O "blahodárnosti" obnovitelných zdrojů informuje následující odkaz.
Ten článek je blábol. Vymýšlí nesmyslné blbosti, jako je například budování bateriových úložišť s kapacitou na 15 dní nabo počet přečerpávacích elektráren na zálohu pro stejné období. Svědčí to jen o tom, že pan Pavel Müller mnoho rozumu nepobral a o energetice neví zhola nic. Blbých řešení je mnoho, těch smysluplných je méně, ale jsou.
OZE (občasné zdroje) jsou prostě nefukční z principu - buhužel většina dnešních politiků nezvládá fyziku pro střední školy a podle toho to vypadá - vzhůru do středověku
Průměrný podíl OZE na výrobě elektřiny v EU dosáhl v roce 2023 rekordních 43 %, přičemž některé země vykazují výrazně vyšší hodnoty. Například Dánsko dosáhlo podílu 88 %, Rakousko, Portugalsko, Švédsko a Chorvatsko překročily 60 %.
K čemu OZE, když na většinu z nich se nedá spolehnout, FVE v zimě nevyrobí skoro nic, fouká taky hodně nepravidelně. Vodní elektrárny v ČR vyrobí tak 3% elektřiny, bioplynky možná 5%. Zbytek musí zajistit atom a uhlí. Plyn by ekologicky byl lepší, ale nemáme stabilní a levný zdroj, když teď z ruska skoro nic neteče. Když se zavírá uhlí, už příští rok možná budeme muset elektřinu dovážet. Jenže není odkud, všechno z atomek Francie a severu sebere itálie a německo. Zelený ideologové by si měli dát na hlavu studenej hadr a trochu začít vnímat realitu. Za ty prachy co šly do nových obnovitelných zdrojů, který dají možná dalších 15let 8-9% toho, co jako republika potřebujeme, jsme mohli mít 2 atomky, co by pokryly 40-50% naší spotřeby a byli bychom za vodou jak energeticky tak i ekonomicky
Blábolíte. Průměrný podíl OZE na výrobě elektřiny v EU dosáhl v roce 2023 rekordních 43 %, přičemž některé země vykazují výrazně vyšší hodnoty. Například Dánsko dosáhlo podílu 88 %, Rakousko, Portugalsko, Švédsko a Chorvatsko překročily 60 %.
Kdo se chce vsadit, že se uhelné elektrárny v roce 2033 nezavřou? Těch důvodů, proč tomu tak nebude, je poměrně hodně a žádný vládní plán s tím nic nenadělá. Už teď je patrné, že do této doby nebudou u nás a nikde v Evropě stabilní zdroje, které by dokázaly vyrovnat nestabilitu sítě, obzvláště po odstavení německých JE. Další stavbou nestabilních zdrojů, jako jsou fotovoltaické a větrné elektrárny nejen že energetické síti nepomáháme, ale naopak problémy ještě zhoršujeme. Je zcela záhadné, kde se v těch různých výborech a komisích ten optimismus bere. Nejspíš proto, že kdyby řekli pravdu, kterou každý vidí, přišli by o dotace a tím i dobré bydlo.
To je zajímavé, že třeba v Dánsku, které má 88% výroby elektřiny z OZE to jde a u nás ne. Já si myslím, že ten důvod, proč to nejde, se jmenuje například Pavel Tykač, Daniel Křetínský a další...
Jenže tohle nikdo nechápe ! Oni řeší uhlíkovou stopu........ale že sem vítr zanese bordel z druhé strany zeměkoule kde nikdo nic neřeší, to už v těch jejich mozcích nechápou ! Spasitelé světa ! Říkám to od začítku že celá EU je vřed zeměkoule..........a na ty jejich hovadiny všichni zvedají v Bruselu ruce.........Když Brusel nařídí že budeme v 7 kálet všichni z oken, tak my to budeme dělat už v 6 !!!
Není tomu tak. Naopak, ČR je v OZE v EU úplně poslední. Jsme i za Bulharskem a Rumunskem.
Cituji Fakta o klimatu:
Česká republika se v rámci Evropské unie řadí mezi země s nejnižším podílem výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie (OZE). V roce 2023 činil tento podíl v Česku přibližně 15 %, což je nejnižší hodnota mezi členskými státy EU.
Pro srovnání, průměrný podíl OZE na výrobě elektřiny v EU dosáhl v roce 2023 rekordních 43 %, přičemž některé země vykazují výrazně vyšší hodnoty. Například Dánsko dosáhlo podílu 88 %, Rakousko, Portugalsko, Švédsko a Chorvatsko překročily 60 %.
