Tak řádně likviduje své splašky. Vy k tomu potřebujete registr, úředníka a papírování? Já ne, mně stačí domovní ČOV a její pravidelná údržba. Úřední šikanu nepotřebuji, ta mi provoz domovní ČOV v ničem neusnadní.

Jak si myslíte že tomu registr pomůže? Vaši sousedé si každý půlrok koupí doklad o vyvezení žumpy a nahrají ho do registru. Přepad do potoka zůstane nedotčen.

Represí ve formě registru, pravidelného posílání lejster a pokut, když lejstro chybí, se nic nevyřeší. Sankcionován bude ten, kdo nedodá lejstro, a ne ten, kdo plnou žumpu raději přečerpá do potoka než by ji nechal vyvézt.

Na trhu to vyvolá poptávku po lejstrech o vývozu žumpy, a určitě se najdou tací, kdo je budou prodávat. To bude jediný efekt navrhované byrokratizace.

Snaha šmírovat občany a od stolu je sankcionovat za chybějící lejstra je tragédie. Nechtěli by politici zavést ještě třeba registr záhonů se zeleninou a s ním spojit povinnost hlásit vše, co zasadime či zasejeme a následně sklidíme? Mohli by pak třeba od stolu kontrolovat, za jsem nenechal přerůst ředkvičky, s pokud podle jejich tabulek ano, ukládat mi pokuty. O tom totiž ty všechny registry a lejstra jsou. Náš život, v to počítaje i životní prostředí, se tím nezlepší ani o píď.

Snažíte se mi podsunout tvrzení, že pětka z písemky je vždy chyba učitele. Neuspějete.

Písemka je především zpětnou vazbou. Nejen pro žáka, ale i pro učitele. Při mizerných výsledcích by se měly zamyslet obě strany, co by kdo měl zlepšit, napravit, docvičit...

Vámi popisovaný případ - všichni 1-2 a jedna 5 v třídě o 32 žácich - se mi stal zrovna minulý měsíc. Řešil jsem s pětkařem, co se mu přihodilo a v čem by potřeboval pomocí... Měl problém pochopit, co se po něm žádalo. Když jsme si vysvětlili zadání, odpovědět zvládnul. Potřebuje se víc soustředit, aby porozuměl, co se od něho žádá, a cvičit si to - to je teď na něm.

Odmítám přístup "žák je blbej a já učitel si nad tím myjí ruce".

Každý test vnímám i jako kontrolu své práce učitele, zda jsem svým žákům předal to, co jsem si předsevzal. Na druhou stranu nutno přiznat, že na učení musí být dva - učitel a žák - a oba musí přiložit ruku k dílu. S žáky, kteří se v hodině práci nevěnují, mimo hodinu už vůbec ne, úlohy k procvičení doma ignorují, je těžké pořízení a jejich studijní neúspěch bychom na učitele svalovat neměli.

Učit různě pokročilé či nadané studenty bylo vždycky obtížné. Ideální je každého zaměstnat na hranici jeho schopností, jen tím si svoji hranici posune dál. Je to náročné na přípravu a daří se mi to ve skupinách 10-15 žáků. Ve třídě se 30 žáky nemám s individuálním přístupem šanci.

To je jádro problému. Učitel dělá to, co mu řekli na PedF, místo aby o své práci sám přemýšlel. To je bída pedagogických fakult vysokých škol. Čest výjimečným absolventům PedF, kteří o tom, co dělají, navíc i přemýšlejí.

Nevíme, jak znělo zadání příkladů. Pokud jen spočtěte a rozložte, žák splnil úkol. Spočetl a rozložil. Pokud žák nechápe, že rozklad může někomu pomoci při počítání, je to chyba učitele. Pokud učitel v zadání úloh neurčil jak rozložit, je to rovněž chyba učitele. Bohužel testy jsou učiteli pravidelně chápány jako test žáků a zdroj známek a jen zřídka jako prověrka úspěšnosti jejich práce, zda žákům předali to, co měli. Ideálně zda žákům předali to, co si předsevzali, že by si žáci měli z předmětu odnést, ale to by si tuto otázku musel učitel napřed sám položit a odpovědět si na ni. Takových učitelů je bohužel málo, k podobným úvahám nejsou vedeni. Ti, co o své práci takto přemýšlejí, tím ztěžují práci ostatním kolegům učitelům a vlastně i sobě.

Předchozí útočník nejspíš nedal souhlas se zveřejněním svého etnického původu.

"Pan prorektor Polčák kývnul na něco, o čem mnoho nevěděl". Jak typické pro dnešní dobu. Nejen v politice, ale i ve vedení veřejnoprávních subjektů. Pokud nerozhoduje majitel o svém, ale nějaký ouřada o cizím, dopadá to takto. V případě voleného akademického funkcionáře vysoké školy jakbysmet.

