Je pro mě s podivem, jak se vyhrocuje vztah mezi lidmi, co mají rádi Hutku nebo Nohavicu. Já i moji kamarádi si brnkeneme na kytary oba tyto autory. Je pravda, že od Nohavici máme těch písniček v repertoáru trochu větší množství. Může to být tím, že jich napsal více a více jich tak trochu zlidovělo.
Mám i některé neoblíbené zpěváky(čky). Vzpomenu třeba Helenu Vondráčkovou. Ale třeba její píseň Dvě malá křídla tu nejsou od ní hrajeme a nikdo se nad tím neofrňuje. Naopak, lidi to chytne za srdce. Vím, že ona ji nenapsala, je jen interpret, ale je s touto písní spojována.
Trochu jsem odbočil. Ale máme zatratit píseň, plivat na obraz, bourat sochu, nebo stavbu, jen kvůli autorovi a ne pro kvalitu díla?
Pan Pollert napsal:
Před mnoha a mnoha lety, když ještě nebyl internet, vodáci zcela přirozeně sjížděli rozvodněné řeky a nikomu to nevadilo.
Jen bych autorku upozornil, že zlatou medaili na OH získal v roce 1992. A dost pochybuji, že autorka v té době měla k dispozici přístup k internetu. Měla by komentovat tu dobu o které se p. Pollert zmiňuje.
Co jsem zažil v letech 83 - 84 Janovice, Domažlice. Co si pamatuju tak pět mrtvých kluků. Opravdu to z nich udělalo chlapy?
Byl velký rozdíl v posádkách. Východní okruh většinou veget. A opravdu někteří mí známí se scházejí. Já jsem na vojně poznal kriminálníky, negramoty a další zvláštní existence a s těmi se opravdu scházet nepotřebuju.
Celý pracovní život jsem strávil v IT. Po 50 jsem sháněl práci a když mi bylo 57 tak se na mě usmálo štěstí a dobrou práci jsem si našel. Kolektiv mladý, ve kterém jsem zůstal sám sebou. S rozdáváním životních mouder jsem se krotil a spíše jsem to podával jako veselé příhody ze života.
Teď už jsem v důchodu a firma má stále zájem abych jim občas vypomohl na dohodu, což rád činím. Sice se tam dost lidí vyměnilo, ale se všemi si rozumím.
Moje manželka se svojí kamarádkou byly na základce jedničkářky. Obě se společně přihlásily na gympl. Tehdy byl jen ten na 4 roky. Její kamarádka se nedostala a její sen o medicíně se rozplynul. Po 89 se z materiálů dočetla, že to bylo kvůli jejímu otci, který o jedné soudružce rozhlašoval že je komunistická pi....
Což v jejím případě nebyla urážka, ale diagnóza.
Já jsem studoval v letech 79 - 84 ČVUT FEL. V každém ročníku byla nějaká zkouška z marxizmu. Říkali jsme tomu náboženství. Jednoho mého kamaráda vyrazila od zkoušky se slovy "Kolego nepřesvědčil jste mne o nebezpečí kontrarevoluce v roce 68".
Z marxizmu mám i státnici. Té jsem se velmi obával, ale naštěstí žádný komouš v komisi nebyl. To, že mám státnici jsem potom v zaměstnání používal abych se vyhnul VUML (večerní univerzita marx leninismu) a podobným úchylným školením.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Ověřený uživatel
Tento účet je ověřený Seznamem a představuje skutečnou osobu, registrovanou firmu nebo subjekt.
Když přeskakujete potok, taky musíte dobře trefit místo odrazu. Nějaká délka vzletu je vám houby platná
2 odpovědi