Já si pamatuji, že do školky jsem byl dán až tehdy, až bylo jasné, že sám dokáži ze školky ty tři kilometry dojít domů. To bylo tuším dva roky před nástupem na základku, takže když mi byl 4 roky. Ze začátku první měsíce jsem ze školky chodil s rodiči, později sám. A byla to krásná cesta, v přírodě, šlo se přes zahrady, protože hodně z nich ještě nebyly oplocené, zkratkami a kolem řeky v pobřežním lužním lese. Oplocovat se to začalo až někdy okolo roku 80, když jsem chodil do střední a dokončilo se to urychleně po Sametu, protože s preferencí soukromého podnikání začali někteří lidi věci, které nebyly za plotem a chráněné ještě navíc ostnatým drátem a zuřivým psem považovat za předměty svého podnikání. Na druhý stupeň základní školy jsem potom jezdil do města, zpátky se mi kolikrát autobusem nechtělo, jsem šel pěšky a jak bylo pěkně, třeba na jaře, tak jsem zalezlo do toho lesa u řeky domů jsem přišel až večer.
viďte,
jak jsme to mohli přežít :-)
buďte v klidu pane pisateli tohoto článku.
já to socíkovské dětství prožil,
ty družiny, pionýry, branné akce, atd.
pane pisateli,
já za sebe musím říct jediné - měj jsem to dětství opravdu krásné a vzpomínám na něj velice rád.
Na co si nevzpomínám je , že mě někdo nosil na kojení. ( každopádně tohle je pravda a je to děs )
ale článek je o dětství
4
Sledujících
1
Sleduje
4
Sledujících
1
Sleduje
Jj podporovatelka agresora byla obětována živlům horším jak zvířata
2 odpovědi
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
no jasný
1 odpověď