Češi prý byli horší kvůli počtu rozsudků.
Je to nesmysl, protože si stačí všimnout, že odsouzení nebyli jenom Češi. Rozsudky se týkaly celého Československa, skoro 2/3 z odsouzených byly německé a maďarské národnosti, ve zbytku byli jak Češi, tak ještě Slováci.
To je tak, když se přejímají "fakta" povrchně.
Odkaz .
Beneš měl prostě největší podporu u odboje i u spojenců. Bez chyb samozřejmě nebyl.
A jenom poznámka, k tomu, že Mnichovskou dohodu neschválil parlament a že to tak chtěl sám Beneš. Ano chtěl, aby později mohl poukázat na to, že Mnichov nám byl vnucen, že jsme ho dobrovolně řádně nepřijali.
A kdo s Mnichovkou dohodou nesouhlasil, tak mohl poukázat přesně na tohle neschválení parlamentem a postavit se na odpor. Ostatní politici i vojáci měli šanci, mohli jednoduše říci, že se odmítají stáhnout ze Sudet, že ústup není schválen dle zákona.
Neudělali to, asi jim bylo jasné, že jsme v beznadějné situaci a asi byli rádi, že zodpovědnost převzali vláda i prezident.
Článek bezesporu zajímavý, ale:
Nemůže samozřejmě chybět ani únavné klišé o "zlomené páteři", aniž by to byl kdokoliv schopen hodnověrně zargumentovat. Přece i dnešní armáda je instituce, která se těší nadprůměrné důvěře. A fakt si někdo myslí, že různí chcimírové a rádoby pacifisté existují jen u nás, vy jiných státech ne?
Další otravným stereotypem je předhazování polského příkladu, jak nezaváhali a šli do předem prohraného boje.... Jenže to je nesmysl, Polsko nebylo pod žádným nátlakem, aby ustoupilo "v zájmu míru". Naopak, Polsku západní velmoci slíbily pomoc a s tímto slibem Polsko do války šlo (a samozřejmě bojovalo statečně, o tom žádná). Nám bylo naproti tomu řečeno, že zůstaneme sami.
Pak to údajné spiknutí proti Hitlerovi. Jenže to by bylo pouze v případě, kdyby hrozila válka na dvě fronty a to "díky" appeasementu nehrozila.
O tom , že hraničáři byli odhodlaní, není pochyb, ale paradoxně by si ti v objektech těřkého opevnění asi ani moc nebojovali. Němci nebyli idioti, aby hlavní útok vedli proti Boudě, Adamu, Smolkovu...když měli na výběr spoustu jiných míst s max. lehkým opevněním.
A ke ztrátám, opravdu si někdo myslí, že kdyby se bojovalo, tak by potom nepřišly ztráty za okupace vč. obětí holocaustu? Přece i v Polsku tvořily ztráty z války v září 1939 jen malou část celkových ztrát během WW2, to hlavní přišlo až za okupace. Skutečné naše ztráty z okupace by se jen navýšily o oběti případné války 1938.
Článek dobrý ,což je příjemné překvapení.
Ovšem diskuse zase jednou sklouzla do starých kolejí, že Beneš měl všechno zařídit, všemu zabránit, všechno obstarat, a to tváří v tvář hned dvěma vládcům supermocností.
Funkce prezidenta opravdu nebyla funkce všemocného diktátora.
Jestliže ostatní chtěli bojovat v roce 1938 , tak se měli na Beneše vykašlat a jít do toho. Ale oni věděli, v jaké jsme situaci, takže rádi přenechali zodpovědnost.
Podobně po válce, když tady nejen byla sovětská sféra, ale i spousta Čechů tehdy naivně propadla nadšení pro KSČ. A co dělali ostatní nekomunističtí politici, jak účinný odpor kladli?
Beneš odletěl v roce 1938 do exilu, protože ho Hitler nenáviděl a jeho přítomnosti Reich využíval k dalšímu nátlaku na ČSR. Kdyby zůstal, tak po 15.3.39 bude první, koho nacisté eliminují a už by nemohl udělat vůbec nic.
