Pak netřeba jakkoliv zvyšovat výpalné, když se za stávající situace tvoří nové pořady.

Mě se líbí, jak tady každý druhý nadává, že by lidem ve státním sektoru nejraději ubral a naopak když se jim přidá, je to nespravedlivé, protože se mají jako prasata v žitě. Ale když takový státní zaměstnanec přijde utratit své peníze do kšeftu takovéhoto nadavajícího, tak ty peníze státního zaměstnance mu najednou přestávají smrdět. No a tak my si tady žijem.

Já mám vše koupeno, dárky zabalené. V pondělí ráno na otvíračku zajedu udělat velký nákup a do Silvestra mě v obchoďáku nikdo neuvidí.

Podle mě to není trestný čin krádeže, ale zatajení věci. Viz. § 219 trestního zákoníku.

Kdo si přisvojí cizí věc nikoli nepatrné hodnoty, která se dostala do jeho moci nálezem, omylem nebo jinak bez přivolení osoby oprávněné, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo zákazem činnosti.

Ano, a přesně proto na podobné věci nepřispívám, neboť nemám přesnou kontrolu nad tím, jestli se moje peníze vůbec dostanou k potřebným. Pokud teda chci někomu pomoci, tak pomůžu přesně konkrétní osobě a předám ji peníze z ruky do ruky anebo pošlu přímo na její účet.

Hrušky a jablka. Když už něco komentuješ, zjisti si nejdříve co vůbec komentuješ. Pak nebudeš za hlupáka. Tady vůbec nejde o platy soudců, ale o platy pomocného a vyššího odborného personálu na soudech, po kterých se chce často vysokoškolské vzdělání, ale placení jsou hůře než začínající pokladní v Lidlu.

Mě končí fixace za rok. Teď mám úrok 1,99 %, příští rok budu rád, když to budou 4-4,5 %. Tak jsem zvědav, o kolik mi skočí splátka.

Ono už to třeba v té insolvenci zákonem omezeno částečně je, a to režimem tzv. podřízených pohledávek § 172 odst..2 insolvenčního zákona).

No na druhou stranu kdyby se dlužníci adekvátně bránili už v průběhu soudního řízení, tak by soud pravděpodobně ty nepřiměřeně úroky a smluvní pokuty smetl ze stolu. Jenže dlužníci bývají často nečinní, takže soud velmi často vydává rozsudky pro zmeškání či pro uznání a tam, jak je známo, se podstata věci či obrana neřeší. Nebráníš se, zaplatíš. To samé u námitky promlčení.

Však věřitelé mají ze zákona možnost průběh insolvenčního řízení ovlivňovat. Dokonce si myslím, že by se měli aktivně účastnit, protože to jsou jejich peníze, nikoho jiného. Na druhou stranu se podívejte do insolvenčního rejstříku a v 99% případů jsou věřitelé v řízeních zcela nečinní. Přitom oni mohou rozhodovat o tom, jestli se oddlužení schválí nebo ne a pokud ano, v jaké formě, dále mohou např. zřizovat věřitelské orgány a jejich prostřednictvím se vyjadřovat a aktivně ovlivňovat průběh řízení. Nicméně to se v drtivé většině případů neděje.

Oddlužení=osobní bankrot. Jde o stejný právní institut. Zákon to nazývá jako oddlužení, ale u laické veřejnosti se vžilo označení osobní bankrot.

Pokud je dlužník osvobozen od zbytku dluhu, tak jestliže v insolvenci nesplatí vše (což se někdy stane), tak v registrech zůstane. To osvobození soudem neznamená zánik zbytku toho dluhu, ale pouze jeho soudní a exekuční nevymahatelnost v budoucnu. Dluh ale reálně pořád existuje a dokud se nesplatí do posledního haléře, tak v těch registrech zůstane dál. Aby zmizel z registru, tak by dlužník musel doplatit tento dluh i po skončení insolvence, což logicky neudělá. Na druhou stranu věřiteli nic nebrání poskytnout v budoucnu úvěr i člověku, který již v minulosti oddlužením prošel.

Zčásti souhlasím. Nicméně jsem přímo od fochu a když kolikrát vidím, kolik činí původní jistina a kolik různé smluvní pokuty, úroky z prodlení, kapitalizace úroků (mnohdy ve výši v rozporu s dobrými mravy), tak musím konstatovat, že částečná odpovědnost za stávající stav je i na věřitelích. Za mě měla zůstat nějaká minimální hranice uspokojení věřitelů, jak byla stanovena do května 2019. To byl bič na dlužníky.

No, stát, resp. politici to tak chtějí, tak to tak je. A politiky volí občané. Tudíž v podstatě občané nadávají na občany. A tak my si tady žijem v té naší republice 😀

No a navíc ta míra stanovena soudem by měla být jen jakýmsi orientačním cílem, resp. jeho plnění se by se mělo považovat za to, že dlužník vynakládá veškeré své úsilí, které po něm lze spravedlivě požadovat, k co nejvyššímu uspokojení věřitelů.

Taky mě to překvapilo. Po strašně dlouhé době jsme mohli zhlédnout velmi konstruktivní a věcnou debatu, takovou, jak by měla asi vypadat, pokud se chceme dostat někam dopředu. Ten ubožák Moravec byl fakt marný, snažil se Havlíčka neustále zesměšňovat a shazovat.

Policie vyzvala, aby všichni, kteří bezpodmínečně nemusí, nikam nevyjížděli. Silničáři uposlechli jako první 😀

Ať je Zeman jaký je, tak tohle je ze strany soudu naprostá zbytečnost. Předmětem řízení bylo to, zda-li Stehlíková lhala o jeho zdravotním stavu nebo ne. Nic míň a ani nic víc. To, jestli Zeman lhal či urážel jinde či jiné lidi, je jiná věc, naprosto nesouvisející s předmětem řízení a tudíž nepatřící do odůvodnění soudního rozhodnutí.

Tož ta baba Vanga mela asi přece jenom pravdu 😀

Jsem úředník. Problém je v tom, že stát neustále vymýšlí nové a nové agendy a když už se snaží o nějakou formu digitalizace, dopadne to tak jak ve stavebním řízení, že zprovozní IT zmetky, které zásadním způsobem komplikují práci. Takže někdo ty tuny papírů a papírů pro papíry musí nějak zpracovat. Systémy ve státní správě a základní registry spolu absolutně nespolupracují, vše se musí individuálně dozjišťovat, drtivá většina věcí se tiskne z elektronické do listinné podoby. Programy každou chvíli nefungují. Mým úkolem je služba veřejnosti a té poskytovat co nekvalitnější službu a co nejsvědomitější výkon práce. Ale mnohdy je to fakt problém a účastníkovi pak prostě nevysvětlíte, že třeba chcete vyhovět, ale technicky to momentálně nejde. Za této situace by se propouštění (alespoň stran úřednictva) projeví leda v ještě pomalejší činnosti. Na druhé straně nemám strach, že kdybych byl propuštěn, že bych se jinde neuplatnil. Ale práce mě baví a baví mě poskytovat služby lidem.