Fotbalisti a hokejisti jsou pro udržení mas v klidu a pokoji nepostradatelní! Dejte lidu chléb s hry. Již ve starém Římě.

Matematiku bychom neměli redukovat na sčítání a násobení. Dá se v ní cvičit porozumění textu, aby žáci odpovídali na otázku, která jim byla v úloze položena. Cvičit logickou úvahu atd.

Můj osobní zážitek, kdy syn chodil do druhé třídy: slovní úloha "s hvězdičkou" Pepíček má dvě jablka, Mařenka má čtyři. Kdo má víc?" Odpověď požadovaná paní učitelkou: "Celkem je to šest." Protože tento měsíc se přece podle učebních plánů učí sčítání.

S paní učitelkou jsme si vyjasnili, že šlápla vedle, a dál bylo vše v pohodě.

P.S. učím matematiku na SŠ. To, zda žák odpovídá na to, na co je tázán, je pro mne prvotní. Pak teprve hodnotím, zda se při výpočtu či úvaze nespletl. Každý holt máme jiný názor na to, co si žák má odnést do života. Sčítání čísel do 200 zpaměti u mne rozhodně není na prvním místě.

Děsí mě přístup ministerského úředníka: víme, že jsme nějak nastavili dotační podmínky, víme že příjemce je splňoval, ale přesto po nem požadujeme náhradu škody pro případ, že by se v budoucnu na něco přišlo. Takže úředník tahá soukromníka po soudech jen proto, aby si kryl svoje záda pro případ, že by se v budoucnu někdo chtěl vozit po úředníkovi. Takhle si výkon státní správy nepředstavuji. Bohužel to není výsledek politické práce jedné vlády, ale dlouhodobý společenský trend.

Určitě tím Piráti v Praze škodí míň než malováním dalších jízdních pruhů pro cyklisty.

Existují ulohy,-cinnosti-rozhodovanj, které algoritmicky řešitelné nejsou. Exaktně dokázáno. To znamená, že algoritmus řešící danou úlohu NEEXISTUJE, ne že ho (zatím?) NEZNÁME. Chápete rozdíl?

Váš odkaz na pokrok v oblasti IT je projevem, že spíš ne.

Práci soudce - a to jen její výsek a ani při redukci právního systému na logiku 1. řádu - algoritmem vykonat nelze, ne že to zatím jenom neumíme. To není jen můj názor, to je praktický dopad jednoho z výsledků teoretické informatiky. Pochází přibližně z poloviny minulého století.

Smiřte se s tím, že algoritmická řešitelnost má svou hranici. Je těžké to přijmout.

Celá AI je pouze algoritmické zpracování, nic vic. Víte, že existují algoritmicky neřešitelné problémy? Např. dokazatelnost formule v predikátové logice? A co třeba Gödelova věta o neúplnosti teorie 1. řádu? Jako ajťák - programátor by to mělo být součástí Vašeho vzdělání. Přináší to pokoru. Bez ní hrozí, že učiníte spoustu lidí nešťastnými a ani si to neuvědomíte.

Když jsem se ptal kamaráda - docenta na FIT ČVUT - co z toho se tam studenti učí, odpověděl " nic, oni by to nepochopili". A proto máme tolik namyšlených ajťáků, co si myslí, že zrovna ten jejich program spasí svět.

Samozřejmě AI je obrovský pomocník v rešerších nebo jako nápověda pro možnou úvahu, ale rozhodování soudce algoritmizovarelné není.

Pojmenování Matematická olympiáda se u nás používá přes 60 let. Jde o nejstarší předmětovou olympiádu. Dokonce se přes 60 let pravidelně každý rok (s výjimkou r.1980) pořádá i International Mathematical Olympiad. Po tolika letech jde nepochybně již o tradiční označení vědomostní soutěže. Proč to najednou začalo sportovcům vadit?

To se v ČOV dostal k moci nějakej vymaštěnec s namakanými svaly a prázdnou hlavou, co si myslí, že na tom něco vydělá? Sport byl vždycky větší byznys než věda, i ten ČOV spotřebuje násobně víc peněz ze státního rozpočtu než pořádání vědomostních předmětových olympiád.

Překvapuje mě jen, že tlak na zrušení tradičního pojmenování předmětových olympiád našel podporu na MŠMT.

Čest a obdiv majiteli objektu, že se dokázal nadchnout pro jiné využití než jen byty, byty, byty, rychle je prodat a zmizet. 👍👍👍

Tuto diagnózu nemá v číselníku. Šmytec.

To je přesně to EU-úřednické uvažování. Na kvalitě elektroinstalace, prodlužovačky ... (doplňte si cokoli jiného) nesejde, ale hlavně že na to mám papír.