Odkud se berou informace, že L. poslali Benešovi nějaké peníze do exilu? Píše se o tom sice na wiki, ale tam se také dodává, že se toto tvrzení nepodařilo prokázat.
Každopádně je signifikantní, že autor o této věci píše jako o faktu, zatímco tamtéž uváděné (údajné?) dary různým organizacím nacistického Německa nezmiňuje.
Ostatně, Beneš po dvaceti letech vysokých politických funkcí musel mít peněz dost, navíce ještě krátce po abdikaci získal profesuru v Chicagu, pochybuji, že trpěl nouzí.
Pro chronické závistivce a fandy Kemlu, tady je článek ohledně vyjádření p. Kovandy.
Dost to koriguje ty sugestivní bláboly o 120 mld Kč jako nenávratně ztracené částce.
A jen dodám, že i tu vojenskou pomoc máme jednak z velké části kompenzovanou od NATO. Posíláme tam výzbroj a munici, která by jinak bez užitku ležela ve skladech,.
Jak už je tady milou tradicí, leckdo si zvyšuje uměle čtenost článku neustálým omíláním zaručeně chytlavých témat, tváře se přitom, že je první odvážný, který něco podobného vytvořil.
Článek je ale podprůměrný i na zdejší poměry, jde v podstatě o moralitku, přičemž se autor se dost dost těžko dá označit za dostatečně informovaného.
Ale k věci, který že Benešův dekret měl pardonovat zločiny při odsunu(ne odsun samotný) a dát jim právní rámec? Nějak se to zapomnělo při mravním kázání sdělit.
O tom, že dané zločiny, které se opravdu staly, nehájí skoro nikdo, není nutno polemizovat. Ale je příznačné, že s prosíkem mají přijít Češi, historie jako obvykle totiž začíná 8.5.1945.
Škoda, že autor je moc mírný a nepřipomněl třeba vyvraždění Jeruzaléma nebo vyvraždění Beziéres. To přece nemohl udělat nikdo jiný než husité, protože nikdo jiný nebyl za středověku ani zdaleka tak krutý, zejména katolíky a křižáky by to ani nenapadlo.......
Ty staré kroniky, které tvrdí, že to udělali právě katoličtí křižáci, byly určitě zfalšovány Palackým. A rovněž tak i záznamy, že drancování a pustošení, stejně jako likvidace obránců, kteří se nevzdali včas, byly naprosto normálním jevem té doby, bez ohledu na to, kdo válčil.
Jedním z principů válečnictví té doby bylo to, že posádka obléhané pevnosti bude ušetřena, jestliže se vzdá ještě před průlomem hradeb. Jakmile se tak nestalo, tak těžko mohli počítat s milostí. Takže nejde o nějakou zvláštní husitskou krutost, nýbrž o tehdy obvyklý jev. Nebojující, ženy a děti byli ale zpravidla ušetřeni.
Husité dobyli spoustu měst, ovšem hrůza chomutovského masakru byla i z jejich strany výjimkou. Nešlo tedy o oficiální politiku, nýbrž o výbuch krvavého amoku, což se bohužel někdy dělo a i děje.
Likvidace řeholníků, mnichů atd. byly kruté a pro nás nepřijatelné , ale katolíci té doby jsou poslední, kdo by mohli netoleranci k odlišnému pojetí náboženství vyčítat. Viz už osud J. Husa a Jeronýma Pražského. Husité se chovali jako jejich nepřátelé.
Křižáci a další protivníci husitů se tady patrně chovali podle Ženevských konvencí, ani by je nenapadlo plundrovat a týrat....
Takže resumé: článek se tváří jako odvážně kritický, ve skutečnosti ale jen surfuje na současné módní vlně.
3
Sledujících
0
Sleduje
3
Sledujících
0
Sleduje
Vážně nechal na holičkách Afgánce?
Tam se západní svět snažil 20 let ! Afgáncům pomoci, aby si vybudovali stabilní stát. Nakonec se ukázalo, že za něj nehodlají bojovat, Taliban projel do Kábulu bez problémů. Co my bychom za to v roce 1938 dali, kdyby nám svět pomohl...
Pomáhat můžete jen tomu, kdo je ochoten přiložit ruku k dílu, což není afgánský případ. .
2 odpovědi