Tato data ukazují, že Česká republika zaostává za evropským průměrem i za lídry v oblasti využívání obnovitelných zdrojů pro výrobu elektřiny. Zvýšení podílu OZE by mohlo přispět k energetické bezpečnosti a udržitelnosti země.
pokud nezačne tahat cely svět za jeden provaz tak je zbytečné řešit nějaké eko, pokud Evropa začne zavírat uhelné a jaderné elektrárny spolu s těžkým průmyslem a v tu samu dobu se na druhé straně světa tyto elektrárny a průmysl otevírají tak to má jediný efekt, likvidaci evropské samostatnosti
Jemonže vy jste si nevšiml, že ten svět za jeden konec provazu už dávno tahá. Národní plán dekarbonizace má Čína, Indie (Čína i Indie mají i povolenky), Brazílie (pracuje se na zavedení povolenek)... celkem 195 států světa. Ano, jsou tam rozdíly, takže Čína má v plánu začít snižovat emise až v roce 2030 a Indie ještě později, ale děje se to. I Evropě trvalo nějakou, poměrně dlouhu dobu, než se emise začaly snižovat. Jde o valké změny a nějakou dobu trvá, než se projeví. Má to svojí setrvačnost
Na co nám bude "levná" energie z OZE, když v tuzemských podmínkách je využitelnost u fotovoltaiky pouze 10% a pro vítr 20%...? Zbytek času budeme brát energii kde...?
Navíc životnost zdrojů OZE je čtvrtinová proti jádru nebo fosilu. Obnovovat zdroje OZE každých 20 let se opravdu vyplatí. Jak finančně tak z hlediska emisí.
Ano, životnost FVE A VtE je asi 20-25 let, ale 8GW FVE jsme schopní vystavět klidně za rok (staví se to jak nějaká skládačka), zatímco 1GW (zhruba ekvialent výroby elektřiny) JE budeme stavět možná 20 (běžně se předpokládaná doba výstavby u JE prodlužuje asi 3x) let a návratnost vložených investic je u JE taky asi 20-30 let.
Maslovova teorie má jeden nedostatek, a to, že předpoládá jistou hierarchii hodnot jako jedině správnou a neměnnou. Není tomu tak. Lidé jsou různí a mají jiné priority.
Další skutečnost, kterou autor pomlčel je, že prognózy, ale i vývoj v oblasti elektromobility ukazuje na to, že cenové parity i pro malé a levné (relativně) vozy bude dosaženo už nejspíš v roce 2027.
To, v čem má autor dozajista pravdu je to, že auta všechna elektrická nebudou. Za patnáct let bude ale situace ve většině zemí světa podobná, tj. taková jaká je teď v Norsku anebo třeba v Číně, která jako největší automobilový trh kopíruje věrně scénář z Norska a to i bez ohledu na rozdílný energetický mix, a i kulturní a socíální prostředí.
Podobná situace je také například v Indii jaká byla v Číně asi před 5 roky, kde začíná také boom BEV, ale nikoli automobilů. Indové používají většinou daleko skromnější motorky a ve městech tříkolové taxíky. Obměna vozového parku v Indii tak může probíhat velmi rychle, pak tu máme Afriku, například Etiopii, atd...
Teplota FV panelů dosahuje při plném oslunění 70st., a ochlazují své okolí, které má 20st.? Tak to jste vědec na svém místě. To by jeden nevěřil, co dokážete vyprodukovat. Vaše logické myšlení je na velmi vysoké úrovni. Nehledě na to, že účinnost FV panelů je fyzikálně omezena, a její další zvýšení není příliš reálné.
Tak se podívejte na nějakou reálnou termomapu panelů při 20°C. Vašich 70°C znamená, že je v místě hotspot, a že buňka potřebuje vyměnit.
Přibližný vzorec: T panel =T air + G⋅(1−ný)/U
Zadání: Jaká je teplota fotovoltaických panelů s účinností 20% na 50 stupni s.š. v poledne v dubnu, když oklolní teplota vzduchu je 20 stupňů celsia?
Předpokládaná intenzita slunečního záření (G) je 800W/m2.
Účinnost panelu: ný=0.20
Teplotní koeficient ztrát:
U=25W/m 2⋅K (pro volně větrané panely).
(1−ný)=0.70, tj. 70 % slunečního záření se přemění na teplo (10% se odrazí, 20% se přemění na elektrickou energii).
Přebytečné teplo na m²:
Q=G⋅(1−ný)=800⋅0.70=540W/m 2
Teplotní přírůstek díky přebytečnému teplu:
𝑇=𝑄/𝑈=560/25=22,4°C
Tj asi 42,5°C
Pokud bude mít okolní prostředí albedo nižší než panel - tj. 30%, bude teplota okolních povrchů vyšší (například průměrné albedo města je 7% - ný=0.07), to znamená, že panely se budou zahřívat méně než okolní povrchy, takže budou celkovou teplotní bilanci lokálně snižovat a nikoli zvyšovat.
Celoroční průměr je jako když já si dám kuře, tak oba máme půlku, Tak pozor . bylo více upečené,
Celoroční výroba neznamená že máte v zimě elektřinu. To jste nepochopil? Když nesvítí tak elektřina není. Co je na tom nejasného. Nebo vy vyrábíte např, kdy je jasná noc? Těžko. A můžete mít nainstalováno kolik chcete
Takže neumíte číst. Psát umíte. Zajímavé.
