To byly v Brně tragické roky.

V únoru 1975 došlo k výbuchu v "mlýnici" brněnské teplárny. Uhlí se tam mele na prach, kterým se topí. Mrtvých na místě i v přímém důsledku utrpěných zranění, zejména popálenin, bylo osmnáct.

A v listopadu 1978 znovu, osm mrtvých.

Mezitím v únoru 1976 v článku popisovaná ul. Pekařská.

Většina klávesnicových válečníků ani netuší, jaké je to být na opravdové, byť i jen cvičné střelnici. Ale mají před monitorem úplně jasnou představu, "jak to tam sypeme ruSSákům".

Tunely projede za 12 minuta pak půl hodiny stráví cukáním do vinohradského kopce. Lamely tam hoří už teď a ty další jako bych cítil.

Když se po kouscích docuká na kopec, tak tam ho čekají tři semafory, které nejsou vůbec navazující. Jak k některému přijde nějaký hejhula, zmáčkne si a zastaví dopravu v celém severovýchodě Brna. To stejné udělá někdo i na následující křižovatce, takže někdy projedou tři auta a ty další už za křižovatkou nemají kam.

Jíst to co obvykle. Nikdo za těch pár dnů chřipky určitě nedožene to, co dlouhodobě zanedbával.

Pochopitelně výhradně elektřinou, kterou vyrobily OZE.

Ledničku si lidé pořizují proto, aby nemuseli žít jako ta polodivoženka. Takže si nevaří rýži po hrstičkách, dvě brambory jen na jedno jídlo, ani jedno vajíčko natvrdo pro dnešní večeři.

Předpokládám, že Rebarbora Ung bydlí aspoň v desátém patře, do práce chodí pěšky, nepoužívá výtah, a nebude ho používat ani v sedmdesáti.

Už vidím, jak obkládám chalupu na Č. M. Vysočině, chalupa postavená cca v r. 1850, zdi z kamení, které v koších na brambory nanosili z polí a slepili hlínou. Zdi jsou 120 cm silné. Jako střecha jsou původní dřevěné šindele a na ně byl po II. sv. válce někdy v šedesátých letech(?) položený nerezový plech.

Dole jedna světnice + předsíňka, v ní ve zdi napevno umývadlo a jeden kohoutek se studenou vodou. Nic víc. Z půdy udělané podkroví na přespání. Topí se pouze ve světnici v kachlovém sporáku s pecí.

Přes dvoreček je dřevník a ohrádka na uhlí. Vedle dříví je WC, což je vybetonovaná suchá jímka, která se musí vyvážet. Voda z nádobí a koupání v plechové sedací vaně apod. se vylévá v předsíňce do umývadla a odtud teče pod dvorem v rouře do obecní kanalizace.

Cena vysoká? Nízká? Je to o prioritách. Za Star Dance bych nedal doslova ani halíř.

Ale před pár lety jsem si koupil VIP vstupenku v ceně skoro dva litry na dvouapůlhodinový koncert Staus Quo. Vidět naživo legendy šedesátek, ty staré dědky, ještě o pár let starší než já - dědek, jak to tam odehráli a odskákali, to je jiný zážitek, než se dívat jak to dva relativně mladí lidé po třech minutách sotva vydýchají. A pak na parket jacísi idioti hází munčičáky.

A všechny skvělé elektromobily se budou v noci dobíjet elektřinou vyrobenou fotovoltaickými panely a za celoevropského bezvětří (6. listopadu) pálením mazutu v Německu.

Jedno geniální řešení už Praha má - Husákovo ticho.

Po sérii všelijakých článků mi připadá, že čím dražší máslo (nejen máslo), tím jsou delší fronty a tím víc tu drahotu lidi kupují jak padlí na hlavu.

Co s tím tak najednou a v takovém množství dělají? Pečou desítky kilogramů cukroví nebo to spíš doma štosují, aby to máslo v dubnu potají vyhodili do kontejneru?

Jestli jsem to dobře pochopil, tak průjezd ulicí Trojskou, "... jež se vine mezi rodinnými vilami...", chtějí majitelé vilek přesunout jinam. Řečeno srozumitelně, chtějí dopravu přesunout tam, kde nemají své silné figurky na radnici.

Možná mi to v článku uniklo, ale jaké je vyjádření těch, kterým budou auta z Trojské projíždět jejich ulicí?

Co je divného na tom, že v islamistickém Nizozemsku protestují muslimové proti Izraelcům? Že několik izraelských provokatérů následně strhne poklidný dav k násilnostem, nikdo nepředvídal.

Pro idioty: To je ironie.

Tedy že bych se jako příslušník státu, který je v NATO, cítil bezpečněji, než bývalý příslušník dnes neexistujícího státu, který byl ve Varšavské smlouvě, to rozhodně říct nemůžu.

Prostě šedesátky a sedmdesátky.

CCR, Beach Boys, Status Quo, Jimmy Hendrix, "Džoplinka", Bob Dylan, Simon & Garfunkel, Nazareth, Pink Floyd, Led Zeppelin, . . . . a samozřejmě Beatles. To se ještě hrála hudba, která se tvoří pomocí hudebních nástrojů a ne softwaru. A vznikaly písničky, tedy něco, co si můžete zazpívat sami nebo s hudebníky, se zpěváky.

Kolik dnešních "písniček" byste si dokázali zazpívat?

Tak dlouho naši nenažraní myslivci v hlášeních zmenšovali stav divočáků, až je jich tolik, že je ze zoufalství budou střílet i policejní snipeři a vozit je do kafilerky. Totéž platí pro srnčí. Oba druhy páchají v lesích nedozírné škody, přírodním regulátorem je vlk, kterých tady máme jen několik desítek.

Ale vlk se bude také střílet! Jen proto, že občas někomu zadáví nehlídanou ovci, přičemž půlka z nahlášených případů jsou pojišťovací podvody.

Blbí myslivce přikrmují divočáky i srnčí, na Slovensku medvědy. Výsledek je úplně stejný. Vč. odstřelu vlků.

Nerozumím slovům hlídače:

"… ještěže si někdo brzo všiml dýmu a přijeli rychle hasiči, protože jak jsou tu všude okolo ty stromy, shořela by celá čtvrť.“

To bylo někde uprostřed dřevěného města?

Už to vidím v barvách, jak vnuk - spratek (nebo vnučka) přijde za matkou a řekne:

"Tak jsme si dneska dělali legraci z tvé matky a tvého otce, šmajdali jsme po chodbách, nosili jsme na hlavě šátky, na sobě měli vytahané tepláky, které budeš také brzy nosit, protože už jsi děsně stará a kromě toho, že mě živíš, šatíš a obstaráváš mi všechno, na co si jenom pomyslím, tě na nic nepotřebuji a bábu s dědkem už vůbec ne."

Noa totéž s malou obměnou spratek zopakuje, až přijde otec.

Konečný výsledek 50,39 procenta pro a 49,61 procenta pro ústavní zakotvení cesty do Evropské unie byl „spočítán“ až po započítání volebních lístků ze zahraničí. Před tím byl výsledek výrazně opačný.

Přímá ukázka jak po korespondenční volbě v praxi dopadne, když o osudu země rozhodují lidé, kteří v této zemi už mnohdy celá desetiletí nebydlí a vrátit se ani nehodlají. Problémy místních znají pouze z tisku.

Otázku důvěryhodnosti zahraničních hlasů vůbec nezkoumám, jen počet.