Měsíc před 17. listopadem pobýval v Praze bývalý americký prezident Richard Nixon. Byla to soukromá návštěva a není úplně jasné, co tehdy v Československu dělal. Aktéři události nežijí, a tak je příběh jedním z ne zcela objasněných momentů roku 1989.

V srpnu loňského roku armáda převzala další dva americké vrtulníky. Celkem Česko nakoupilo osm víceúčelových helikoptér Venom a čtyři bitevníky Viper v hodnotě více než 17 miliard korun. Podle analytika Milana Mikuleckého, který tehdy poskytl rozhovor Českému rozhlasu mají tyto stroje zásadní nevýhody. Tou největší je, že je nikdo, kromě námořní pěchoty Spojených států, nevyužívá. Nákup těchto kuriozních strojů má jednoduché vysvětlení: lobbing. Tím, kdo se nechal přesvědčit, že Česká armáda potřebuje helikoptéry ideální pro útočnou operaci v indopacifiku byl zejména bývalý ministr obrany Lubomír Metnar (ANO). Ministerstvo obrany za tento zpackaný nákup dostalo rekordní pokutu ve výši 550 milionů korun od antimopolního úřadu. Tím však ostuda a možná ani pokuty ještě nekončí. Problematický nákup nyní začala vyšetřovat Evropská komise.

Česká republika směřuje k nákupu stíhacích letadel páté generace Lockheed Martin F-35A Lightning II. Rozhodnout sice ještě musí vláda, ale armáda jejich nákup doporučila. Jde nesporně o nejmodernější letoun, který si mohou státy NATO pořídit. O nákupu však chybí řada podstatných informací, zejména o tom, co všechno získáme a jak drahý bude provoz.

Respektování suverenity, zajištění bezpečnosti jaderných elektráren, ukončení jednostranných sankcí. To je krátký výčet z 12bodového mírového plánu, který Čína předložila v den výročí ruské invaze na Ukrajinu.

Polsko je šokováno případem Agnieszky, která ve 37 letech zemřela při porodu na sepsi. Doma po ní zůstaly tři děti. Žena čekala dvojčata, přišly ale komplikace a jeden plod zemřel. Lékaři v nemocnici v Čenstochové ale odmítli odebrat mrtvý plod, protože zákon v Polsku tento výkon zakazuje. Čekalo se až ustanou životní funkce také u druhého plodu.

Mohutná exploze otřásla 26. března 2017 přehradou Tabka, kterou v té době ovládal Islámský stát. List The New York Times zjistil, že se největší syrská přehrada stala cílem amerického náletu i přes to, že figurovala na seznamu míst, na něž se nemá útočit. USA popíraly, že by kdy na přehradu útočily. Její protržení mohlo ohrozit životy tisíců civilistů. Hráz vydržela, a to zřejmě i proto, že jedna ze shozených bomb nevybuchla.