Je vidět že Einstein Vám nesahá ani po kotníky. Energetická účinnost solárních panelů reálně dosahuje 20%, 80% je teplo ať se Vám to líbí nebo ne. To, čemu říkáte malá plocha, jsou tisíce km2. 😀
Ano, takže jejich albedo je minimálně 20% plus asi 10% se odrazí. Skutečné albedo je tedy pro správně fungující panely 30%. To je srovnatelné s travnatým povrchem. Pokud se ještě zvýší účinnost, panely budou odebírat tolik energie, že budou oproti okolí chladnější. Stačí zvýšit účinnost a budou po většinu roku (dokud nenapadně sníh) chladit. Pro srovnání. Albedo mořské vody je 3,5%. Oceány pokrývají asi 66% povrchu země. Plovoucí panely ochlazují vodní plochy i při jejich nízké účinnosti, ale opět, je to tak malá plocha a jejich potřeba tak málo (ve srovnání s povrchem země), že to ničemu, kromě lokálních změn tepoty, nepomůže.
Jenom dotaz, víte kolik vyrobí FVE o instalovaném výkonu 2TW když nesvítí slunce?
Nic. Můžete instalovat třeba 10TW ale výsledek bude vždy stejný. Nic
Takže můžeme tiše, v zimě a po tmě v koutku čekat až se slunce vrátí. Zavedeme zimní spánek jako medvědi nebo si pořídit elektřinu jiným způsobem.
Asi neumíte číst. Vysvětlil jsem to.
A ty panely budou vázat tolik tepelné energie ze slunce, že se oteplí o dalších 10st. Kdybyste znal fyziku, tak byste neplácal nesmysly. Asi jste ve škole nedával pozor.
Nedával jste ve škole pozor vy. Vaše poznámka je dávno vyvrácená dezinformace. Celkový plocha potřebná k pokrytí vyroby takového množství energie je poměrně malá a panely energii spotřebovávají, takže jejich albedo je jiné, než jak to vypadá při pohledu. Trochu se může zvýšit teplota lokálně, ale to je asi tak všechno.
Antihmota není zdroj energie, protože nevíme o těžitelném zdroji ani ji nedokážeme efektivně nějak vyrábět. A jestli leží Austrálie, Čína, Indie atd. jinde než mezi obratníky, tak mám tedy velké mezery ve znalostech o zeměpisu. 🙏🤦♀️
Máte velké mezery v tom, kdo kde a kolik FVE instaluje. Například ona příslovečná Čína, která tak strašně čmoudí, by bez OZE čmoudila asi 2x tolik. Indie jde taky rychle dopředu. Sleduji to a nedokážete si představit, jak rychle tech FVE v Indii přibývá a kolik se kupuje BEV. Tak ono je to také pochopilelné. V přepočtu na naší kupní sílu, je v Indii benzin a nafta asi za 110-120kč/l. Komu se to chce platit.
I kdyby momentálně bylo tisicinásobné množství solárních elektráren, nebylo by to nic platné, protože slunce už přes měsíc není vidět. Takže nic nevyrobí a zadarmo to taky není,
Váš příspěvek je už úplně mimo. V současnosti jsou nainstalované celkově asi 2TW FVE. Při využití akululace je možné spotřebu rozložit do celého dne. Poslední TW byl vybudovaný za 2 roky. Ty 2 TW produkují asi 2,6PWh ročně. Celková světová produkce elektrické energie ja asi 30PWh/rok. Za dalších 10-11 let jsme schopní postavit tolik FVE, aby to pokrylo celkovou spotřebu. Samozřejmě, jsou země, kde je celoročně dostatek slunečního svitu a jsou země, které budou muset zimní deficit nedostatku slunečního svitu řešit jinak. Jak píše pan Gryga. Mezi obratníky je slunečního svitu dost.
Můžou si zelení pindat co chtějí - ale uhlí a ropa jsou nejkoncentrovanější zdroje energie hned po atomu. Takže je nejméně polovina světa bude používat dokud nedojdou - což je otázka několika staletí. Co Evropa v rámci zeleného šílenství zredukuje na spotřebě, o to zbytek světa navýší spotřebu 2x.
Koncentrace energie není všechno. Vyzdvihujete jednu vlastnost. Snažte se o celistvý pohled a přijdete možná k jinému názoru.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Potenciál obnovitelných zdrojů je tak nízký, neboť jsou občasné. Hlavně ať vláda nic nedělá a raději si něco přečte!
Odkaz 1
Jak pejsek s kočičkou dělali elektřinu podle receptu Green Dealu
1 odpověď
37
Sledujících
0
Sleduje
37
Sledujících
0
Sleduje
Ověřený uživatel
Tento účet je ověřený Seznamem a představuje skutečnou osobu, registrovanou firmu nebo subjekt.
Ten článek je blábol. Vymýšlí nesmyslné blbosti, jako je například budování bateriových úložišť s kapacitou na 15 dní nebo počet přečerpávacích elektráren na zálohu pro stejné období. Svědčí to jen o tom, že pan Pavel Müller mnoho rozumu nepobral a o energetice neví zhola nic.