Jasný Stalin bude útočit zrovna když se přezbrojuje a modernizuje armáda a v tu samou chvíli se buduje linie opevnění na hranicích z Německem.
Jasný Stalin bude útočit zrovna když se přezbrojuje a modernizuje armáda a v tu samou chvíli se buduje linie opevnění na hranicích z Německem. Přesně na tato Vaše tvrzení Rezun odpovídá.
Takže doporučuji přečíst si (alespoň) knihu "Všechno bylo jinak" (Ledokol)
Kdo začal druhou světovou válku?
Naše vojsko / Praha
Copyright © Izdatělskij dom Novoje vremja, 1992
Translation © Dimitrij Běloševský a Rudolf Řežábek, 1995
ISBN 80-206-0429-4
Po jejím přečtení pak můžeme diskutovat. Předtím to vzhledem k Vašemu skálopevnému přesvědčení zřejmě nemá smysl.
Jasný Stalin bude útočit zrovna když se přezbrojuje a modernizuje armáda a v tu samou chvíli se buduje linie opevnění na hranicích z Německem.
Viktor Suvorov: Všechno bylo jinak aneb Kdo začal druhou světovou válku (původní název ). Nejdřív si přečtěte (alespoň tuto knihu) a pak Vás ta ironie přejde.
Spojené Státy že jsou od roku 1991 jediná velmoc..?! A co Čína..?!
Kde bere autor tu jistotu, že Sovětský svaz by zaútočil na Německo..?! Vždyť je to nesmysl. Sověti by nikdy nezaútočili..!!
A že Německo zaútočilo z nudy je totální nesmysl..!! Německo potřebovalo ufinancovat masivní zbrojení a bez útoku na Svaz by do několika let zbankrotovalo..!!
Autore, více studia historie by to chtělo. Ne jen něco opisovat...
No jste si tak jistý, že Stalin neplánoval zaútočit na Hitlerovo Německo, předtím oslabené válkou na západě? Doporučuji přečíst si něco od Vikrora Suvorova (Vladimir Bogdanovič Rezun). „Odkaz “
Z plátna biografu se ozval drsný výkřik, Komm Frau! Mnohým starším Němcům, divákům německo – polského filmu režiséra Maxe Färberböcka a Woman in Berlin ještě po tolika letech běhal mráz po zádech. Komm Frau – dvě slova, která se ruští vojáci snadno naučili. Jejich prostřednictvím nařizovali kolemjdoucí ženě mezi troskami rozbořeného Berlína, že jim musí být po vůli. Film "Žena v Berlíně", který měl v polovině října 2008 premiéru v berlínských kinech, byl natočen podle deníku německé žurnalistky Marty Hillersové.
Nic nového pod sluncem - ani tam na východě, ani tady u nás. Odkaz 1 10.3.2022
Řízená nebo náhodná, není to jedno? Je to každopádně rusácká sviňárna.
Evidentně chyba Ukrošů! Namísto aby po těch mírumilovných ruských raketách střílela ta jejich protivzdušná obrana, měli je nechat nerušeně dopadnout do polí (která, jak všichni víme, na kilometry daleko obklopují Kreščatik). A pak si mohli pokojně sesbírat ty letáky s nabídkou trvalého míru, které jim v nich (v těch raketách) poslalo slunéčko jasné a gosudar vší Rusi - Vladimír Adolfovič. A část těch letáků dozajista byla též v maďarském jazyce - to aby si to mohli přečíst i ukrajinští (ale jen do času, jen do času!) občané maďarského původu v Zakarpatí. Taková promarněná šance!
Před několika dny jsem na parkovišti hovořil s řidičem auta s ukrajinskou značkou. Příležitostně překvapuji na parkovištích Ukrajince tím, že jim deklamuji začátek Ševčenkovy balady Pryčinna (viz příloha. Uučil nás to kdysi náš učitel ruštiny - původem Volyňský Čech). A co mi řekl onen "Ukrajinec"? Zřejmě to byl ukrajinský občan ruské národnosti. "Ševčenko není žádný národní ukrajinsky básník. Téměř 90 % své tvorby napsal v ruštině, A Ukrajinci tuto převážnou část jeho tvorby přeložili do ukrajinštiny a prohlásili ho svým národním básníkem". Odkaz
Pryčynna - samozřejmě. Ukrajinsky je až na konci odkazu.
Rusové, ani nevědí, že Gogol byl Ukrajinec. Rusáci jsou zlodějský pronárod.
