Nejhorší je, že podobné články jen odvádí od skutečných problémů. Proč se neřeší všudypřítomné jedy - mikroplasty, pesticidy (třeba glyfosát), přechemizování potravin, zbytečné EM záření atd.? Polétavý prach PM, NOx, CO, PAU atd. lze u moderních stavěných i krbových kamen relativně dobře a levně řešit pomocí katalyzátorů (viz třeba firma Brunner) a elektrostatických odlučovačů částic na komíně.
O tom jak se manipulují naměřená data se dá dočíst třeba zde : Odkaz 1
Sálavé teplo z krbové vložky u nás doma tedy končí u stropu. Samozřejmě když stojím před krbem, tak hřeje přímo, ale dva metry od krbu jaksi již sálavé teplo necítím a předpokládám, že ztrátou energie ztratí směr a šup ke stropu. Bylo by fajn, kdyby hřál až k sedačce.🤣😂🤣
Člověk to zná z přírody: sálavé teplo slunce versus teplý/studený vzduch daný "počasím". Prakticky jsou to dva úplně jiné druhy tepla, které spolu samozřejmě souvisí a ovlivňují se. Proto nejideálnější vytápění je sálavé stropní. Krbovky sice sálají, ale protože mají vysokou povrch. tepl. rozhýbávají okolní vzduch a chovají se spíše teplovzdušně ("šup ke stropu"). Šamotová (kachlová) kamna mají nižší teplotu, nerozproudí tolik vzduch a tedy dosálají dál. To, co v našich domech skutečně topí není teplý vzduch, ale teplota povrchů.
Vážený pane redaktore, k Vašemu článku je potřeba dodat - a co tedy máme dělat? Článků či analýz vědců v podobném duchu jsou tisíce, všechny apelují na náš pocit viny a vyzývají k urychlené akci. Dobře. Nikde se však nemluví o tom jak tedy máme všichni reagovat. Šetřit energiemi, inovovat, pomáhat krajině, chemicky neznečišťovat atd. to jsou samozřejmé věci (a každý by je podpořil) - ale vždyť to je jen plivnutí do moře! Pokud bychom měli být důslední, tak když řekneme A, musíme říci i B. Toto B nikdo nahlas neříká. Muselo by totiž znít: Musíme v zimě umrznout, veškerý průmysl na světě zastavit, nic nepěstovat a nejíst...Tak by to znělo a veškerá polovičatá řešení ve smyslu postupné ekologizace světa by se musela označit za nedostatečná. Dává to však logiku? Jistě že ne. To nelze provést. Nestálo by proto za pokus dívat se na celou klimatickou problematiku z jiného pohledu, v jiném paradigmatu, - v jiném než v tomto zjednodušujícím, "agendistickém", politickém? (Celý ten současný diskurz budí totiž dojem cílené snahy se jako svět zasebevraždit a ještě k tomu vůbec nic nevyřešit). Nechci zde spekulovat ani navrhovat toto jiné paradigma - pro začátek mě napadá začít se na to dívat z hlediska čisté vědy - a tedy zrušit jakoukoli vazbu na politické agendy. Paradoxně by to otevíralo mnohem reálnější možnosti řešení... (omlouvám se za neurčitost této mikroúvahy, není to jednoduché takto zhutňovat myšlenky;)
2
Sledujících
1
Sleduje
2
Sledujících
1
Sleduje
Hezky napsané, citlivé svědectví blízkého přítele. Možná ze sebe dával až tak moc, že už nebylo z čeho. Pomáhal tolika lidem a setkal se s tolika problémy, až ho to semlelo. A cítil se sám. Kdo ví, co se mu honilo hlavou, proč se tak rozhodl. Klid Vaší duši, pane profesore.
1 odpověď
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Souhlasím. Ale o to větší je to záhada - že by bylo důvodem vyhoření, přepracování apod. Mohl to řešit jakoukoli pauzou, mohl udělat vlastně cokoli. Sebevražda má v sobě vždy určitý prvek egoismu (výjimkou je duševní onemocnění, kde je sebevražda jedním ze symptomů). Musí v tom být hlubší důvod. Kéž by nám to mohl povědět! Nejedna záhada lidské duše by byla jasnější...
3 odpovědi