Před několika dny jsem na parkovišti hovořil s řidičem auta s ukrajinskou značkou. Příležitostně překvapuji na parkovištích Ukrajince tím, že jim deklamuji začátek Ševčenkovy balady Pryčinna (viz příloha. Uučil nás to kdysi náš učitel ruštiny - původem Volyňský Čech). A co mi řekl onen "Ukrajinec"? Zřejmě to byl ukrajinský občan ruské národnosti. "Ševčenko není žádný národní ukrajinsky básník. Téměř 90 % své tvorby napsal v ruštině, A Ukrajinci tuto převážnou část jeho tvorby přeložili do ukrajinštiny a prohlásili ho svým národním básníkem". Odkaz
Za mně nechat jeden čas a to letní. Večer je alespoň déle světlo.
Chtěl bych ještě něco doplnit diskusi k článku o polštině, jazyku našich severních sousedů - ještě jednu směšnou historku. Ta první byla o tom, jak v Ústí v roce 1995 na Parconu chtěli polského spisovatele Sapkowského, poněkud více společensky unaveného (podle toho, jak on rozuměl slovům "na kolej") odvézt na nádraží a posadit ho tam do vlaku. Setkala jste se někdy s výrazem "czeski błąd".? Pokud ne, mohu vysvětlit. Je to podobně směšné nedorozumění jako to u pana Sapkowského.
Moc se omlouvám, byla jsem mimo, až dnes mám čas psát. 🙂
Tak to je krásné. Jsem se docela zasmála při představě toho, co pan Sapkowski očekával po informaci, že ho odvezou na kolej. Nejspíš, že bude dopraven na nádraží a někdo jej usadí v kolejišti. Taky bych nikam nešla 😄. S celebritami zkušenosti nemám, jen s běžnými lidmi ale i to může být docela zábava. Tak jako když pán v důchodovém věku bydlící v Kudowie Zdrój si na kole zajel do restaurace v Náchodě na pivo. Několik jich tam vypil a když chtěl jet domů, tak zjistil, že mu někdo to kolo ukradl. Nahlásil to na Polici v Náchodě a oni ho vzali na služebnu sepsat protokol o krádeži. No a problém byl na světě.
Polák říká: Panie władzo, skradziono mi rower.
A policajt na to: Pišu si, bylo vám ukradeno jedno kolo.
Polák na to: Nie panie władzo, koła były dwa, rower był jeden.
Policajt: Ano, rozumím, bylo vám ukradeno jedno pánské kolo.
Polák na to: Panie władzo, tak rower był mój, ale koła miał dwa.
Tak to prý pokračovalo hezkých pár chvil, než mírně pivem zmožený polák pochopil, že prostě u nás má jedno kolo dvě kola.
Jo, není kolo jako kolo 😄
Vy samozřejmě víte, že pro Poláka kolej je železnice, vlak (jechać koleją = jet vlakem). Ale pokud sem (asi už to není moc pravděpodobné) ještě někdo zvědavý nahlédne a přečte si celé vlákno, nebude mu nejdříve celá zápletka moc jasná. Takže pan Andrzej to ve svém stavu - již dosti značně ovlivněném vypitým alkoholem (nechtěl zřejmě urazit, když mu nalévali na přípitky na další plodnou spolupráci) – chápal tak, že ho chtějí odvézt na nádraží a posadit do vlaku. Studentská kolej se pak řekne dom akademicki, běžně se jí říká akademik.
Ohledně jízdního kola: Vzpomínám, jak mi kdysi kolega v práci (už je několik let na pravdě boží) vyprávěl, jak si v padesátých letech odkrucoval vojenskou službu u PS na Šumavě. A jednoho dne poplach – narušitel. Přivedli mladého hocha – Poláka. Při výslechu uvedl, že před drátěnými zátarasy „zostawił w krzakach sprzątany rower“. Ejhle, ještě jeden narušitel, kterého jsme nezpozorovali a nezadrželi. Okamžitě do těch míst vyrazil gazík s dvěma ozbrojenými péesáky, vrátili se s jízdním kolem.
A mě se zase kdysi (v sedmdesátých letech) v práci pochlubil inženýr - projektant z Energoprojektu Katowice (projektovali u nás v elektrárně modernizaci technologie), že si jeho syn ve Varšavě koupil rowera. No to se tedy měl čím chlubit, koupit si jízdní kolo! Až po chvíli jsem v dalším rozhovoru vyrozuměl, že mluví o anglickém automobilu značky Rower. No se Slováky a jejich bicyklem (bicyklovať sa) naštěstí takový problém nemáme.
Přiznávám, že Kytice od pana Erbena je jediná básnická sbírka, kterou jsem kdy dočetla do konce. 🙂 Nejsem typ na básničky.
A taky je pravda, že když se pořádala nějaká akce a spalo u nás víc dětí, tak chtěly na dobrou noc tu strašidelnou pohádku a já jim vždycky přednášela Polednici. V polovině byly všechny zachumlané pod peřinou a spaly 😄
JeštěMk Prconu v /SZ
Dobrý večer. Knihy pana Sapkowskiego se mi moc líbí a i původní Wiedźmin. Ten starý polský seriál. Jestli jste se s ním setkal, velice by mně zajímalo, jak to probíhalo 🙂
Pokusím se stručně popsat, jak to bylo s tím Sapkowskim: V roce 1995 se konal Parcon (setkání přátel sci-fi literatury) v Ústí nad Labem, v objektech Univerzity J.E. Purkyně. Mezi pozvanými zahraničními hosty – autory sci-fi literatury (Robert Holdstock, Roberto Quaglia, Terry Pratchett) byl i Andrzej Sapkowski. Hlavní program se konal v objektu UJEP v Ulici české mládeže). Prohlížel jsem si v hale na velkém stole sci-fi knihy vystavené v burze, když za mnou přiběhl syn – jeden z pořadatelů (tuto funkci tam vykonávali členové klubu přátel sci-fi z Teplic), že potřebují pomoci se Sapkowskim. Už má mocně „naváto pod čepicí“, chtějí ho odvézt na kolej na Skřivánku, kde pro něho mají připravený pokoj a postel: On ale rozhodně odmítá nastoupit do přistaveného auta (to řídil Tomáš N. – další „Tepličák“ a bývalý spolužák našeho syna). Sešel jsem dolů na nádvoří, Sapkowski stál před otevřenými zadními dveřmi Dacie, ruce opřené o střechu vozu a odmítal do auta nastoupit. Přistoupil jsem k němu a povídám: „Dzień dobry, panie Andrzeju! Pan jest zmęczony, tu koledzy zabiorą Pana do akademika. Dla Pana tam zostało przygotowane łóżko, Pan tam sobie pośpi i wypocznie“. A pan Andrzej beze slova nastoupil a auto odjelo. A já si uvědomil, že jsem měl Tomáše upozornit, aby před panem Andrzejem už v žádném případě nevyslovil to „na kolej“, že by mu taky mohl chtít za jízdy vystoupit. Ale jak jsem se mnohem později s Tomášem o té příhodě bavil, to osudné „na kolej“ tam nepadlo a vše už dopadlo bez komplikací.
Přiznávám, že Kytice od pana Erbena je jediná básnická sbírka, kterou jsem kdy dočetla do konce. 🙂 Nejsem typ na básničky.
A taky je pravda, že když se pořádala nějaká akce a spalo u nás víc dětí, tak chtěly na dobrou noc tu strašidelnou pohádku a já jim vždycky přednášela Polednici. V polovině byly všechny zachumlané pod peřinou a spaly 😄
Před téměř jedním měsícem jsme si pod článkem pí Jany Melisové o jazyku našich severních sousedů vyměnili několik úsměvných zážitků kolem tlumočení z češtiny do polštiny a opačně. Až dodatečně jsem si vzpomněl na jednu směšnou příhodu, kdy jsem použil svou znalost polštiny při rozhovoru (no rozhovoru - s přimhouřením obou očí by se to za rozhovor dalo označit) se známým polským spisovatelem sci-fi literatury Andrzejem Sapkowskim. Pokud Vás to zajímá, mohu ji sem do diskuse připojit.
1
Sledujících
0
Sleduje
1
Sledujících
0
Sleduje
Takže to shrnu : postavim si barak u řeky jsem vytopeny/zaplaveny , stavi se dalsi baraky , za x let jsou vytopene/zaplavene, pozaduji postaveni prehrady za statni penize a pro ni vyvlastneni soukromych pozemku .Pokud chce nekdo stavet v zaplavovych mistech a ryžovat prachy ma si zaplatit opatreni ze sveho..Byznys by nemel platit stat. TROChU na HLAVU NE!!!
5 odpovědí
0
Sledujících
4
Sleduje
0
Sledujících
4
Sleduje
Máte úplně a naprosto pravdu! A ti Poláci, kterým tam vtrhla voda od nás, by Vám to ručně potvrdili. Proč zpomalovat vodu nějakou přehradou a vyhazovat zbytečně peníze, když postačí jenom postavit hráze a poslat tu vodu urychleně Polákům, ti ať se starají!